Římskokatolická farnost Nové Sedlo nad Bílinou
Souřadnice: 50°30′25,56″ s. š., 13°30′33,48″ v. d.
| Římskokatolická farnost Nové Sedlo nad Bílinou | |
|---|---|
 Smírčí kříž u kostela sv. Václava ve Strupčicích | |
| Základní údaje | |
| Vikariát | krušnohorský |
| Diecéze | litoměřická |
| Provincie | česká |
| Lokalizace obce | |
  Římskokatolická farnost Nové Sedlo nad Bílinou | |
| Kontakt | |
| Adresa sídla | (platná do 31. prosince 2012) Římskokatolická farnost Nové Sedlo nad Bílinou Vrskmaň čp. 1 431 15 ové Sedlo nad Bílinou Adresa nástupnické farnosti: Římskokatolická farnost-děkanství Jirkov Kostelní 55 431 11 Jirkov |
| Souřadnice | 50°30′25,56″ s. š., 13°30′33,48″ v. d. |
| Webové stránky | www |
zerap@seznam.cz farajirkov@tiscali.cz zerap@seznam.cz | |
| IČO | 61345318 (VR) |
| Externí odkazy | |
| Databáze Ministerstva kultury České republiky | |
| Údaje v infoboxu aktuální k 01/2016 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Římskokatolická farnost Nové Sedlo nad Bílinou (lat. Neudorfium,[1] něm. Neundorf a. d. Biela) je zaniklá církevní správní jednotka sdružující římské katolíky v Novém Sedle nad Bílinou a okolí. Organizačně spadala do krušnohorského vikariátu, který je jedním z deseti vikariátů litoměřické diecéze.
Historie farnosti
Již v roce 1352 se zde nacházela plebánie. Matriky jsou v místě vedeny od roku 1664.[2] Farnost existovala do 31. prosince 2012 jako součást jirkovského farního obvodu. Od 1. ledna 2013 zanikla sloučením do farnosti děkanství Jirkov.
Duchovní správcové vedoucí farnost
Začátek působnosti jmenovaného v duchovní správě farnosti od:[p 1]
- Joannes, † 1395
- 1395 Iacobus z Vroutku
- 1628 Ioannes Mayer
- 1632 Martinus Bodach
- 1653 Casparus Mayer
- 1664 Ernestus Schudes
- 1688 Carolus Franciscus Merald
- 1721 Neunachbar
- 1754 Josephus Math. Richter
- 1769 Josephus Thuma
- 1772 Michaël Lorentz
- 1779 Franc. Plath, † 24. 1. 1799
- 1799 Ign. Kopka, † 23. 5. 1803
- 1803 Anton. Pollensky
- 1808 par. vacat, cap. Wenc. Seehars
- 1810 Procop. Mayer, n. 11. 6. 1747 Graupen, o. 27. 2. 1774, † 31. 3. 1829
- 1829 August. Griesel, n. 5. 9. 1780 Eidlitz, o. 8. 9. 1804, † 24. 12. 1857
- 1857 Franc. Andersch, n. 10. 5. 1810 Oberliebich, o. 4. 8. 1834, † 14. 6. 1876
- 1876 par. vacat, admin. int. Anton. Löschner
- 1877 Joann. Mann, n. 30. 5. 1817 Komotau, o. 15. 11. 1842, † 5. 3. 1901
- 1887 par. vacat, admin. int. Jos. Horner
- 1888 Jos. Böhm, n. 10. 3. 1819 Radonic, o. 25. 7. 1843, † 24. 2. 1892
- 1892 Jos. Preiss, n. 24. 12. 1830 Kuttowenka, o. 25. 7. 1854, † 14. 4. 1904
- 1897 Jos. Passig, n. 13. 12. 1843 Buschullersdorf, o. 15. 7. 1868, † 4. 5. 1925
- 1920 par. vacat, admin. interc. Car. Hubatschek
- 1921 Car. Hubatschek, n. 22. 4. 1890 Dehlau, o. 13. 7. 1913
- 1931 par. vacat, admin. interc. Alfred Dinnebier
- 1932 Alfred Dinnebier, n. 29. 9. 1903 Teplitz-Schönau, o. 11. 7. 1926, † 28. 9. 1976
- 1938 par. vacat, admin. excurr. Rud. Löffler
- 1. 9. 1938 Rud. Löffler, n. 28. 6. 1902 Bunzendorf, o. 29. 6. 1929, † 29. 4. 1978
- 8. 11. 1946 Josef Dobiáš
- 1. 11. 1948 Josef Pekár
- 1. 8. 1949 Antonín Blaha
- 1. 8. 1954 Jaroslav Knespl
- 1. 8. 1964 Stanislav Rozkopal
- 1. 8. 1982 František Tomšík
- 1. 2. 2004 – 31. 12. 2012 Miroslav Dvouletý (administrátor excurrendo)[3]
Kromě kněží stojících v čele farnosti, působili ve farnosti v průběhu její historie i jiní kněží. Většinou pracovali jako farní vikáři, kaplani, katecheté, výpomocní duchovní aj.
Území farnosti
Do farnosti náleželo území obcí:[2]
- Kundratice (Kunnersdorf)[p 2]
- Nové Sedlo nad Bílinou (Neudorf an der Biela)[p 2]
- Podhůří (Schimberg)[p 2]
- Strupčice (Trupschitz)[p 2] s místní částí Hošnice (Hoschnitz)[p 2]
- Vysoká Pec (Hohenofen)[p 2]
Římskokatolické sakrální stavby a místa kultu na území farnosti
| Fotografie | Stavba | Místo | Bohoslužby | Zeměpisné souřadnice | Status | Číslo kulturní památky | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Kostel | |||||||
| 1. | .jpg)
|
Kostel sv. Václava | Strupčice | bližší informace o bohoslužbách | 50°28′15″ s. š., 13°32′ v. d. | filiální kostel[2][4] | 21959/5-760 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (Q18718639) |
| Zaniklé sakrální stavby | |||||||
| 2. | Kostel sv. Petra a Pavla | Nové Sedlo nad Bílinou | nelze sloužit | 50°30′26″ s. š., 13°30′33″ v. d. | zbořený farní kostel[2][5] | — | |
| 3. | Kostel Jména Panny Marie | Kundratice | nelze sloužit | 50°31′39″ s. š., 13°29′35″ v. d. | zbořený filiální kostel[2][6] | — | |
| 4. | Kaple sv. Víta | Hošnice | nelze sloužit | 50°27′20″ s. š., 13°32′18″ v. d. | zbořená kaple[2][7] | — | |
| Některé drobné sakrální stavby a pamětihodnosti lze dohledat zde v databázi Drobné sakrální památky. Zaniklé sakrální stavby lze dohledat zde v databázi Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice | |||||||
Ve farnosti se mohou nacházet i další drobné sakrální stavby, místa římskokatolického kultu a pamětihodnosti, které neobsahuje tato tabulka.
Galerie sakrálních pamětihodností ve farnosti
-
Kaplička v obci Vysoká Pec -
Kamenný kříž v Hošnicích
Odkazy
Poznámky
Reference
- ↑ MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Latinsko-český rejstřík farností, s. 411.
- ↑ a b c d e f MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Přehled jednotlivých farností diecéze, s. 147–148.
- ↑ Litoměřice: Archiv biskupství litoměřického, 2018.
- ↑ Katalog biskupství litoměřického, filiální kostel sv. Václava, Strupčice [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2021-06-03]. Dostupné online.
- ↑ Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice – kostel sv. Petra a Pavla, Kat. území: Nové Sedlo nad Bílinou [online]. [cit. 2013-12-31]. Dostupné online.
- ↑ Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice – kostel Jména Panny Marie, Kat. území: Kundratice u Chomutova [online]. [cit. 2013-12-31]. Dostupné online.
- ↑ Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice – kaple sv. Víta, Kat. území: Sušany [online]. [cit. 2013-12-31]. Dostupné online.
