Obyvatelstvo Číny

Obyvatelstvo Čínské lidové republiky poukazuje na velkou populaci s relativně malým podílem mládeže, částečně způsobeným čínskou politikou jednoho dítěte. V roce 1982 dosáhla populace Číny jedné miliardy.

V roce 2019 činí čínská populace 1,418 miliardy, největší ze všech zemí na světě. Podle sčítání lidu v roce 2010 bylo 91,51 % obyvatel Chanů a 8,49 % menšin. Růst čínské populace je pouze 0,59 % a řadí se na 159. místo na světě. 1. listopadu 2010 provedla Čína šesté sčítání lidu.

Populace

Historická populace

Populace Číny se během dynastie Chan pohybovala mezi 30 miliony a 86 miliony. Po pádu dynastie Chan populace zůstala na počtu okolo 50 milionů až do příchodu říše Tchang, během které se počet obyvatel v průběhu 200 let zvýšil ze 45 milionů na 80 milionů. Na začátku vlády dynastie Sung populace dosáhla 100 miliónů.

Po období dynastie Ming a brzkém období říše Čching se populace zvýšila ze 100 milionů ke 150 milionům do zhruba roku 170.

V období mezi lety 1749 a 1851 se počet obyvatel za jedno století zdvojnásobil.

V letech 1960–2015 počet obyvatel vzrostl na téměř 1,4 miliardy. Pod vládou Mao Ce-tunga svou populaci Čína téměř zdvojnásobila - z 540 milionů v roce 1949 na 969 milionů v roce 1979. Tento růst byl se zavedením politiky jednoho dítěte v roce 1979 zpomalen.^[1]

Etnické skupiny

Čínská lidová republika (ČLR) oficiálně uznává 56 různých etnických skupin, z nichž největší část tvoří Chanové - 91,51 % celkového počtu obyvatel v roce 2010. Etnické menšiny ve stejném roce představovaly 8,49 % nebo 113,8 milionu obyvatel Číny. Etnické menšiny zaznamenaly tak vyšší tempo růstu než většina obyvatel Chanů, protože nespadají pod politiku jednoho dítěte. Jejich podíl populace v Číně vzrostl z 6,1 % v roce 1953 na 8,04 % v roce 1990, 8,41 % v roce 2000 a 8,49 % v roce 2010. Mezi velké etnické menšiny (údaje podle sčítání lidu v roce 2000) patří Čuangové (16 milionů, 1,28 %), Mandžuové (10 milionů, 0,84 %), Ujgurové (9 milionů, 0,78%), Chuejové (9 milionů, 0,71 %), Miaové (8 milionů, 0,71 %), Iové (7 milionů, 0,61 %), Tujia (5,75 milionu, 0,63 %), Mongolové (5 milionů, 0,46 %), Tibeťané (5 milionů, 0,43 %), Puejové (3 miliony, 0,23 %) a Korejci (2 miliony, 0,15 %).

Etnikum	Počet obyvatel	Regiony, v nichž převážně žijí

Chanové	1 042 480 000	všechny regiony
Čuangové	15 555 800	Kuang-si, Jün-nan, Kuang-tung, Kuej-čou
Mandžuové	9 846 800	Liao-ning, Chej-lung-ťiang, Ťi-lin, Che-pej, Peking, Vnitřní Mongolsko
Chuejové	8 612 000	Ning-sia, Kan-su, Che-nan, Sin-ťiang, Čching-chaj, Jün-nan, Che-pej, Šan-tung, An-chuej, Liao-ning, Peking, Vnitřní Mongolsko, Chej-lung-ťiang, Tchien-ťin, Ťi-lin, Šen-si
Miaové	7 383 600	Kuej-čou, Jün-nan, Chu-nan, Kuang-si, S’-čchuan, Kuang-tung, Chu-pej
Ujgurové	7 207 000	Sin-ťiang, Chu-nan
Iové	6 578 500	S’-čchuan, Jün-nan, Kuej-čou, Kuang-si
Mongolové	4 802 400	Vnitřní Mongolsko, Sin-ťiang, Liao-ning, Ťi-lin, Chej-lung-ťiang, Čching-chaj, Che-pej, Che-nan, Kan-su, Jün-nan
Tibeťané	4 593 100	Tibet, S’-čchuan, Čching-chaj, Kan-su, Jün-nan
Puejové	2 548 300	Kuej-čou
Dunganové	2 508 600	Kuej-čou, Chu-nan, Kuang-si
Jaové	2 137 000	Kuang-si, Chu-nan, Jün-nan, Kuang-tung, Kuej-čou
Korejci	1 923 400	Ťi-lin, Chej-lung-ťiang, Liao-ning, Vnitřní Mongolsko
Pajové	1 598 100	Jün-nan, Chu-nan
Chaniové	1 254 800	Jün-nan
Liové	1 112 500	Kuang-tung
Kazachové	1 110 800	Sin-ťiang, Kan-su
Tajové	1 025 400	Jün-nan
Šeové	630 470	Fu-ťien, Če-ťiang, Ťiang-si, Kuang-tung
Lisuové	574 600	Jün-nan, S’-čchuan
Kelaové	438 200	Kuej-čou, Kuang-si
Lachuové	411 500	Jün-nan
Tungsiangové	373 700	Kan-su, Sin-ťiang
Waové	352 000	Jün-nan
Šuejové	347 100	Kuej-čou, Kuang-si
Nasiové	277 800	Jün-nan, S’-čchuan
Čchiangové	198 300	S’-čchuan
Tchuťiaové	192 600	Čching-chaj, Kan-su, Chu-nan, Chu-pej, S’-čchuan, Kuej-čou
Sipové	172 900	Sin-ťiang, Liao-ning, Ťi-lin
Mulamové	160 600	Kuang-si
Kirgizové	143 500	Sin-ťiang
Daurové	121 500	Vnitřní Mongolsko, Chej-lung-ťiang, Sin-ťiang
Ťingpchové	119 300	Jün-nan
Salarové	87 500	Čching-chaj, Kan-su
Blangové	82 400	Jün-nan
Maonanové	72 400	Kuang-si
Tádžikové	33 200	Sin-ťiang
Pchumiové	29 700	Jün-nan
Ačchangové	27 700	Jün-nan
Nuové	27 200	Jün-nan
Evenkové	26 400	Vnitřní Mongolsko, Chej-lung-ťiang
Ťingové	18 700	Kuang-si
Ťinuové	18 000	Jün-nan
Palaungové	15 500	Jün-nan
Uzbekové	14 800	Sin-ťiang
Rusové	13 500	Sin-ťiang
Jugurové	12 300	Kan-su
Paoanové	11 700	Kan-su
Monpové	7 500	Tibet
Oročové	7 000	Vnitřní Mongolsko, Chej-lung-ťiang
Tulungové	5 800	Jün-nan
Tataři	5 100	Sin-ťiang
Nanajci	4 300	Chej-lung-ťiang
Domorodí Tchajwanci	2 900	Fu-ťien
Lhopové	2 300	Tibet

(Zdroj: tisková agentura Xinhua)

Reference

↑ BANISTER, Judith. A Brief History of China's Population, The Population of Modern China. [s.l.]: [s.n.], 1992. ISBN 978-0-306-44138-7. DOI 10.1007/978-1-4899-1231-2_3. Kapitola A Brief History of China's Population, s. 51–57.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu obyvatelstvo Čínské lidové republiky na Wikimedia Commons

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[Banister-1] BANISTER, Judith. A Brief History of China's Population, The Population of Modern China. [s.l.]: [s.n.], 1992. ISBN 978-0-306-44138-7. DOI 10.1007/978-1-4899-1231-2_3. Kapitola A Brief History of China's Population, s. 51–57.

[1]

Obyvatelstvo Asie

Země	Afghánistán • Arménie • Ázerbájdžán • Bahrajn • Bangladéš • Bhútán • Brunej • Čína • Egypt • Filipíny • Gruzie • Indie • Indonésie • Irák • Írán • Izrael • Japonsko • Jemen • Jižní Korea • Jordánsko • Kambodža • Katar • Kazachstán • Kuvajt • Kypr • Kyrgyzstán • Laos • Libanon • Malajsie • Maledivy • Mongolsko • Myanmar (Barma) • Nepál • Omán • Pákistán • Palestinská autonomie • Rusko • Saúdská Arábie • Severní Korea • Singapur • Spojené arabské emiráty • Sýrie • Srí Lanka • Tádžikistán • Thajsko • Tchaj-wan • Turecko • Turkmenistán • Uzbekistán • Vietnam • Východní Timor

Teritoria, kolonie a zámořská území	Britské indickooceánské území (GB) • Kokosové ostrovy (AUS) • Vánoční ostrov (AUS)