Přeskočit na obsah

Daurové

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Daurové
Daurská žena
Daurská žena
Populace
131 992 (2010)
ČínaČína Čína: Vnitřní Mongolsko, Chej-lung-ťinag, Sin-ťiang 
Jazyk(y)
daurština
Náboženství
šamanismus
Příbuzné národy
Mongolové
Mongolské státy v 16. století, Daurové vpravo nahoře
Oblasti osídlené Solony a Daury na pravém břehu Amuru, detail mapy Číny vytvořené jezuity roku 1734

Daurové, Dagurové, Dachurové (mongolsky дагуур, čínsky v českém přepisu Ta-wo-er-cu, pchin-jinem Dáwò'ěrzú, znaky zjednodušené 达斡尔族) je národ žijící v severních regionech Čínské lidové republiky, většinou ve Vnitřním Mongolsku a Chej-lung-ťiangu, menší počet též v Sin-ťiangu. jsou jedním z 56 oficiálně uznaných menšinových národů Čínské lidové republiky

Podle sčítání lidu roku 2010 jich je 131 992.

Jejich jazykem je daurština, jeden z mongolských jazyků z altajské jazykové rodiny. Daurština má čtyři nářečí – butchaské, cicikarské, sinťiangské a chajlarské. Daurština nemá písmo, v minulosti byla zapisována různými způsoby, v čchingském období mandžuským písmem, ve 20. století byly vytvořeny daurské abecedy na základě cyrilice (roku 1956) a latinky (v 20. a znova v 80. letech, vycházely z pchin-jinu), neujaly se však.

Rozšíření

[editovat | editovat zdroj]

Daurové z většiny žijí v Daurské autonomní korouhvi Morin Dawa na severovýchodě Vnitřního Mongolska (necelých 80 tisíc), v Daurském obvodu Mej-li-s’ v Cicikaru v provincii Chej-lung-ťiang (přes 40 tisíc). Několik tisíc jich žije v severozápadní čínské autonomní oblasti Sin-ťiang v okrese Tcha-čcheng, kam byli přesídleni čchingskou vládou.

Genetické výzkumy ukázaly, že Daurové jsou potomky Kitanů.[1].

Do poloviny 17. století žili Daurové v údolí řeky Šilky a na horním a středním toku Amuru včetně povodí Zeji až k Bureji. Jihovýchodně od nich na Amuru žili Gogulové a Ďučeři. Podle Daurů začali Rusové region horního a středního Poamuří nazývat daurská země, Daurie.

Ve 30. letech 17. století k Daurům pořádali nájezdy vojska mandžuské říše Čching, odpor Daurů Mandžuové zlomili roku 1640 po porážce spojených daursko-evenckých sil vedených náčelníkem Bombogorem.

Už roku 1643 se v Poamuří objevili ruští kozáci, kteří se snažili podrobit si amurské kmeny a přimět je k poddanství ruskému carovi a placení jasaku. Násilné chování kozáků (zejména Jerofeje Chabarova) vyvolalo konflikty mezi nimi a Daury, pod tlakem Rusů a podporou čchingských úřadů se Daurové stáhli na jih na řeku Non (v okolí pozdějšího Cicikaru), kde byli pod kontrolou Čchingů.

  1. LI, Jinhui. DNA Match Solves Ancient Mystery. China Internet Information Center [online]. 2001-8-2 [cit. 2018-10-3]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Daurové na Wikimedia Commons
  • ЦЫБЕНОВ, Б. Д. Даурские роды в В XVII веке. Мир истории [online]. 2012 [cit. 2018-10-3]. Čís. 2. Dostupné online. ISSN 1561-8463. (rusky) 
  • ЦЫБЕНОВ, Б.Д. Из истории даурского народа в XVII в. Власть. 2017, roč. 25, čís. 2, s. 137–142. Dostupné online. (rusky) 
  • Даурская национальность. Китайский информационный Интернет-центр [online]. [cit. 2018-10-3]. china.org.cn Dostupné online. (rusky)