Celda Klouček
| Celda Klouček | |
|---|---|
.jpg) | |
| Narození | 6. prosince 1855 Senomaty  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 11. října 1935 (ve věku 79 let) Praha  Československo |
| Místo pohřbení | Hřbitov Malvazinky |
| Povolání | pedagog, sochař, učitel a paleontolog |
| Podpis | .jpg){kind=small} |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Celda Klouček, původně Celestin Klouček (6. prosince 1855 Senomaty[1] – 11. října 1935 Praha[2]) byl český sochař, štukatér, designér, pedagog a paleontolog.
Život
Narodil se v Senomatech nedaleko Rakovníka. Studoval nejprve na pražské Uměleckoprůmyslové škole, odkud přešel na Uměleckoprůmyslovou školu do Vídně, kde v letech 1878–1881 studoval v ateliéru Otto Königa. Kromě praxe v různých ateliérech v Německu vyučoval v letech 1881–1887 jako profesor dekorativní plastiky na Uměleckořemeslné škole ve Frankfurtu nad Mohanem. V letech 1888–1916 byl profesorem na Uměleckoprůmyslové škole v Praze, kde vedl ateliér dekorativního kreslení a modelování. Úzce spolupracoval s ateliérem umělecké kovovýroby profesora Emanuela Nováka a s keramickou dílnou.
Od mládí sbíral minerály a fosilie. Vlastním studiem a spoluprací s paleontology Národního muzea v Praze se vypracoval na badatele, který publikoval své vlastní objevy v odborném tisku.
Rodinný život
Dne 16. června 1888 se v Berouně oženil s Marií Vodrážkovou–Vostrou (* 1865, příjmení Vostrá převzala od adoptivních rodičů).[3] Manželé Kloučkovi měli čtyři děti: Jaroslav (1890–1898), Celestin (1890–??), Milada (1893–1895) a Marie (1895–??).[4]
Činnost
Zabýval se hlavně ornamentem a dekorativním uměním v ploše či nízkém reliéfu. Po stylové stránce vyšel z historismu, rozpracoval vzorníky ornamentu čistě renesančního, barokního i eklektického. Podle jeho návrhů se prováděly realizace štukatur v exteriéru i interiéru, krbové masky, nábytek, keramika, lampy a další umělecko-řemeslné předměty. Před rokem 1900 přijal secesní ornamentiku a zařadil se mezi přední české designéry secese a naturalismu. Také díky jeho ateliéru byl vzorový interiér Uměleckoprůmyslové školy vyznamenán na Světové výstavě v Paříži roku 1900. Roku 1908 se jeho ateliér zúčastnil výstavy uměleckých řemesel ve Vídni. Jako výtvarník byl činný do vysokého věku, ale po první světové válce již nereflektoval nástup moderny a pracoval jen na soukromých zakázkách. Za své práce získal několik ocenění.
Dílo
Výtvarné realizace
Grafické návrhy jeho a absolventů jeho školy se dochovaly na stovkách fasád a průčelí měšťanských domů, především v Praze (Pařížská třída, Smetanovo nábřeží, Janáčkovo nábřeží na Smíchově, ad.), v Plzni i v dalších českých městech a také ve Vídni:
- výzdoba průčelí a interiérů domu rytíře Josefa Wohanky, Praha 1, Dlouhá třída (1898)
- Budova bývalé Zemské banky království Českého od Osvalda Polívky čp. 858/II v Praze 1, Na Příkopě 20/ Nekázanka 1
- Budova bývalé Městské záložny pražské od Antonína Wiehla a Osvalda Polívky, čp. 536/I v Praze 1, Rytířská 2, 22, 29 (1892–1894)[5]
- novorenesanční Fara u sv. Petra v Praze čp. 1137 na Starém Městě v Praze 1 v Biskupské ulici 13 (náleží ke kostelu svatého Petra na Poříčí);[6] fasádu navrhl Antonín Wiehl, Celda Klouček je autorem návrhů sgrafit na fasádě a zemských patronů v lunetách. Sgrafita podle jeho návrhu provedl L. Novák)[7]
- Ditrichštejnský či Valterův palác čp. 140/II v Praze 1, Voršilská 12, dnes sídlo Apoštolské nunciatury; neobarokní průčelí a sochařská výzdoba
- dekorativní pás na podstavci Myslbekova pomníku sv. Václava na Václavském náměstí v Praze 1
- výzdoba průčelí a chodeb nájemního domu od arch. Matěje Blechy v Praze 2, Smetanovo nábřeží čp. 235/II
- dekorativní výzdoba budovy Západočeského muzea v Plzni, Kopeckého sady
- dekorativní výzdoba císařských apartmá vídeňského Hofburgu, nově adaptovaných architektem Friedrichem Ohmannem
Publikace
- Ornamente für Architektur und Kunstgewerbe nach plastischen Originalen, Wien 1888, 1908
- dvě desítky paleontologických studií, především o trilobitech z Barrandienu a nálezech z Rokycanska a Rakovnicka
Pozůstalost
- Kresby a poznámky jsou uloženy v grafické sbírce Uměleckoprůmyslového muzea v Praze.
Odkazy
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu
- ↑ úmrtní oznámení. S. 7. Národní listy [online]. 1935-10-15 [cit. 2021-12-06]. S. 7. Dostupné online.
- ↑ Matrika oddaných, Beroun 1887-1897, snímek 40 [online]. SOA Praha [cit. 2021-12-06]. Dostupné online.
- ↑ Soupis pražských obyvatel: Klouček Celda [online]. Archiv hl. m. Prahy [cit. 2021-12-06]. Dostupné online.
- ↑ WIRTH, Zdeněk. Antonín Wiehl a česká renesance. první. vyd. Praha: Jan Štenc, 1921 (1921 tisk). 27 s. S. 22. Zvláštní otisk ze sborníku Umění.
- ↑ RUTH, František; KÖRBER, Pavel. Kronika královské Prahy a obcí sousedních.Karlova třída - U Půjčovny. první. vyd. Praha: Körber, 1904 (1904 tisk). 473-898, 12 příl. : ilustr. s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-11-17. S. 836. Nezkrácené určení roku vydání: [1904], Díl 2, sv. 3-4, chybí s. 583-586, 787-788. Archivováno 17. 11. 2015 na Wayback Machine.
- ↑ WIRTH, Zdeněk. Antonín Wiehl a česká renesance. první. vyd. Praha: Jan Štenc, 1921 (1921 tisk). 27 s. S. 26. Zvláštní otisk ze sborníku Umění.
Literatura
- Prager Jungendstil. Katalog der Ausstellung. Dortmund 1992, s.163.
- Tomáš VLČEK, Praha 1900. Praha 1986, s. 129-134.
- Petr WITTLICH, Česká secese. Praha 1983, passim.
- Jaroslav PERNER, Celda Klouček paleontolog. Praha 1937.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Celda Klouček na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Celda Klouček
- Ornamente für Architektur und Kunstgewerbe nach plastischen Originalen Archivováno 19. 10. 2018 na Wayback Machine. v katalogu Knihovny UPM
- Mgr. Bronislava Bubeníčková: Přínos Celdy Kloučka české keramické tvorbě na přelomu 19. a 20. století, Bakalářská práce (2010), MUNI, Brno
- Jan Perner: prof. Celda Klouček, paleontolog
- Celda Klouček v informačním systému abART
