Kostel svaté Maří Magdalény (Lázně Bohdaneč)
Kostel svaté Maří Magdalény (Lázně Bohdaneč) | |
---|---|
Kostel svaté Maří Magdalény v Lázních Bohdanči | |
Místo | |
Stát | Česko |
Kraj | Pardubický |
Okres | Pardubice |
Obec | Lázně Bohdaneč |
Lokalita | Masarykovo náměstí Lázně Bohdaneč |
Souřadnice | 50°4′34,79″ s. š., 15°40′47,78″ v. d. |
Kostel svaté Maří Magdalény (Lázně Bohdaneč) | |
Základní informace | |
Církev | Římskokatolická |
Provincie | česká |
Diecéze | Královéhradecká |
Farnost | Římskokatolická farnost Lázně Bohdaneč |
Zasvěcení | Marie Magdalena |
Architektonický popis | |
Architekt | Tomáš Haffenecker |
Typ stavby | baroko |
Výstavba | 1728–1737 |
Specifikace | |
Stavební materiál | cihly |
Další informace | |
Ulice | Masarykovo nám. |
Oficiální web | http://www.bihk.cz/dieceze/lazne-bohdanec/ |
Kód památky | 22030/6-2043 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kostel svaté Máří Magdaleny v Lázních Bohdanči je římskokatolický farní kostel postavený v barokním slohu v první polovině 18. století. Nachází se na Masarykově náměstí v centru města Lázně Bohdaneč v okrese Pardubice. Kostel je chráněn jako kulturní památka. Národní památkový ústav tento kostel uvádí v katalogu památek pod rejstříkovým číslem ÚSKP 22030/6-2043.
Historie
Současný barokní kostel byl postavený v letech 1728–1737 na místě staršího gotického kostela stavitelem Františkem Jedličkou podle projektu Tomáše Haffeneckera. Spodní část věže je gotická a byla zvýšena roku 1860 stavitelem Františkem Schmoranzem. Další opravy kostela byly prováděny v letech 1924, 1935 a na konci 20. století.
Popis kostela
- Architektura
Jednolodní kostel má obdélnou, uprostřed rozšířenou kostelní loď. V průčelí kostela stojí gotická věž na čtvercovém půdorysu. Užší čtvercový presbytář je zaklenutý českou plackou a se sakristií je umístěn na severní straně. Nad presbytářem je umístěn sanktusník. Vchod do kostela je ze severní strany chrámové lodi.
Rohy kostelní lodi vyplňují vyduté pilastry s římsovými hlavicemi. Triumfální oblouk je zaklenut polokruhovým pasem. Archivolta je profilována. Loď je zaklenuta valenou klenbou s lunetami nad okny. Jednotlivá pole klenby oddělují pasy podepřené představenými pilíři s římsovými hlavicemi. Mezi představenými pilíři vznikají pod okny mělké výklenky pro oltáře. Kruchta s dřevěným barokním zábradlím je podklenuta pásem valené klenby s lunetami. Okna lodi jsou půlkruhově zaklenutá.
Fasáda kostela je hladká, s vápenocementovou omítkou světle okrové barvy nátěru. Střešní krytina kostelní lodi je z pálených tašek - bobrovek, na věži a sanktusníku je měděný plech.
- Interiér
Pod presbytářem, vyvýšeným oproti lodi pomocí schodu, jsou dvě krypty, nyní nepoužívané a zčásti zasypané. Vnitřní výzdoba kostela je barokní.
- Hlavní oltář sv. Maří Magdaleny s obrazem titulární světice uprostřed, má malovaný iluzivní architektonický rámec s postavami sv. Jana Nepomuckého, sv. Vojtěcha s pádlem, sv. Libora a sv. Romedia s medvědem. Autorem malby je barokní malíř Josef Kramolín.
- Oltář svatého Floriána má na pozadí obrazu světce znázorněn požár bohdanečského náměstí v roce 1772 s původní stavbou radnice o třech štítech, která tehdy rovněž vyhořela.
- Oltář Neposkvrněného Početí Panny Marie, s bíle štafírovanou dřevěnou sochou Imakuláty stojící na zemské sféře, ovinuté hadem hříchu, po stranách sochy Mariiných rodičů - sv. Anny a sv. Jáchyma.
- Oltář sv. Jana Nepomuckého je vyzdoben dřevěnou bíle štafírovanou sochou sv. Jana mezi anděly, kteří nesou v kartuších reliéfní scény z jeho života (Zpověď královny Žofie a Svržení světce z Karlova mostu), v nástavci oltářní architektury je v ,paprsčité svatozáři umístěna řezba staroboleslavského paládia ve skutečné velikosti
- Obraz neurčené poutní madony v zaskleném rámu visí na jižní stěně presbytáře
Vzácné barokní sochy vytvořil řezbář a sochař Ignác Rohrbach.
- Varhany
Prospekt varhan z 18. století byl v 19. století upraven, stejně jako varhanní stroj. Ten pocházel ze zrušeného klášterního kostela v Sedlci u Kutné hory, respektive jejich třetina. Druhá část varhan se nachází v Přelouči a zbylá část je nezvěstná. Současné varhany jsou z roku 1907, v roce 1994 byly zrestaurovány.[1]
- Věž
V chrámové věži je 5 zvonů a jsou zde původní věžní hodiny. Ve střeše věže je dodnes vidět komín pece z věžní světnice, kde ještě začátkem 20. století bydlel kostelník Vondráček s početnou rodinou.
V dlažbě kolem kostela jsou několika kříži schematicky naznačeny hroby někdejšího farního a městského hřbitova, zrušeného v 19. století.
Galerie
-
pohled na Kostel sv. Maří Magdalény v Lázních Bohdaneč
-
pohled na Kostel sv. Maří Magdalény v Lázních Bohdaneč
-
Kostel sv. Maří Magdalény - světnička věžníka
Reference
- ↑ Kostel sv. Maří Magdalény v Lázních Bohdaneč [online]. [cit. 2022-02-03]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu kostel svaté Maří Magdalény v Lázních Bohdaneč na Wikimedia Commons
- kostel na Památkovém katalogu