Přeskočit na obsah

Rdesno obojživelné

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(rozdíl) ← Starší revize | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější revize → (rozdíl)
Jak číst taxoboxRdesno obojživelné
alternativní popis obrázku chybí
Rdesno obojživelné (Persicaria amphibia)
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádhvozdíkotvaré (Caryophyllales)
Čeleďrdesnovité (Polygonaceae)
Rodrdesno (Persicaria)
(L.) Delarbre, 1800
Binomické jméno
Persicaria amphibia
Synonyma
  • Polygonum amphibium L.[2]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rdesno obojživelné (Persicaria amphibia) je vytrvalá plevelná kvetoucí bylinačeledi rdesnovitých, rostoucí ve vodě i na zemi ve vlhkém prostředí.

Rozšíření

[editovat | editovat zdroj]

Pochází z Eurasie a vyskytuje se téměř v celém mírném pásu severní polokoule a dále bylo zavlečeno na sever a jih Afriky i na jih Ameriky. Vodní rostliny nejčastěji rostou v rybničních oblastech a údolních nivách řek na klidných vodních hladinách. Suchozemské rostliny rostou na místech v létě vysychajících, např. na podmáčených polích, obnažených dnech rybníků, ale i při okrajích komunikací, na náspech nebo rumištích. V České republice roste od nížin do podhorských oblastí roztroušeně až hodně.[3]

Vytrvalá obojživelná rostlina s hladkými, lysými, hustě listnatými, silně větvenými žebrovatými lodyhami, s nápadně ztlustlými uzlinami ve kterých snadno koření a s tmavě hnědými botkami které jsou dlouhé 1 až 2 cm a mají horní okraj uťatý. Roste-li ve vodě koření na dně, pod hladinou má splývající lodyhu která dosahuje délky až 3 m. Listy má dlouhé do 12 cm, kožovité, s řapíkem až 5 cm, na hladině položené, hladké, lesklé, barvy namodralé. Roste-li v místech nezaplavených má vystoupavou až docela přímou lodyhu o délce do 50 cm. Tehdy má listy měkké, s kratšími řapíky, porostlé chloupky, jsou zelenavé až našedlé, po okraji brvité. Všechny listy jsou celokrajné s podlouhlou až kopinatou čepelí, u báze často srdčitou nebo zaokrouhlenou.

Růžové až načervenalé, vzácně bílé, nežláznaté květy jsou směstnány na koncích lodyh a větví a jsou sestaveny do hustých válcovitých přímých klasů. Květ má pět vytrvalých, mírně prohnutých, vejčitých až eliptických okvětních lístků, pět tyčinek v jednom kruhu s růžovými nebo červenými eliptickými intorzními prašníky a svrchní vejčitý semeník se 2 čnělkami s kulovitými bliznami. Květy jsou bisexuální nebo funkčně jednophlavné, některé rostliny mají květy jen samčí a jiné samičí. U vodních rostlin květy vykvétají nad hladinou, mají tyčinky delší a ty vyčnívají z okvětí, u suchozemských jsou tyčinky kratší a nevyčnívají; rostliny suchozemské kvetou jen výjimečně. Rozkvétají od června do srpna, opylovány jsou hydrochoricky nebo zoochoricky. Plodem je nažka asi 3 mm dlouhá, černohnědé, lesklá, čočkovitá nebo tříhranná, obalená do okvětních lístků.[3][4][5]

Rozmnožování

[editovat | editovat zdroj]

Rdesno obojživelné se rozmnožuje semeny a dlouhými plazivými oddenky, rostliny rostoucí na nezaplavené půdě většinou nepřinášejí semena. Nažky vodních rostlin snadno plavou po vodě a jsou vodním ptactvem roznášeny i na místa nezaplavovaná, kde se po uchycení rozšiřují silným oddenkovým systémem, jehož výběžky mají roční přírůstky dlouhé až 1 m, vytváří tak charakteristické kolonie. Odlomené oddenky mají velikou regenerační schopnost a téměř každá kousek může vytvořit novou rostlinu. Po obdělávaných polích se rozšiřuje s orbou.[6]

  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03].
  2. ZICHA, Ondřej. BioLib.cz: Rdesno obojživelné [online]. Ondřej Zicha, BioLib.cz, rev. 18.10.2004 [cit. 2011-11-03]. Dostupné online. 
  3. a b KRÁSA, Petr. BOTANY.cz: Rdesno obojživelné [online]. BOTANY.cz, rev. 15.07.2007 [cit. 2011-11-03]. Dostupné online. 
  4. POLÍVKA, František. Názorná květena zemí koruny české: Rdesno obojživelné [online]. Wendys, Zdeněk Pazdera, 1901 [cit. 2011-11-03]. S. 30. Dostupné online. 
  5. MRUZÍKOVÁ, Zuzana; KOUTECKÝ, Petr. Určovací seminář cévnatých rostlin: Persicaria [online]. Jihočeská universita v Českých Budějovicích, Přírodovědecká fakulta, rev. 2011 [cit. 2011-11-03]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  6. DEYL, Miloš. Plevele polí a zahrad: Rdesno obojživelné. Praha: Československá akademie věd, 1956. 374 s. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]