Hvozdík

Hvozdík
	Hvozdík vousatý (Dianthus barbatus)
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae);
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta);
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta);
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida);
Řád	hvozdíkotvaré (Caryophyllales);
Čeleď	hvozdíkovité (Caryophyllaceae);
Rod	hvozdík (Dianthus); L., 1753
Druhy vyskytující se v ČR
	hvozdík čínský (Dianthus chinensis); hvozdík kartouzek (Dianthus carthusianorum); hvozdík kropenatý (Dianthus deltoides); hvozdík křovištní (Dianthus seguieri); hvozdík lesní (Dianthus sylvaticus); hvozdík Lumnitzerův (Dianthus lumnitzeri); hvozdík moravský (Dianthus moravicus); hvozdík písečný (Dianthus arenarius); hvozdík Pontederův (Dianthus pontederae); hvozdík pyšný (Dianthus superbus); hvozdík sivý (Dianthus gratianopolitanus); hvozdík svazčitý (Dianthus armeria); hvozdík vousatý (Dianthus barbatus); hvozdík zahradní (Dianthus caryophyllus);
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hvozdík (Dianthus) je bylina z čeledi hvozdíkovitých (Caryophyllaceae). Hvozdík je velice heterogenní rod, obsahuje okolo 320 druhů.^[2]

Popis

Jsou to trvalky (hvozdík sivý), jednoleté (hvozdík čínský) i dvouleté (hvozdík vousatý) rostliny. Stonky jsou lesklé, jednoduché nebo rozvětvené, holé nebo mírně chlupaté. Některé rody (hvozdík zahradní) jsou ve své domovině trvalky, u nás se však pěstují jako jednoleté i jako dvouleté rostliny.

Jsou to holé nebo chlupaté byliny s lodyhami jednoduchými nebo rozvětvenými. Některé druhy (hvozdík písečný) vytvářejí husté polštářovité koberce nad kterými vyčnívají stonky s květy, mohou být podle druhu vysoké až 90 cm. Listy jsou úzké, kopinaté, bez palistů, některé jsou srostlé do pochvy. některé druhy mají řapíky. Kořen bývá tlustý, kůlovitý nebo má svazky tenkých oddenků.

Květy jsou oboupohlavé s pěti, často hluboce ozubenými, až roztřepenými, okvětními plátky od barvy bílé přes růžovou až po purpurovou, někdy žíhané tmavšími skvrnami. Jeden druh (Dianthus knappii) má okvětní plátky žluté s purpurovým středem. Často mívají dvojitý květní obal. Kališní lístky jsou na bázi srostlé do trubky dlouhé 10 až 20 mm, okvětních tyčinek je deset. Mnohé květy (hvozdík zahradní) aromaticky voní. Květy tvoří terminálové květenství nebo rostou solitérně. Plodem je tobolka která obsahuje 40 až 100 hněděčerných až černých semen dorzoventrálně zploštělých.

Rozšíření

Hvozdíky pocházejí hlavně z Evropy, Severní Ameriky, z Asie a Jižní Afriky, jeden druh roste v arktickém pásmu Ameriky. Preferují plné slunce a mírné klimatické podmínky.

Využití

Téměř stoprocentní využití hvozdíku je v okrasném zahradnictví, kde bylo vyšlechtěno neuvěřitelných přibližně 27 000 taxonů tohoto rodu.^[2] Hvozdíky se pěstují buď jako letničky, dvouletky či trvalky, jako květiny k řezu, nebo hrnkované a také jako oblíbené skalničky, pro krásu květů i libou vůni. Vždyť už ve starověkém Řecku byl nazýván božskou květinou (řecky Dios – Bůh, anthos – květina) (Dianthus).

Hvozdík je místně použitelný i v lidovém léčitelství. Například odvar ze sušených lodyh hvozdíku pyšného se používá k léčení infekcí močových cest i pohlavních orgánů, při zástavě močení, zástavě menstruace i při ekzémech.

Ohrožené druhy

Vyhláška MŽP ČR č. 395/1992 Sb., ve znění vyhl. 175/2006 Sb., o ochraně přírody a krajiny, považuje:

Za kriticky ohrožené druhy C 1:
- hvozdík písečný český (Dianthus arenarius) subsp. (bohemicus)
- hvozdík kartouzek úzkolistý (Dianthus carthusianorum) subsp. (capillifrons)
- hvozdík kartouzek sudetský (Dianthus carthusianorum) subsp. (sudeticus)
Za silně ohrožené druhy C 2:
- hvozdík sivý (Dianthus gratianopolitanus)
- hvozdík Lumnitzerův (Dianthus lumnitzeri)
- hvozdík moravský (Dianthus moravicus)
- hvozdík pyšný (Dianthus superbus)
Za ohrožené druhy C 3:
- hvozdík křovištní (Dianthus seguieri)^[3]^[4]