Fiala (rod)
Fiala | |
---|---|
Různé kultivary fialy šedivé | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
Řád | brukvotvaré (Brassicales) |
Čeleď | brukvovité (Brassicaceae) |
Rod | fiala (Matthiola) R.Br., 1812 |
Druhy vyskytující se v ČR | |
| |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Fiala (Matthiola) je jeden z mnoha rodů čeledi brukvovitých které jsou známe svými převážně vytrvalými květy s často příjemnou vůni. Vyskytují se v Evropě, Asii, severozápadní Africe, Severní Americe i v Austrálii. Rod fiala je rozdělen asi do 50 druhů, v České republice (jako důsledek zplanění dovezených rostlin) vyrůstají ve volné přírodě jen řídce dva druhy.
Popis
[editovat | editovat zdroj]Fialy jsou letničky, dvouletky nebo krátkodobě vytrvalé rostliny, mívají jednoduchou nebo rozvětvenou lodyhu která jim někdy ve spodní části dřevnatí a víceleté někdy vytvářejí polokeře. Jejich listy bez palistů se dělí na bazální (v listové růžici) a lodyžní, mají řapíky nebo jsou přisedlé, jejich čepele bývají celistvé, vykrajované, zubaté nebo po obvodě zvlněné, mohou být chlupaté či lysé.
Oboupohlavné květy na stopkách jsou seskupeny do hroznovitých nebo chocholičnatých květenství která se v době kvetení prodlužují. Kalich je tvořen čtyřmi plátky vyrůstajícími křížem ve dvou kruzích a koruna čtyřmi volnými podlouhlými plátky střídajícími se s kališními, barvu mívají fialovou, purpurovou, karmínovou, červenou, růžovou nebo bílou. Šest čtyřmocných tyčinek vyrůstajících ve dvou přeslenech nese čárkovité prašníky. Dvoupouzdrý semeník je dělen falešnou přepážkou, v oddílu může být 20 až 50 vajíček. Čnělka je drobná nebo zakrslá, kuželovitá blizna mívá dva laloky. Květy s nektarovými žlázkami jsou opylovány hmyzem.
Plod je vždy suchý, může to být struk, tobolka nebo nejčastěji šešule které vyrůstající na vztyčených či oddálených stopkách. Jejich podlouhlá, vejčitá či okrouhlá zploštělá semena mají drobounká křidélka nebo jsou neokřídlená, neslizovatí. Některé druhy, jako např. fiala šedivá neb fiala dlouhoplátečná, jsou pro svůj atraktivní vzhled často pěstovány jako zahradní okrasné rostliny.[1][2][3][4][5]
-
Fiala dlouhoplátečná
-
Fiala madeirská
-
Fiala laločnatá
-
Fiala trojrohá
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ DANIHELKA, Jiří; CHRTEK, Jindřich; KAPLAN, Zdeněk. Checklist of vascular plants of the Czech Republic. S. 647–811. Preslia [online]. Botanický ústav, AV ČR, Průhonice, 2012 [cit. 10.10.2013]. Čís. 84, s. 647–811. Dostupné online. ISSN 0032-7786. (anglicky)
- ↑ STEVENS, P. F. Angiosperm Phylogeny Website, vers. 12: Brassicaceae [online]. University of Missouri, St Louis and Missouri Botanical Garden, USA, rev. 01.08.2012 [cit. 2013-10-10]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Flora of China: Matthiola [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2013-10-10]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Flora of North America: Matthiola [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2013-10-10]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ GATHE, J. FloraBase the Western Australian Flora: Matthiola [online]. Department of Environment and Conservation, Western Australian Herbarium, Kensington, AU, rev. 03.10.2008 [cit. 2013-10-10]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu fiala na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Fiala v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Brukvovité
- Flóra Arabského poloostrova
- Flóra Číny
- Flóra Indického subkontinentu
- Flóra jihovýchodní Evropy
- Flóra jihozápadní Asie
- Flóra jihozápadní Evropy
- Flóra jižní Afriky
- Flóra Kavkazu
- Flóra Makaronésie
- Flóra severní Afriky
- Flóra severní Evropy
- Flóra severovýchodní tropické Afriky
- Flóra Sibiře
- Flóra Střední Asie
- Flóra střední Evropy
- Flóra východní Evropy
- Flóra východní tropické Afriky
- Flóra západní tropické Afriky