Přeskočit na obsah

Kopřiva žahavka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxKopřiva žahavka
alternativní popis obrázku chybí
Kopřiva žahavka (Urtica urens)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádrůžotvaré (Rosales)
Čeleďkopřivovité (Urticaceae)
Rodkopřiva (Urtica)
Binomické jméno
Urtica urens
L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kopřiva žahavka (Urtica urens) je vedle kopřivy dvoudomé druhý běžnější zástupce rodu na českém území. Lidově je nazývána žahavka nebo žihlava. Vzhled je podobný, jde však o jednoletou, jednodomou bylinu podstatně menšího vzrůstu (10–30 cm) a její žahavé chlupy jsou mírně účinnější. Tato kdysi běžná rostlina v posledních letech v české krajině nápadně mizí, je proto řazena mezi ohrožené druhy v kategorii C3.[1]

Popis

Kořen, stonek a list

Kopřiva má kořenový systém velmi rozvětvený a to hlavně pod povrchem do hloubky 14–18 cm.[2] Lodyha je čtyřhranná, dorůstající do 10–30 cm, bývá v horní polovině větvená a její barva je zelená až hnědozelená s žahavými chlupy na povrchu. U kopřivy žahavky nalezneme drobné listy kopinaté nebo vejčité s ozubenými okraji a žahavými chlupy.[3] Čepel listu je dlouhá 1,5–4 cm a na bázi klínovitě zúžená až uťatá.[4]

Květ a plod

Kopřiva má květenství kratší, nebo skoro stejně dlouhá jako je řapík u jejích listů, v jejichž úžlabí vyrůstají.[4] Květy jsou drobné a jednopohlavné.[3] Kopřiva je jednodomou bylinou, v jednom květenství se tedy nachází prašníkové i pestíkové květy. Po tom co odkvetou, jsou květenství slabě převislá a poměrně hustá.[2] Rostlina kvete od května do listopadu a jejím plodem je zploštělá nažka, jejíž barva je světle hnědá až zelenavě hnědá.[4] Kopřiva žahavka je jednoletá bylina bez obnovovacích pupenů, která nepříznivá období přečkává pouze v semenech.[4]

Stanoviště a výskyt

Kopřiva tohoto druhu se vyskytuje na celém území České republiky od nížin až po hornaté oblasti, kde jsou půdy bohaté na živiny.[3] Nejčastější místa výskytu jsou rumiště, pole, zahrady a opuštěné příbytky. V zahradnictví je brána především jako nežádoucí plevel.[4] Tuto rostlinu můžeme nalézt téměř po celém světě, avšak nejhojněji se vyskytuje v Evropě, Malé Asii, na Kavkazu, v Severní a Jižní Americe, Austrálii a v jižní Africe.[3]

Využití

Kopřiva žahavka má řadu léčivých účinků, je určena k vnitřnímu i vnějšímu použití. Má také blahodárné účinky na špatně hojící se rány, ekzémy a na akné.[3] Nálev z kopřivy se využívá k podpoře růstu vlasů[3] a čaj z jejích usušených listů má močopudné a projímavé účinky.[2] Kopřiva je i součástí kuchyně, kde se využívá k přípravě salátů, polévek či nádivek.[3]

Kopřiva žahavka

Odkazy

Reference

  1. ↑ URTICA URENS L. – kopřiva žahavka / pŕhľava malá | BOTANY.cz [online]. [cit. 2019-12-22]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c Agromanuál.cz [online]. Kapitola Kopřiva žahavka. (český) 
  3. ↑ a b c d e f g Vitalion lepší informace, lepší zdraví [online]. Kapitola Kopřiva žahavka. Dostupné online. (český) 
  4. ↑ a b c d e KUBÁT, Karel; HROUDA, Lubomír; CHRTEK, Jindřich, et al. Klíč ke květeně České republiky. Praha: Academia, 2002. 927 s. ISBN 80-200-0836-5. (český) 

Literatura

  • Kubát K., Hrouda L., Chrtek J. jun., Kaplan Z., Kirschner J. & Štěpánek J. [eds.],(2002): Klíč ke květeně České republiky. [Key to the Flora of the Czech Republic]. 928 p., Academia, Praha.

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kopřiva_žahavka&oldid=20299230“