Přeskočit na obsah

Blyxa

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxBlyxa
alternativní popis obrázku chybí
Blyxa ostnosemenná (Blyxa echinosperma)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídajednoděložné (Liliopsida)
Řádžabníkotvaré (Alismatales)
Čeleďvoďankovité (Hydrocharitaceae)
Rodblyxa (Blyxa)
Noronha ex Thouars, 1806
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Blyxa[1] (Blyxa) je rod rostlin z čeledi voďankovité. Jsou to ponořené vodní byliny s kopinatými až čárkovitými listy, uspořádanými buď v růžici, nebo spirálně kolem stonku. Květy jsou drobné, obklopené toulcem. Rod zahrnuje 13 druhů a je rozšířen mezerovitě v Asii, Austrálii i Africe. Největší areál rozšíření má blyxa rýžovištní.

Hospodářský význam blyx je malý. Některé druhy jsou pěstovány jako akvarijní rostliny, druh Blyxa octandra je využíván v indické ájurvédě jako léčivka. Rostliny mají neobvyklý způsob opylování.

Popis

Blyxy jsou jednodomé nebo dvoudomé ponořené sladkovodní byliny. Listy jsou buď v bazální růžici, nebo spirálně na prodlouženém stonku, přisedlé, kopinaté až čárkovité, se souběžnou žilnatinou, na bázi s pochvou, na okraji drobounce pilovité. Stonek může dosahovat délky až 60 cm. Květenství je složené z 1 až 10 květů a obalené trubkovitým toulcem. Rozvíjí se nad hladinou. Květy jsou jednopohlavné nebo oboupohlavné. Kalich je vytrvalý, zelený, složený ze 3 lístků. Koruna je bílá, trojčetná, delší než kalich. Tyčinek je 3, 6 nebo 9 a mají tenké nitky. Semeník je čárkovitý, srostlý ze 3 plodolistů s mnoha vajíčky a vybíhající v dlouhý, niťovitý zoban. Čnělky jsou 3. Plody jsou čárkovité až čárkovitě kopinaté, s mnoha semeny.[2][3]

Rozšíření

Rod blyxa zahrnuje 13 druhů. Je rozšířen v tropech Starého světa v subsaharské Africe, Madagaskaru, v Asii od Indie po Čínu a Japonsko a přes Indočínu a jihovýchodní Asii po Novou Guineu. Největší areál má blyxa rýžovištní (Blyxa aubertii), která se vyskytuje v subsaharské Africe, Madagaskaru, Asii, Papuasii a Austrálii. Rozsáhlé rozšíření má také blyxa ostnosemenná, blyxa japonská a Blyxa octandra. Rod však zahrnuje i druhy s omezeným, endemickým rozšířením, jako je Blyxa vietii (Vietnam), Blyxa novoguineensis (Nová Guinea), Blyxa kasaragodensis (indická Kerala), Blyxa javanica (Jáva) a Blyxa quadricostata (Indočína).[4]

Ekologické interakce

U některých dvoudomých druhů byl zjištěn zajímavý způsob opylování. Rostou jako ponořené rostliny, nad hladinu vyčnívají pouze drobné, málo nápadné květy na bezlistém stvolu. Květy jsou nevonné a neobsahují žádný nektar. Opylování bylo studováno na druhu Blyxa octandra. Samčí květy mají protáhlé, bělavé okvětní lístky, které se v průběhu ontogeneze květu protahují a když se květ otevře, jsou z vnitřní strany rovnoměrně poprášené pylem. U samičích květů je okvětí mnohem menší a nahrazují jej petaloidní blizny. Lákající funkce je tak u samičích květů přenesena z okvětí na blizny. V dopoledních hodinách se na okvětí samčích květů i na bliznách květů samičích objevují drobné kapky čiré, vodovité tekutiny. Květy navštěvují různé druhy vážek a much. Zejména šídla a motýlice používají nad vodu čnící květy jako místo k odpočinku. Na jejich nohou se pak přenáší pyl.[5][6]

Taxonomie

Podle výsledků fylogenetických studií je nejblíže příbuzným rodem rod Ottelia, zahrnující 20 druhů a rozšířený v Asii, Africe, Austrálii i Jižní Americe. Další příbuzné rody jsou Elodea, Egeria a Apalanthe.[4][7][4]

Zástupci

Význam

Některé druhy jsou pěstovány jako akvarijní rostliny. Blyxa rýžovištní je dekorativní, pěstitelsky středně náročná rostlina s jemnými a křehkými listy. Náročnějším druhem je rovněž dekorativní blyxa japonská. Je obtížné ji udržet zejména přes zimu, někdy se proto pěstuje jako jednoletka.[8][9] Druh Blyxa octandra je využíván v indické ájurvédě jako léčivá i magická rostlina.[10]

Odkazy

Reference

  1. ↑ SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3. 
  2. ↑ WANG, Qingfeng et al. Flora of China: Blyxa [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ STEENIS, C. (ed.). Flora Malesiana. Vol. 5. Leiden, Niederlands: Foundation Flora Malesiana, 1958. (anglicky) 
  4. ↑ a b c Plants of the world online [online]. Royal Botanic Gardens, Kew. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ KUBITZKI, K. (ed.). The families and genera of vascular plants. Vol. 4. Berlin: Springer, 1998. ISBN 3-540-64061-4. (anglicky) 
  6. ↑ COOK, Christopher D.K.; LÜÖND, Ruth; NAIR, Bhadran. Floral biology of Blyxa octandra (Roxb.) Planchon ex Thwaites (Hydrocharitaceae). Aquatic Botany. 1981, čís. 10. Dostupné online. 
  7. ↑ CHEN, Ling-Yun et al. Generic phylogeny, historical biogeography and character evolution of the cosmopolitan aquatic plant family Hydrocharitaceae. BMC Evolutionary Biology. 2012, čís. 12. Dostupné online. 
  8. ↑ RATAJ, Karel; ZUKAL, Rudolf. Akvaristika začíná u rostlin. [s.l.]: Svépomoc, 1980. 
  9. ↑ JAMES, Barry. A fishkeeper's guide to Aquarium plants. Blacksburg, USA: Tetra Press, 1997. ISBN 1-56465-173-8. (anglicky) 
  10. ↑ QUATTROCCHI, Umberto. World dictionary of medicinal and poisonous plants. [s.l.]: CRC Press, 2012. ISBN 978-1-4822-5064-0. (anglicky) 

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Blyxa&oldid=20293819“