Přeskočit na obsah

Leopold III. Podstatský-Lichtenštejn

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Leopold III. Podstatský z Lichtenštejna
Leopold III. hrabě Podstatský-Lichtenštejn
Leopold III. hrabě Podstatský-Lichtenštejn
Narození25. června 1840
Telč
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí17. února 1902 (ve věku 61 let)
Opatija
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko dnes
ChorvatskoChorvatsko Chorvatsko
Povolánípolitik
ChoťFrantiška Paarová
DětiAlois Podstatský z Lichtenštejna
Ida Marie Podstatská z Lichtenštejna
Karel Podstatský z Lichtenštejna
Amálie Podstatská z Lichtenštejna
Marie Josefina Podstatská z Lichtenštejna
RodičeLeopold František II. Podstatský z Lichtenštejna[1] a Amálie z Clary-Aldringenu[1]
PříbuzníAlois Podstatský z Lichtenštejna a Leopold Podstatský z Prusinovic (vnoučata)
Funkcečlen Panské sněmovny (od 1881)
poslanec Moravského zemského sněmu
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Erb rodu Podstatský-Lichtenštejn

Leopold III. hrabě Podstatský-Lichtenštejn (Leopold Felix Meinrad Karel hrabě Podstatský z Lichtenštejna a Kastelkornu, svobodný pán z Prusinovic / Leopold Felix Meinrad Karl Graf Podstatsky von Liechtenstein-Castelcorn, Freiherr von Prusinowitz) (25. června 1840 Telč[2]17. února 1902 Opatija) byl moravský šlechtic a velkostatkář ze starobylého rodu Podstatských z Prusinovic, moravský zemský poslanec a člen rakouské panské sněmovny. Byl majitelem statků na Vysočině (Telč) a severní Moravě (Veselíčko (okres Přerov).

Život a veřejná činnost

Narodil se na zámku v Telči jako pátý potomek, ale jediný syn Leopolda II. Podstatského (1801–1848) a jeho manželky hraběnky Amálie, rozené hraběnky Clary-Aldringen (1805–1865). Jako univerzální dědic rozsáhlého majetku na severní Moravě a Vysočině byl osvobozen od služby v armádě a v roce 1861 převzal správu statků. V roce 1863 byl jmenován c.k. komořím, poté se stal čestným rytířem Maltézského řádu (1865). V doplňovacích volbách byl v roce 1880 zvolen poslancem Moravského zemského sněmu za Stranu konzervativního velkostatku. Zde se ale příliš neangažoval a již v roce 1881 se poslaneckého mandátu vzdal, protože byl jmenován doživotním členem rakouské Panské sněmovny. Od roku 1883 byl vyslancem Maltézského řádu ve Vídni, později získal papežský Řád sv. Řehoře (1891) a Řád železné koruny (1898).

Rodinné a majetkové poměry

Jeho první manželkou byla od roku 1862 hraběnka Františka Paarová (1842–1881), dcera knížete Karla Paara, která zemřela na tuberkulózu, po ovdovění se podruhé oženil v Praze v roce 1888 s hraběnkou Marií Nikolasinou Thun-Hohenstein (1852–1938). Potomstvo měl jen z prvního manželství. Nejstarší dcera Ida (1865–1919) byla manželkou nejvyššího maršálka Českého království prince Ferdinadna Lobkowicze (1850–1926), druhorozená Amálie (1867–1956) byla provdaná za hraběte Ervina Nostic-Rhienecka (1863–1931), nejmladší Marie Josefína (1878–1966) se vdala za rakouského šlechtice hraběte Otto von Abensberg-Traun (1872–1954). Další dcera Gabriela (1870–1887) předčasně podlehla tuberkulóze, na stejnou chorobu zemřel i starší syn a dědic rodového majetku Alois (1873–1918). Mladší syn Karel (1874–1946) sloužil v rakousko-uherské a později československé armádě.

Po otcově smrti v roce 1848 zdědil na Vysočině a na severní Moravě velkostatky zahrnující před 11 000 hektarů půdy, několik hospodářských dvorů a průmyslové provozy (pivovary, lihovary, mlýny, cihelny), důležitou součástí ekonomiky velkostatků byly také rybníky. Hlavním rodovým sídlem byl zámek v Telči, rodina ale příležitostně pobývala i na zámku Veselíčko nebo na hradě Roštejn.

Leopold III. Podstatský zemřel během léčebného pobytu v Opatii na následky tuberkulózy, na stejnou chorobu předtím zemřela jeho první manželka a jedna z dcer, později i starší syn. Pohřben je v rodové hrobce v kostele sv. Jakuba ve Velkém Újezdě nedaleko od rodového sídla ve Veselíčku.

Odkazy

Literatura

MALÍŘ, Jiří a kol.: Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861–1918; Brno, 2012 ISBN 978-80-7325-272-4 Ottův slovník naučný, díl 19; Praha, 1902 (reprint 2000) ISBN 80-7185-274-0

Reference

  1. a b Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.
  2. Matriční záznam o narození a křtu farnost Telč

Externí odkazy


Poznámky

Křestní jméno Meinrad je odkazem na Menharta z Hradce, jehož rodina v minulosti vlastnila Telč. V křestních listech Podstatských se v 19. a 20. století objevovala i další jména tradiční v rodu pánů z Hradce (Jáchym, Oldřich, Adam)