Leopold II. Babenberský

Leopold II. Babenberský
Leopold II. Babenberský
Narození	1050
Úmrtí	12. října 1095 (ve věku 44–45 let); Gars am Kamp
Místo pohřbení	Rakousko
Povolání	markrabě
Choť	Ida z Formbachu
Děti	Leopold III. Babenberský; Helbirga Babenberská; Alžběta Babenberská; Ida Babenberská; Žofie Babenberská; Euphemia of Austria
Rodiče	Arnošt Babenberský a Adelaida Wettinská
Rod	Babenberkové
Příbuzní	Justicie Babenberská a Adalbert I. z Bogenu (sourozenci); Leopold IV. Babenberský, Jindřich II. Babenberský, Anežka Babenberská, Ota z Freisingu, Judita Babenberská, Gertruda Babenberská, Konrád II. Babenberský, Vojtěch II. Babenberský, Bertha of Austria a Elisabeth von Österreich (vnoučata)
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Leopold II. Babenberský, Luitpold (1050 – 12. října 1095) byl markrabě Východní marky z dynastie Babenberků.

Život

Leopold byl synem markraběte Arnošta a Adelaidy Wettinské, dcery Dediho II.^[5] Během sporů o investituru stál zpočátku na straně císaře Jindřicha IV., ale postoj roku 1081 na říšském sněmu v Tullnu vlivem své manželky Idy a pasovského biskupa Altmana změnil. 12. května 1082^[6] se Leopold střetl s českým knížetem Vratislavem, straníkem římského krále, a jeho bratry Konrádem a Otou^[7] v bitvě u Mailberku.^{[pozn. 1]}

„	Bojovníci, jejichž síly jsem já sdostatek zkusil v mnoha šťastných bitvách, nebojte se těch prchavých stínů, jimž jest – a já toho velmi lituji – otevřeno pole k útěku. Vím totiž, že se neodvažují dáti s vámi do boje. Což nevidíte, jak prozrazují svou slabost tím, že je strach sehnal do jedné hromady? Není tam viděti zbraně v žádné podobě, ovce jsou to, myslím si, a žrádlo vlkům...	“
— vévoda Leopold (Kosmova kronika česká)^[9]

Řeč nepomohla a rakouské šiky byly prolomeny a rozdrceny, poté následoval vpád Čechů do Rakous. K úplnému dobytí země sice nedošlo,^[10] ale česká hranice se rozšířila k Lávě, na Mikulovsko a do blízkosti Valtic.^[8]

Leopold zemřel roku 1095 a údajně byl pohřben v klášteře Melk,^[11] jehož pozemek roku 1089 daroval benediktinskému řádu.^[12] Antropologický průzkum babenberských pozůstatků z hromadné hrobky v konventním kostele, provedený v sedmdesátých letech 20. století tuto hypotézu vyvrací.^[13] Jiné prameny hovoří o pohřbu v Garsu.^[14]

Odkazy

Poznámky

↑ původně Mauriberg, severovýchodně od Hollabrunnu^[8]

Reference

↑ Dostupné online. [cit. 2020-08-07].
↑ ^a ^b ^c Darryl Roger Lundy: The Peerage.
↑ Zdeněk Jirásek, Robert Antonín, Martin Čapský, Vratislav Janák, Dalibor Prix, Pavel Kouřil: Slezsko v dějinách českého státu I. Od pravěku do roku 1490. Nakladatelství Lidové noviny. 2012. ISBN 978-80-7422-168-2.
↑ Kindred Britain.
↑ www.genealogie-mittelalter.de. www.genealogie-mittelalter.de [online]. [cit. 2010-01-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-05-24.
↑ MĚŘÍNSKÝ, Zdeněk. Morava součástí přemyslovského státu. In: Přemyslovci. Budování českého státu. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2009. ISBN 978-80-7106-352-0. S. 225.
↑ KOSMAS. Kosmůw Letopis český s pokračowáními kanowníka Wyšehradského a mnicha [online]. Nadání F. Palackého, 1882 [cit. 2010-01-24]. Dostupné online.
↑ ^a ^b Měřínský, str. 225
↑ ŽEMLIČKA, Josef. Přemyslovci. Jak žili, vládli, umírali. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2005. ISBN 80-7106-759-8. S. 252.
↑ ŽEMLIČKA, Josef. Čechy v době knížecí : (1034–1198). Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2007. ISBN 978-80-7106-905-8. S. 105.
↑ www.genealogie-mittelalter.de. www.genealogie-mittelalter.de [online]. [cit. 2010-01-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-09-30.
↑ www.stiftmelk.at
↑ JOHANN, Jungwirth. Die Babenberger-Skelette im Stift Melk und ihre Identifizierung [online]. Vídeň: Ann. Naturhistor. Mus. Wien, 1971 [cit. 2010-01-24]. [www.biologiezentrum.at/pdf_frei.../ANNA_75_0661-0666.pdf Dostupné online]. (německy)
↑ http://fmg.ac/

Literatura

BRUNNER, Karl. Österreichische Geschichte 907-1156. Herzogtümer und Marken: vom Ungarnsturm bis ins 12. Jahrhundert. Wien: Ueberreuter, 1994. 560 s. ISBN 3-8000-3521-9. (německy)
LECHNER, Karl. Die Babenberger : Markgrafen und Herzoge von Österreich 976–1246. 5. vyd. Wien ; Köln ; Weimar: Böhlau, 1994. 478 s. ISBN 3-205-98229-0. (německy)
POHL, Walter; VACHA, Brigitte. Die Welt der Babenberger : Schleier, Kreuz und Schwert. Graz ; Wien ; Köln: Styria, 1995. 319 s. ISBN 3-222-12334-9. (německy)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Leopold II. Babenberský na Wikimedia Commons
Leopold ve Vlastenském slovníku historickém ve Wikizdrojích
(německy) Genealogie
Bitva u Mailberku

Rakouský markrabě
Předchůdce: Arnošt Babenberský	1075–1095 Leopold II. Babenberský	Nástupce: Leopold III. Babenberský

[9] ůvodně Mauriberg, severovýchodně od Hollabrunnu^[8]

[12282aeab6cf5e17764f83bce5dc60629534476e-1] Dostupné online. [cit. 2020-08-07].

[3913844e06e055e8cd81608f22bad0e604d89d2d-2] Darryl Roger Lundy: The Peerage.

[aec6250ad350b4203dee52c3304ec88f9127f2e2-3] Zdeněk Jirásek, Robert Antonín, Martin Čapský, Vratislav Janák, Dalibor Prix, Pavel Kouřil: Slezsko v dějinách českého státu I. Od pravěku do roku 1490. Nakladatelství Lidové noviny. 2012. ISBN 978-80-7422-168-2.

[e6596ed0d2b81634d4a2b94f1bd23a5d26a198cf-4] Kindred Britain.

[5] www.genealogie-mittelalter.de. www.genealogie-mittelalter.de [online]. [cit. 2010-01-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-05-24.

[6] MĚŘÍNSKÝ, Zdeněk. Morava součástí přemyslovského státu. In: Přemyslovci. Budování českého státu. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2009. ISBN 978-80-7106-352-0. S. 225.

[7] KOSMAS. Kosmůw Letopis český s pokračowáními kanowníka Wyšehradského a mnicha [online]. Nadání F. Palackého, 1882 [cit. 2010-01-24]. Dostupné online.

[rfr1-8] Měřínský, str. 225

[10] ŽEMLIČKA, Josef. Přemyslovci. Jak žili, vládli, umírali. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2005. ISBN 80-7106-759-8. S. 252.

[11] ŽEMLIČKA, Josef. Čechy v době knížecí : (1034–1198). Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2007. ISBN 978-80-7106-905-8. S. 105.

[12] www.genealogie-mittelalter.de. www.genealogie-mittelalter.de [online]. [cit. 2010-01-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-09-30.

[13] www.stiftmelk.at

[14] JOHANN, Jungwirth. Die Babenberger-Skelette im Stift Melk und ihre Identifizierung [online]. Vídeň: Ann. Naturhistor. Mus. Wien, 1971 [cit. 2010-01-24]. [www.biologiezentrum.at/pdf_frei.../ANNA_75_0661-0666.pdf Dostupné online]. (německy)

[15] ttp://fmg.ac/

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[pozn. 1]

[9]

[10]

[8]

[11]

[12]

[13]

[14]

Rakouští panovníci

Markrabata		Malý znak Rakouska.

Babenberkové	Leopold I. • Jindřich I. • Adalbert • Arnošt • Leopold II. • Leopold III. • Leopold IV. • Jindřich II. (do 1156)

Vévodové

Babenberkové	Jindřich II. (od 1156) • Leopold V. • Fridrich I. • Leopold VI. • Fridrich II.

Přemyslovci	Vladislav • Přemysl Otakar II.

Zähringové	Heřman VI. Bádenský • Fridrich I. Bádenský

Habsburkové	Rudolf I. • Albrecht I. • Rudolf III. • Fridrich I. • Leopold I. • Albrecht II. • Ota • Rudolf IV. • Albrecht III. • Leopold III. • Vilém • Albrecht IV. • Albrecht V. • Ladislav Pohrobek • Leopold IV. • Arnošt Železný • Fridrich IV. • Fridrich V. • Zikmund • Albrecht VI. (do 1453)

Arcivévodové

Habsburkové	Albrecht VI. (od 1453) • Fridrich V. • Maxmilián I. • Karel I. • Ferdinand I. • Maxmilián II. • Rudolf VI. • Matyáš • Ferdinand II. • Ferdinand III. • Leopold I. • Josef I. • Karel II. • Marie Terezie

Habsbursko-lotrinská dynastie	Josef II. • Leopold II. • František I. Rakouský (do 1804)

Císařové

Habsbursko-lotrinská dynastie	František I. Rakouský (od 1804) • Ferdinand I. • František Josef I. • Karel I.

rakouští princové, kteří byli titulární arcivévodové, jsou uvedeni v jiné šabloně