Přeskočit na obsah

Národní park Awaš

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Zdroje k infoboxu
Zdroje k infoboxu
Národní park Hawaš
የአዋሽ በሔራዊ ፓርክ
IUCN kategorie II (Národní park)
Vodopády na řece Hawaš
Vodopády na řece Hawaš
Základní informace
Vyhlášení1966[1]
Rozloha752,6 km2
Počet návštěvníků6 137 (2010)
Poloha
StátEtiopieEtiopie Etiopie
UmístěníHawaš
Souřadnice
Národní park Hawaš
Národní park Hawaš
Další informace
Webwww.ewca.gov.et/en/node/13
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Národní park Hawaš[2] je jedním z národních parků v Etiopii. Leží na hranici dvou etiopských svazových států Afarsko a Oromie, poblíž měst Matahara a Hawaš.

Park, který je podle IUCN klasifikován jako chráněné území kategorie II, má rozlohu 753 km²[3][1] a vede jím etiopská silnice č. 1, jakož i džibutsko-etiopská železnice, obě téměř souběžně. Díky silnici je park výborně přístupný. Na druhé straně nedostatečné vybavení pro návštěvníky způsobuje, že jejich počet je ve srovnání s ostatními africkými zeměmi nízký. V roce 2010 ho navštívilo 6 137 zahraničních návštěvníků.[4] Trvalé osady, hospodářská zvířata a místní obyvatelstvo vyrábějící dřevěné uhlí jako palivo představují pro ekosystém národního parku stálou hrozbu.[4] 

Popis

Jižní hranici parku tvoří řeka Hawaš. Severní hranice parku dosahuje řeky Kesem a na západě končí u vnějšího okraje Saboberské roviny. 

Park se nachází v nadmořské výšce 750 až 2007 m n. m. a jeho průměrná výška je zhruba 1000 m. Podnebí je suché a horké. Roční srážkový úhrn dosahuje obvykle 619 mm,[5] přičemž většina srážek spadne v období dešťů, tedy zejména od června do srpna a o něco méně mezi únorem a dubnem. Průměrná teplota se pohybuje mezi 27 a 30 °C; ve dne mohou teploty dosáhnout až 42 stupňů a v noci se ochlazuje na 10 až 22 °C. 

Park má velmi odlišné typy krajiny, přičemž procházející silnice je předělem mezi nimi. Na jih od ní leží náhorní rovina Illala Saha zakončená soutěskou řeky Hawaš s proslulými a působivými vodopády. Severně od silnice se táhne údolí Kudu, v jehož horní části se nalézají horké prameny Filwoha o teplotě dosahující více než 40 °C. Uprostřed parku se nad okolní krajinu vypíná spící stratovulkán Fentale s výškou 2007 m a je z něj rozhled jednak do okolí v nadmořské výšce 900 m,[5] jednak na dno kráteru se scenériemi fumarol. Odhaduje se, že k poslední erupci došlo kolem roku 1820.[6]

Flora

Na území parku se rozkládají především savany a akáciové lesy. Uprostřed parku rostou palmové háje, a to především v údolích, zejména okolo horkých pramenů. Tam, kde je park hospodářsky využíván, jsou pastviny, případně plantáže, a to zejména u trvalých zdrojů vody, kde se původně vyskytovala stále zelená savana.

Fauna

Fauna parku odráží skutečnost, že sucho převládá po většinu roku. Bylo zde zjištěno 46 druhů savců a nejméně 400 druhů ptáků. Z velkých savců zde volně žije přímorožec beisagazela Soemmeringova, kudu velký a kudu malývoduška velkádikdik severníprase savanové, bahnivechrabáč, skálolez skákavý (v horských oblastech), zebra Grévyho (v západní části parku) a hroch obojživelný (v řece Hawaš). Z opic tu žijí paviáni (pavián anubi a pavián pláštíkový) a guerézy (gueréza černá a gueréza pláštíková). Predátoři jsou zastoupeni gepardemservalemkarakalem a levhartem, šakalem i lvem a krokodýlem (v řece Hawaš). Dříve tu pobývaly i smečky psa hyenovitého, ale podle všeho byl místně vyhuben.[7] Významnými zástupci plazů jsou zde kromě krokodýlů krajta písmenková a želva leopardí (Stigmochelys pardalis).

Ptáci vykazují největší druhovou pestrost poblíž horkých pramenů Filwoha, kde bylo pozorováno přes 453 druhů původních ptáků.[8] Rozmanitost ptáků je značná, od velkého pštrosa přes několik druhů dropů a dalších ptáků jako hadilov písař, zoborožec kaferský, marabu africký, čáp bílý, hrdlička zelenoskvrnná, dudkovec stromový, vousák červenožlutý, mandelík sahelský, turakové, lejsci, vlhy (zejména vlha núbijská) až po malé amaranty.[5] A dále zde žije šest endemických druhů, mimo jiné: vousák vlnkovanýkrkavec tlustozobý a ibis etiopský.

Historie

Národní park byl založen v roce 1966, přestože schválení příslušného zákona trvalo ještě následující tři roky. Během schvalování byla ohrožena další existence plantáží cukrovaru v Metehaře, jakož i živobytí původních obyvatel Karayyu Oromo, což bylo v rozporu s původním záměrem etiopské vlády, aby národní park sloužil ku prospěchu místního obyvatelstva. 

Odkazy

Reference

  1. a b NP Awash [online]. biolib.cz [cit. 2018-09-03]. 
  2. VOLNÁ, Irena. Hawaš kolébka lidstva. Lidé a Země. 2005, roč. 54, čís. 4, s. 39–41. ISSN 1213-8991. 
  3. Awash [online]. ProtectedPlanet [cit. 2015-03-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. a b YOUNG, James. Ethiopian Protected Areas, A ‘Snapshot’, March 2012 [online]. [cit. 2015-03-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-10-06. (anglicky) 
  5. a b c Awash National Park [online]. Ethiopia travel, 2012-07-26 [cit. 2015-03-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Fantale volcano [online]. VolcanoDiscovery [cit. 2015-03-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. HOGAN, Michael C. Painted Hunting Dog: Lycaon pictus [online]. GlobalTwitcher.com, ed. N. Stromberg, 2009 [cit. 2015-03-28]. [artspec_information.asp Dostupné online]. (anglicky) 
  8. BRIGGS, Philip. Ethiopia. [s.l.]: Bradt Travel Guides, 2012. 628 s. Dostupné online. ISBN 978-1841624143. S. 335. (anglicky) 

Literatura

  • MAGIN, Chris; BURDETTE, Christine. Ethiopian xeric grasslands and shrublands [online]. World Wildlife Fund [cit. 2015-03-28]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy