Přeskočit na obsah

Šumná (Litvínov)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Šumná
Střed osady
Střed osady
Lokalita
Charaktervesnice
ObecLitvínov
OkresMost
KrajÚstecký kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel148 (2021)[1]
Katastrální územíŠumná u Litvínova (2,4654 km²)
Nadmořská výška392 m n. m.
PSČ436 01
Počet domů35 (2011)[2]
Šumná
Šumná
Další údaje
Kód části obce86177
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Šumná (německy Rauschengrund) je osadou města Litvínova v okrese Most v Ústeckém kraji. Leží na svazích Krušných hor v nadmořské výšce 392 metrů.

Původní německý název Rauschengrün je odvozen ze středněhornoněmeckého slova rusche (sítina) ve významu sítinová louka nebo háj. Časem se změnil na Rauschengrund, v němž slovo Grund znamená údolí. V historických pramenech se jméno objevuje ve tvarech: nad Raušngrynem (1570) a Rauschengrund (1787 a 1833).[3]

První písemná zmínka s názvem Rauschengrund pochází z roku 1570, ale pravděpodobně se vztahuje k názvu údolí, ve kterém byla vesnice později založena.[4] Do roku 1848 byla vesnice součástí valdštejnského panství Duchcov a poté se stala osadou města Horní Litvínov.

Osada leží na Bílém potoce, na kterém bylo v minulosti postaveno několik mlýnů a hamr, ve kterém byly mj. vyráběny hlavně k puškám. V roce 1829 začal v obci stavět podnikatel Wilhelm Marbach ze Saské Kamenice (Chemnitz) textilní továrnu, kde stroje pohánělo vodní kolo. Výroba zde byla zahájena 31. července 1831 Po vstupu společníka do firmy Konrada Rieckena nesla firma název Marbach-Riecken. Rodina Rieckenů se zasloužila o zdejší kulturní život. Konradovi synové byli hudebně nadaní a Heinrich Riecken založil dokonce v Horním Litvínově hudební spolek Mozartův orchestr. V závěru 19. století firmu vedl Wilhelm Riecken (1839–1909), který působil i jako poslanec Českého zemského sněmu. Okolo roku 1909 se uvádí, že podnik měl cca tisíc zaměstnanců.[5][6]

Továrna firmy Marbach a Riecken

Osada Šumná i nedaleké osady Horní Ves a Písečná byly jen malé a teprve rozmachem průmyslu nabyla Šumná na významu. V roce 1908 si obyvatelé osady Šumná podali žádost o osamostatnění, ale až roku 1916 byla žádost vyřízena a Šumná (tehdy pod názvem Rauschengrund) se stala samostatnou obcí s osadami Horní Ves a Písečná (tehdy Sandl).[7] Zdejší obyvatelstvo bylo německé a většina obyvatel byla zaměstnána u firmy Marbach-Riecken a na blízkých pilách. V letech 1938 až 1945 bylo území obce v důsledku uzavření Mnichovské dohody přičleněno k nacistickému Německu. Za druhé světové války zdejší dělníci narukovali do armády a nahradili je totálně nasazení. Celkem bylo v Šumné v letech 1942–1945 nasazeno 287 cizinců různých národností.

Po skončení druhé světové války se v Šumné ustavil místní národní výbor. Po vysídlení německého obyvatelstva poklesl počet obyvatel, neboť Čechů zde tradičně žilo o mnoho méně než Němců. Obec dokonce neměla ani vlastní český název. Až do roku 1947 se nazývala Rauschengrund[8] nebo počeštěle Raušengrund. Samostatnost obce skončila v roce 1949, kdy byla i s oběma osadami připojena k nově vzniklému městu Litvínov jako jeho část Litvínov V.

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidu v roce 1921 ve vsi žilo 347 obyvatel (z toho 173 mužů), z nichž bylo deset Čechoslováků, 316 Němců a 21 cizinců. Až na dvacet evangelíků a čtyři lidi bez vyznání se hlásili k římskokatolické církvi.[9] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 337 obyvatel: dva Čechoslováky, 332 Němců a tři cizince. Převažovali římští katolíci, ale ve vsi žilo také dvanáct evangelíků a dva lidé bez vyznání.[10]

Vývoj počtu obyvatel a domů[11][12]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatelé 209 248 287 370 371 347 337 241 355 273 91 96 75 214
Domy 25 26 26 32 33 37 37 36 . 32 23 28 34 35
Počet domů z roku 1961 je zahrnut v domech místní části Horní Litvínov.
  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek III. M–Ř. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1951. 632 s. Heslo Rauschengrund, s. 547. 
  4. SVOBODA, Jan; ŠMILAUER, Vladimír. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek V. Dodatky. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1960. 676 s. Heslo Rauschengrund, s. 262. 
  5. LIŠKOVÁ, Marie. Slovník představitelů zemské samosprávy v Čechách 1861-1913. Praha: SÚA, 1994. 379 s. Dostupné online. ISBN 8085475138. S. 249. 
  6. Wilhelm Riecken. Bohemia. Říjen 1909, roč. 82, čís. 293, s. 1. Dostupné online. 
  7. Historický lexikon obcí České republiky - 1869 - 2011: IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  8. Přehled obcí a částí v Československé socialistické republice, jejichž názvy zanikly, byly změněny, nebo se staly místními částmi v době od 5. V. 1945–1. VII. 1964. Praha: Nakladatelství dopravy a spojů, 1964. S. 74. 
  9. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 215. 
  10. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 224. 
  11. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Díl 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 406, 407. 
  12. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 310. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]