Žluťucha
 Žluťucha | |
|---|---|
 | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | pryskyřníkotvaré (Ranunculales) |
| Čeleď | pryskyřníkovité (Ranunculaceae) |
| Rod | žluťucha (Thalictrum) L. |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Žluťucha (Thalictrum) je rod vytrvalých rostlin z čeledě pryskyřníkovitých kde je zařazena do podčeledě Thalictroideae.
Výskyt
Vyskytuje se v severním mírném podnebném pásu, na Nové Guineji a v horách tropické Ameriky i jižní Afriky. Jsou to rostliny na půdu nenáročné, většinou jen žádají více vlhkosti avšak propustnou půdu. Jsou mrazuvzdorné.
V České republice roste prokazatelně 6 druhů, z toho žluťucha jednoduchá ve dvou poddruzích:
- Žluťucha lesklá (Thalictrum lucidum) L.
- Žluťucha menší (Thalictrum minus) L.
- Žluťucha orlíčkolistá (Thalictrum aquilegiifolium) L.
- Žluťucha smrdutá (Thalictrum foetidum) L.
- Žluťucha žlutá (Thalictrum flavum) L.
- Žluťucha jednoduchá (Thalictrum simplex) L.
- Žluťucha jednoduchá pravá (Thalictrum simplex L. subsp. simplex)
- Žluťucha jednoduchá svízelová (Thalictrum simplex L. subsp. galioides) (DC.) Korsh.[1]
Popis
Je to rod vytrvalých bylin s dřevnatým nebo trsnatými oddenky nebo s hlízovitými kořeny. Většinou vzpřímené, přímé lodyhy dorůstající výšky až 200 cm se málo větví, mají střídavě vyrůstající, většinou řapíkovité listy hodně variabilní, Bývají 2 až 4krát zpeřené, jejich segmenty jsou klínovité, vějířovité, vejčité nebo okrouhlé a bývají lalokovité nebo zubaté, směrem vzhůru se zmenšují, svrchní strana bývá obvykle tmavší. Někdy bývají lodyhy i bezlisté, pak vyrůstají z přízemní listové růžice.
Drobné květy, většinou na vztyčených stopkách, bývají seřazeny do hroznu nebo laty, vyrůstají na konci lodyhy nebo z úžlabí listu. Převážně voňavé květy mají někdy jen brzy opadávající nenápadný kalich tvořený 4 nebo 5 lístky, korunu mnohé nemají žádnou. Nejvýraznější části květu je 8 až mnoho dlouhých tyčinek s protáhlými a mnohdy barevnými nitkami a podélnými prašníky barvy žluté, hnědé, červené, lila nebo fialové. Pestíků s jednodílným semeníkem s jedním vajíčkem, bez čnělky a s přisedlou bliznou je v květu od 2 do 20. V květech se obvykle tvoří jen minimum nektaru. Na jedné rostlině mohou být květy jen oboupohlavné nebo oboupohlavné a samičí, nebo jedna rostlina má květy jen samčí a jiná jen samičí. Květy rostlin jednodomých jsou opylovány hmyzem, dvoudomých převážně větrem.
Plodem bývají nažky, jsou jednodílné, bočně stlačené, žebrovaté. Rostliny se rozšiřují po blízkém okolí pomoci svých plazivých oddenků a do větších vzdálenosti nažkami které nejen rozfoukává vítr, ale mohou být odnášeny i vodou.
Některé druhy rodu žluťucha obsahují alkaloidy, látky potenciálně ohrožující zdraví, např. berberin a isochinolin.[2][3][4][5]
Taxonomie, ohrožení
Taxonomické roztřídění rodu žluťucha není ujednoceno, jednotliví autoři udávají různý počet druhů, od 190[4] až po 300[6].
Podle "Černého a červeného seznamu cévnatých rostlin České republiky" je žluťucha jednoduchá kriticky ohrožený druh, žluťuchy smrdutá a žlutá silně ohrožené druhy a žluťuchy lesklá a menší ohrožené druhy. Dále se žluťucha Bauhinova (Thalictrum bauhinii) řadí mezi nejasné případy, v současnosti se v ČR nevyskytuje a o dřívějším výskytu jsou pochyby.[7]
Různost květů
-
Thalictrum occidentale -
Thalictrum coreanum -
Thalictrum thalictroides -
Thalictrum aquilegifolium
Odkazy
Galerie žluťucha na Wikimedia Commons
Reference
- ↑ DANIHELKA, Jiří; CHRTEK, Jindřich; KAPLAN, Jan et all. Seznam druhů rostlin v ČR [online]. Botanický ústav AV ČR, Průhonice, rev. 23.01.2011 [cit. 2011-10-19]. Dostupné online.
- ↑ Flora of China: Thalictrum [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2011-10-19]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ The Jepson Manual, Vascular Plants of California: Thalictrum [online]. University of California, Oakland, CA, USA [cit. 2011-10-19]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Thalictrum [online]. Oregon State University, Corvallis, OR, USA [cit. 2011-10-19]. Dostupné online.
- ↑ POLÍVKA, František. Názorná květena zemí koruny české: Thalictrum [online]. Wendys, Zdeněk Pazdera, 1901 [cit. 2011-10-19]. S. 563. Dostupné online.
- ↑ STEVENS, P. F. Angiosperm Phylogeny Website [online]. University of Missouri, St Louis, and Missouri Botanical Garden, USA, rev. 28.05.2011 [cit. 2011-10-19]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ PROCHÁZKA, František. Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky [online]. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2001 [cit. 2011-10-19]. Dostupné online. ISBN 80-86064-52-2.