Školní statek při Střední zemědělské škole Český Těšín

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Školní statek při Střední zemědělské škole Český Těšín byl samostatně hospodařící podnik založený v roce 1952 na základě vládního usnesení Vládou Československé republiky. Vznik a provoz Školního statku Český Těšín navazoval na rozvoj zemědělského školství na Těšínském Slezsku. Statek jako takový patřil mezi přední zemědělské podniky v okrese Karviná. Zejména pak zpracováním pícnin na granulovaná krmiva, ovocnářstvím, chovem a šlechtěním prasat. Statek zanikl v roce 2000 po více než 48 letech své činnosti.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Z hlediska vývoje Školního statku zde byly tři období, které byly charakteristické jeho právní subjektivitou: kdy byl nedílnou součásti školy, a kdy byl samostatně hospodařícím podnikem.

I. období 1872 – 1918[editovat | editovat zdroj]

Albrecht (1817-1895) arcivévoda Rakousko-Těšínský

Školní statek jako samostatný subjekt ještě neexistoval. Vznikl teprve po založení Rolnické školy[1], 1. srpna 1872 v Chotěbuzi, arciknížetem Albrechtem Rakouským, jako součást školy.[2]

Školní budova – Zámek Chotěbuz, kolem roku 1920

II. období 1918 – 1924[editovat | editovat zdroj]

V období 19181924 byl statek stále součástí Rolnické školy, která byla zrušena 5. říjnu 1920 státním výnosem. S tím zanikla výuka praxe a statek. K ukončení provozu došlo 3. října 1921. Dne 7. listopadu 1921 vznikla Zimní hospodářská škola v Chotěbuzi, která přebrala školní a hospodářský inventář. Výuka a provoz statku zde trval dva roky. Poté byla škola přesunuta do Českého Těšína, kde probíhala výuka, ale bez praxe. V roce 1924 došlo k převodu veškerého inventáře školního statku na okolní státní statky. Školní statek na více než 28 let zanikl.

III. období 1952 – 2000[editovat | editovat zdroj]

K obnově výuky praxe a tím založení Školního statku při SZTŠ došlo v roce 1952 na základě vládního usnesení o vybavení zemědělských škol školními statky.

K 1. lednu 1960 byla část půdy Státního statku Karviná převedena na nově vzniklý státní zemědělský závod Školní statek Střední zemědělské technické školy v Českém Těšíně, který měl svá hospodářství (střediska) v Českém Těšíně, Chotěbuzi[3], Zpupné Lhotě a nově v Albrechticích u Českého Těšína. Zde získal půdu o výměře 110 ha v jihovýchodní části obce Albrechtice společně se statkem Červenky. Všechna střediska sloužily jak provozní činnosti, tak k výuce.[4][5]

Po roce 1989 měly na hospodářskou činnost statku vliv restituce, kdy byla řada pozemků vrácena původním vlastníkům. Statek koncem 20. století zanikl. Jeho majetek byl převeden na Pozemkový fond ČR a postupně prodán, nebo převeden na další organizace, např. obec Chotěbuz, která získala zámek Chotěbuz, včetně budov v areálu.

Hospodářská činnost[editovat | editovat zdroj]

Školní statek prováděl hlavní hospodářskou činnost za účelem zisku. Další činností bylo zajištění podmínek praxe pro učně a studenty SZTŠ (později SZeŠ) a SOUZ Český Těšín. Statek byl v produkci krmiv a pícnin soběstačný. Nakupoval pouze krmné směsi po telata a selata.

Organizační struktura[editovat | editovat zdroj]

Školní statek měl klasickou organizační strukturu.

Školní statek ve Slezské ulici, Český Těšín
  • Vedení: ředitel statku, technický a ekonomický ředitel
  • Vedoucí středisek: technicko-hospodářští pracovníci (THP)
  • Provoz: mistři, traktoristé, mechanici, údržbáři, skladníci, dojičky, ošetřovatelky prasat, ovocnáři, uklízečky

Střediska školního statku[editovat | editovat zdroj]

  • Český Těšín, ulice Slezská – ředitelství, chov koní
  • Český Těšín, ulice Ostravská – ovocná školka
  • Český Těšín, ulice Strojnická – sušička píce a obilovin
  • Český Těšín, ulice Hřbitovní – chov prasat (středisko u Brody)
  • Chotěbuz – Zpupná Lhota, ulice Zemědělská – kravín, šlechtitelská stanice prasat
  • Chotěbuz – Zpupná Lhota – odchov jalovic (Kišinec)
  • Chotěbuz, ulice Náves – mechanizace, STS dílna, kravín, seníky

Produkce[editovat | editovat zdroj]

Rostlinná výroba[editovat | editovat zdroj]

Statek používal čtyřletý osevní cyklus, zvaný též norfolkská soustava, nebo čtyřhonná soustava – jetel, ozim, okopanina, jařina. Hospodařil na orné půdě a pastvinách. V roce 1952 na ploše 200 ha, v roce 1960 na 443 ha, po roce 1980 pak na 343 ha.

Odznak pro pracovníky Školního statku

Produkce rostlinné výroby byla prodávána na tehdejší trh: část obilovin do ZZN, výpěstky z ovocné školky na vlastní prodejně. Část obilovin, pícniny a okopaniny byly spotřebovány živočišnou výrobou.

Mezi hlavní pěstované plodiny, rostliny patřily:

Rostlinná výroba - Technologie[editovat | editovat zdroj]

Sušička granulované píce a obilovin[editovat | editovat zdroj]
Liga dojivosti krav k 31.3.1988, Severomoravský kraj

Od roku 1964 statek provozoval sušárnu typu BS 6, včetně granulační linky v Českém Těšíně – Mistřovicích. Výsledný produkt byly granule sušené píce. V roce 1986 byla přistavěna linka na dosoušení obilovin. Jednalo se na svou dobu nejmodernější technologii, která byla jediná v kraji.

Výroba pícnin[editovat | editovat zdroj]

Pícniny byly vyráběny obvyklým postupem, tj. sušením na polích a následně uskladněním v senících. Případně fermentací, kdy byla sklizená píce nařezána a fermentována v silážní jámě (kukuřice), nebo silážních a senážních silech (kukuřice, zavadlý luční porost, tvořený vojtěškou a jetelem).

Stroje a zařízení[editovat | editovat zdroj]
Soret při práci na překážce. Rok 1990.

Statek používal běžně dostupnou zemědělskou techniku – čtyřkolové traktory zn. Zetor, nebo Liaz. Sklízecí mlátičky zn. Agrostroj Prostějov řady SM a Fortschritt řady E. včetně příslušných zařízení jakou jsou pluhy, brány a rotavátory, rozmetadla průmyslových hnojiv, rozmetadla chlévské mrvy (RUR-5), žací stroje (bubnové, lištové).

Živočišná výroba[editovat | editovat zdroj]

Produkce živočišné výroby byla prodávána na tehdejší trh: prasata (vepřové) na jatka a masokombináty, telata a nechovné jalovice na jatka a masokombináty, mléko do mlékáren. Produkce šlechtitelské stanice prasat byla prodávána vybraným zemědělským podnikům pro další chov, stejně jako genetický materiál (vajíčka, sperma).

Chov prasat. Šlechtitelsko-semenářská činnost.[editovat | editovat zdroj]
Středisko Chotěbuz - kravín pro dojnice

Školní statek byl jedním z hlavních šlechtitelů plemene české bílé ušlechtilé prase (oficiálně psáno taktéž jen zkratkou BU, nebo slovně Bílé ušlechtilé) v ČSSR. Šlechtitelská stanice se nacházela na středisku Zpupná Lhota od roku 1964, kdy zde byla postavena odchovna prasnic. Chov byl zařazen do kategorie NŠCH mateřských plemen. Také byl zařazen jako součást genetického chovu hospodářských zvířat.[6]

V roce 2005 byla v Přerově oceněna kolekce chovných hybridů F1 prasniček (BU - Bílé ušlechtilé x L - Landras), kterou získal právě Školní statek Český Těšín, RCH Zpupná Lhota. [7]

Produkce mléka[editovat | editovat zdroj]

K produkci mléka byly chovány kříženky různého poměru krve plemene český strakatý skot a ayrshirský skot, později byl přidán Holštýnský skot (černostrakatý skot). Tím byla docílena průměrná dojivost 12,5 litrů / den. Používala se umělá reprodukce stáda za pomocí inseminace.

Středisko Chotěbuz – nalevo budova zámku, vpravo pak dílny, v pozadí zbořená stodola
Jezdecký sport[editovat | editovat zdroj]

Chovaný český teplokrevník tvořil základní stádo pro výuku studentů SZeŠ na předmětu chov koní. Toto plemeno je i nadále využíváno k výuce, nyní však pro Albrechtovu střední školu Český Těšín, p. s. – sekce výuky zemědělství, vyučovací předmět Jezdec a chovatel koní.

Byl zde chován také anglický plnokrevník hřebec Soret, potomek hřebce Koroka.[8][9]

Živočišná výroba - Technologie[editovat | editovat zdroj]

Převážná část živočišné výroby se uskutečňovala v nově postavených zařízeních. To se týkalo především chovu prasat. Hovězí dobytek se choval ve starších budovách, postavených na přelomu 19. a 20. století, přesto byla využívána moderní technologie – např. stájové dojící zařízení.

Středisko Chotěbuz – silážní jáma

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Po zániku Školního statku došlo ke změně využití jeho středisek, ze kterých je nyní:

  • Český Těšín, ulice Slezská – administrativní a kancelářské prostory, komerční výroba, chov koní a Senior Domy Pohoda, a. s.
  • Český Těšín, ulice Ostravská – obchodní centrum Kaufland a Domov (postaveno v roce 2005), Pro Seniory Český Těšín, příspěvková Organizace
  • Český Těšín, ulice Strojnická – výrobní zóna (sušička byla prodána v roce 2009)
  • Český Těšín, ulice Hřbitovní – dílny a skladovací prostory
  • Chotěbuz – Zpupná Lhota, ulice Zemědělská – chov koní, soukromá farma na chov prasat
  • Chotěbuz – Zpupná Lhota, Kišinec – prodáno soukr. vlastníkovi
  • Chotěbuz, ulice Náves – ve vlastnictví obce

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • 25 let chovu bílého ušlechtilého prasete na Školním statku SZTŠ, Nakladatel: Školní statek Střední zemědělské technické školy v Českém Těšíně, 1979 (24 listů, 1 příloha: ilustrace, grafy), Ve fondu Muzeum Těšínska Český Těšín, KAE801
  • Slezské zemědělství a jeho třicetiletý vývoj – Jeřábek, Eduard, Nakladatel: Slezská zemědělská rada, Opava, 1927
  • Sčítání zemědělských závodů v republice Československé podle stavu dne 27. května 1930. Díl I, Půda a hospodářské zvířectvo., Nakladatel: Státní úřad statistický, Praha, 1933
  • Ročenka k 40. výročí založení Zemědělské školy v Českém Těšíně – 40 lat Szkol rolnicznych w Czeskim Cieszynie 1920-1960, Nakladatel: Zemědělská škola, 1960
  • Ročenka Střední zemědělská škola Český Těšín – Technikum Rolnicze 1920-1980, Nakladatel: Zemědělská škola, 1980
  • Almanach ke 140. výročí zemědělského školství na Těšínsku 1872-2012, Nakladatel: Albrechtova střední škola, 2012

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. MLYNARIČ, Tomáš. Historie školy | Albrechtova střední škola, Český Těšín, příspěvková organizace. www.albrechtovastredni.cz [online]. [cit. 2018-05-19]. Dostupné online. (česky) 
  2. DIGITÁLNÍ KNIHOVNA. Noviny Těšínské, 1898 - 1899 Ročník 5, 22.7.1899, Číslo 34, strana 7, reklama. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  3. DIGITÁLNÍ KNIHOVNA. Těšínsko, 1972, Ročník 15, stránka 17. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  4. DIGITÁLNÍ KNIHOVNA, Kramenius 5. Těšínsko. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  5. DIGITÁLNÍ KNIHOVNA, Kramenius 5. Těšínsko. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  6. HISTORIE OVĚŘOVÁNÍ REALIZACE PLEMENÁŘSKÝCH PROGRAMŮ V ČR VYDÁVÁNA ZA SOUČASNOU SKUTEČNOST
  7. Chovatelům prasat patřil jeden den. naschov.cz [online]. [cit. 2018-05-19]. Dostupné online. (česky) 
  8. Legendární kůň Korok: Místo jatek sláva - iSport.cz. iSport.cz. Dostupné online [cit. 2018-05-19]. 
  9. EQUICHANNEL.CZ. Hřebci A 1/1 v teplokrevném chovu: Korok | EQUICHANNEL.cz. www.equichannel.cz [online]. [cit. 2018-05-19]. Dostupné online. (česky)