Římskokatolická farnost Mikulášovice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Římskokatolická farnost
Mikulášovice
Kostel svatého Mikuláše v Mikulášovicích
Kostel svatého Mikuláše v Mikulášovicích
Základní údaje
Vikariát děčínský
Diecéze litoměřická
Provincie česká
Administrátor excurrendo R.D. ThLic. Jacek Kotisz
Lokalizace farnosti
Římskokatolická farnost Mikulášovice
Římskokatolická
farnost
Mikulášovice
Poloha farnosti na mapě České republiky
Území farnosti
Mikulášovice • Mikulášovičky • Salmov • Tomášov
Kontakt
Adresa Římskokatolická farnost
Mikulášovice
Lobendavská 112
407 82 Dolní Poustevna
Doručovací adresa Římskokatolická farnost
Dolní Poustevna
Lobendavská 112
407 82 Dolní Poustevna
Telefon +420 731 402 565
Webové stránky www.farnostpoustevna.estranky.cz
E-mail farnost.mikulasovice@dltm.cz,
farnostpoustevna@volny.cz[1]
Rejstřík evidovaných právnických osob
Databáze Ministerstva kultury České republiky
Údaje v infoboxu aktuální k březnu 2019

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Římskokatolická farnost Mikulášovice (lat. Nixdorfium[2]) je územní společenství římských katolíků v Mikulášovicích a okolí. Organizačně spadá do děčínského vikariátu, který je jedním z deseti vikariátů litoměřické diecéze.

Území farnosti[editovat | editovat zdroj]

Do farnosti náleží území těchto sídel:[3][4]

Kostely a kaple na území farnosti[editovat | editovat zdroj]

Seznam kostelů a kaplí ve farnosti, pořad bohoslužeb
Fotografie Kostel Místo Bohoslužby Zeměpisné souřadnice Poznámka
1. Kostel Mikulášovice 08 (03-04-2007).jpg Kostel svatého Mikuláše Mikulášovice
bližší informace
50°57′59″ s. š., 14°21′39″ v. d. farní kostel[3][5]
2. Hřbitovní kostel Mikulášovice 26.jpg Kostel Nanebevstoupení Páně Mikulášovice
bližší informace
50°58′5″ s. š., 14°21′36″ v. d. hřbitovní kostel filiální[3]
(hřbitovní kaple)[6]
3. Balzerova kaple Mikulášovice (2013) 2.jpg Balzerova kaple
(kaple Panny Marie)
Mikulášovice
neslouží se pravidelně
50°58′47″ s. š., 14°20′38″ v. d. obecní kaple[3][7]
4. Furleova kaple (2015) 1.jpg Fürleova kaple
(kaple Andělů Strážných)
Mikulášovice
bližší informace
50°58′4″ s. š., 14°21′27″ v. d. obecní kaple[8]
5. Kaple NT Mikulášovice 02.jpg Kaple Nejsvětější Trojice Mikulášovice
bližší informace
50°57′29″ s. š., 14°24′33″ v. d. obecní kaple[3][9]
6. Kaple Tří otců v Mikulášovicích (2013) 1.jpg Kaple Tří otců Mikulášovice
neslouží se pravidelně
50°58′20″ s. š., 14°20′44″ v. d. obecní kaple
7. Wähnerova kaple 17.jpg Wähnerova kaple Mikulášovice
neslouží se pravidelně
50°57′51″ s. š., 14°22′27″ v. d. obecní kaple[3]
8. Kaple Matky Boží Mikulášovice 14.jpg Kaple Matky Boží Mikulášovice
bližší informace
50°57′30″ s. š., 14°23′53″ v. d. obecní kaple
9. Kaple Nejsvětějšího Srdce Ježíšova Salmov (2005).JPG Kaple Nejsvětějšího srdce Ježíšova Salmov
bližší informace
50°58′24″ s. š., 14°23′10″ v. d. obecní kaple[3][10]
10. Tomášovská kaple 5 (2015).jpg Kaple Panny Marie Tomášov
neslouží se pravidelně
50°57′25″ s. š., 14°19′34″ v. d. obecní kaple
Seznam zbořených kaplí ve farnosti
Fotografie Kostel Místo Zeměpisné souřadnice Poznámka
1. Kaple svatého Josefa (Mikulášovičky).jpg Kaple svatého Josefa Mikulášovičky 50°58′20″ s. š., 14°22′7″ v. d. zbořená obecní kaple
2. Melchiorova kaple v Mikulášovicích (2013).jpg Melchiorova kaple Mikulášovice 50°57′46″ s. š., 14°22′51″ v. d. zbořená obecní kaple

Ve farnosti se nacházejí také další drobné sakrální stavby a pamětihodnosti mezi něž patří např. Endlerův kříž. Na území farnosti dříve stály dvě dnes již zaniklé kaple: Melchiorova kaple a kaple svatého Josefa.

O farnosti[editovat | editovat zdroj]

Datum založení tzv. staré farnosti není známo. Matriky jsou vedeny od roku 1780.[3]

Duchovní správci[editovat | editovat zdroj]

Začátek působnosti jmenovaného v duchovní správě farnosti od roku:

  • 1554 Procopius Semel
    • pro přelom 16. a 17. století chybí údaje
  • 1662 Jacob. Watzlav
  • 1675 Gregor. Ignat. Conrad
  • 1678 Tobias Ign. Lumpe
  • 1688 Hieronymus Ritter von Laukisch
  • 1726 Zacharias Tietze
  • 1732 Anton Erben ze Schönerbenu (Anton Erben de Schönerben)
  • 1748 Josef Wotava
  • 1754 Josef Schwager
  • 1772 Car. Rösler, † 19.5.1792
  • 1792 Anton. Fürle, † 5.5.1803
  • 1803 Josef Menzel, n. 6.5.1766 V. Šenov, o. 26.7.1791, † 21.3.1837
  • 1838 Josef Kromer, n. 19.10.1800 Bilina, o. 21.10.1823, † 17.10.1872
    • 1872 par. vacat, admin. int. Alois. May
  • 1873 Franc. Winkler, n. 15.11.1829 Preschkav. o. 25.7.1853, † 17.9.1905
    • 1905 par. vacat, admin. interc. Franc. Heger
  • 1906 Josef Habel, n. 19.8.1864 Nürnberg (M), o. 25.3.1888, † 4.5.1942
  • 1923 Franc. Pietschmann, n. 4.2.1882 Wölmsdorf. o. 15.7.1906, † 22.3.1935
    • 1935 par. vacat, admin. interc. Franc. Knobloch
  • 1937 Josef Klaus, n. 13.8.1897 Tollenstein, o. 25.6.1922
  • 1.10.1945 Josef Wünsche
  • 1.8.1947 Stan. Havlas
  • 1.12.1954 Ferd. Mánek
  • 10.2.1955 Rudolf Posselt
  • 1.8.1955 Klement Ruisl
  • 1.9.1957 Josef Bouček
  • 8.11.1961 Ferdinand Mánek
  • 1.9.1971 Josef Altmann
  • 1.8.1975 Jaroslav Vyterna
  • 1.11.1992 Štěpán Bednár
  • 1.8.1994 Václav Horniak
  • 1.8.1994 Jan Koczy SVD
  • 1.7.1996 Petr Sledz SVD
  • 15.10.1998 Václav Horniak (administrátor excurrendo)
  • 1.8.1999 Stanisław Bochenek SVD (administrátor excurrendo)
  • 3.2.2010 – dosud ThLic. Jacek Kotisz (administrátor excurrendo)

Kněží rodáci[editovat | editovat zdroj]

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Falešný kněz[editovat | editovat zdroj]

V pohnuté době po skončení druhé světové války, kdy bylo původní obyvatelstvo Mikulášovic vysídlováno a kdy zároveň přicházeli noví obyvatelé, se odehrál poněkud neobvyklý příběh. Do města přišel nový kněz Wöhner, který zaujal občany svým velmi svérázným chováním. Při bohoslužbách pouze předstíral znalost latiny a dopouštěl se mnoha chyb. Svůj volný čas trávil velmi často v hostinci U Lumpa (čp. 375, zbořená), kde se svým kostelníkem hrával na harmoniku, holdoval alkoholickým nápojům a celkově se choval na kněze nepatřičně. Farní kronika uvádí, že v Mikulášovicích působil téměř dva roky, zatímco údaje o vyšetřování záležitosti na litoměřické biskupské konzistoři uvádí časové období působení falešného duchovního okolo jednoho měsíce než byl odhalen. Poté se zjistilo, že není knězem, nýbrž krejčím pocházejícím od Veselí nad Moravou. Během války byl totálně nasazen ve Vídni, kde pomáhal jako kostelník. Znalosti, které zde pochytil, využil při svém působení v mikulášovické farnosti. Za svou činnost stanul před soudem. Všechny jím provedené obřady (zejména křty a svatby) byly prohlášeny za neplatné a musely být provedeny znovu.[11]

Velikonoční jízdy[editovat | editovat zdroj]

Velikonoční jízda v Mikulášovicích (2017)

Velikonoční jízdy (německy Osterreiten či Kreuzreiten) jsou prastarou hornolužickou tradicí, která oslavuje zmrtvýchvstání Krista. V Mikulášovicích byly velikonoční jízdy organizovány Spolkem velikonočních jezdců (Osterreiterverein Nixdorf) založeným roku 1844. Sídlem spolku byla místní část Salmov a hlavní náplní bylo právě každoroční pořádání velikonočních jízd. Po velikonoční mši svaté se před kostelem shromáždili jezdci na koních (v počtu 60 a více). K jezdcům se přidal zástup věřících a po požehnání a předání korouhví se vydalo procesí na slavnostní jízdu městem. Jezdci prošli prakticky celé Mikulášovice, včetně místních částí Salmova, Mikulášoviček a Tomášova. Zastavovali se u větších statků a většiny kaplí. Během jízdy se zpívaly písně, povětšinou křesťanské, ale také zpěvy oslavující příchod jara. Samotní jezdci byli oděni v černých oblecích, na hlavách nesli cylindry, koně měli sváteční postroje. Peníze, které jezdci vybrali, použili většinou na dobročinné účely (např. stavba hřbitovního kříže, zakoupení varhan apod.).[12] Tradice velikonočních jízd ukončili roku 1938 nacisté. Po skončení druhé světové války nebyly velikonoční jízdy pochopitelně obnoveny; původní obyvatelé museli i se svými tradicemi odejít a nastupující komunistický režim křesťanským tradicím nepřál. Mikulášovické velikonoční jízdy byly obnoveny roku 2011 místním učitelem Romanem Klingerem, jehož pradědeček Franz Mayer byl posledním předsedou Spolku velikonočních jezdců.[13]

Příslušnost k farnímu obvodu[editovat | editovat zdroj]

Z důvodu efektivity duchovní správy byl vytvořen farní obvod (kolatura) farnosti Dolní Poustevna, jehož součástí je i farnost Mikulášovice, která je tak spravována excurrendo.[14]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d Německý název lokality ve farnosti do roku 1945.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Katalog biskupství litoměřického, Římskokatolická farnost Dolní Poustevna [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2013-03-20]. Dostupné online. 
  2. MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Latinsko-český rejstřík farností, s. 411. 
  3. a b c d e f g h MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Přehled jednotlivých farností diecéze, s. 133-134. 
  4. Lexikon obcí severních a severozápadních Čech [online]. Litoměřice: Státní oblastní archiv v Litoměřicích [cit. 2013-03-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-02-23. 
  5. Katalog biskupství litoměřického, Kostel sv. Mikuláše, Mikulášovice [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2013-03-20]. Dostupné online. 
  6. Katalog biskupství litoměřického, Nanebevstoupení Páně, Mikulášovice [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2013-03-20]. Dostupné online. 
  7. Katalog biskupství litoměřického, Kaple Panny Marie, Mikulášovice [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2013-03-20]. Dostupné online. 
  8. Katalog biskupství litoměřického, Kaple Andělů Strážných, Mikulášovice [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2013-03-20]. Dostupné online. 
  9. Katalog biskupství litoměřického, Kaple Nejsvětější Trojice, Mikulášovice [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2013-03-20]. Dostupné online. 
  10. Katalog biskupství litoměřického, Kaple Nejsvětějšího Srdce Ježíšova, Mikulášovice [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2013-03-20]. Dostupné online. 
  11. NÁDVORNÍK, Jan. Kronika Mikulášovice. Mikulášovice: Město Mikulášovice, 1945-1992. S. 64-65. 
  12. Historie spolku Velikonoční jezdci [online]. [cit. 2015-09-19]. Dostupné online. 
  13. MAYER, Vladimír. Na rudém a ateistickém severu obnovuje tradici. 5 plus 2. 2015-04-17, roč. IV, čís. 15, s. 3. 
  14. Katalog biskupství litoměřického, R.D. ThLic. Jacek KOTISZ [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2013-03-20]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]