Staroměstské náměstí: Porovnání verzí
značka: Možný vandalismus |
m Editace uživatele 88.103.19.238 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je NIGKDO |
||
Řádek 20: | Řádek 20: | ||
Už v [[11. století]] se zde nacházelo [[tržiště]] s pravidelně se konajícími trhy; jeho význam postupně narostl do rozměrů toho nejvýznamnějšího v zemi. Konaly se zde i významné události – došlo tu ke vzpouře lidí po [[poprava|popravě]] [[Jan Želivský|Jana Želivského]] i k další [[Staroměstská exekuce|popravě dvaceti sedmi českých „pánů“]] v roce [[1621]]. Význam [[náměstí]] klesl spolu s významem města až po přesunu hlavního města státu do [[Vídeň|Vídně]]. |
Už v [[11. století]] se zde nacházelo [[tržiště]] s pravidelně se konajícími trhy; jeho význam postupně narostl do rozměrů toho nejvýznamnějšího v zemi. Konaly se zde i významné události – došlo tu ke vzpouře lidí po [[poprava|popravě]] [[Jan Želivský|Jana Želivského]] i k další [[Staroměstská exekuce|popravě dvaceti sedmi českých „pánů“]] v roce [[1621]]. Význam [[náměstí]] klesl spolu s významem města až po přesunu hlavního města státu do [[Vídeň|Vídně]]. |
||
V [[19. století]] došlo k první významné změně po dlouhé době; vznikla [[Novogotika|novogotická]] [[přístavba]] [[Staroměstská radnice|Staroměstské radnice]] a vznikla tu [[Tramvajová dráha|tramvajová trať]]. V roce [[1902]] se zde manifestovalo za zavedení všeobecného hlasovacího práva, tehdy také – v rámci pražské asanace – byl zbořen Krennův dům uzavírající plochu Staroměstského náměstí před kostelem sv. Mikuláše. V roce [[1915]] byl na náměstí odhalen Pomník mistra Jana Husa, při příležitosti 500. výročí jeho smrti. [[14. říjen|14. října]] [[1918]] se zde konala demonstrace za vyhlášení [[nezávislost]]i na [[Rakousko-Uhersko|Rakousku-Uhersku]]. Po vzniku nezávislého [[Československo|Československa]] [[28. říjen|28. října]] [[1918]] dav spontánně strhl i [[Mariánský sloup na Staroměstském náměstí v Praze|mariánský sloup]] z roku [[1650]]. Staroměstská radnice, silně poškozená za Pražského povstání byla po skončení [[Druhá světová válka|Druhé světové války]] stržena, čímž se odkryla zadní strana některých domů. KSČ během své diktatury v tehdejším [[Československo|Československu]] tvrdila, že zde [[Klement Gottwald]] přednesl i svůj velmi známý projev |
V [[19. století]] došlo k první významné změně po dlouhé době; vznikla [[Novogotika|novogotická]] [[přístavba]] [[Staroměstská radnice|Staroměstské radnice]] a vznikla tu [[Tramvajová dráha|tramvajová trať]]. V roce [[1902]] se zde manifestovalo za zavedení všeobecného hlasovacího práva, tehdy také – v rámci pražské asanace – byl zbořen Krennův dům uzavírající plochu Staroměstského náměstí před kostelem sv. Mikuláše. V roce [[1915]] byl na náměstí odhalen Pomník mistra Jana Husa, při příležitosti 500. výročí jeho smrti. [[14. říjen|14. října]] [[1918]] se zde konala demonstrace za vyhlášení [[nezávislost]]i na [[Rakousko-Uhersko|Rakousku-Uhersku]]. Po vzniku nezávislého [[Československo|Československa]] [[28. říjen|28. října]] [[1918]] dav spontánně strhl i [[Mariánský sloup na Staroměstském náměstí v Praze|mariánský sloup]] z roku [[1650]]. Staroměstská radnice, silně poškozená za Pražského povstání byla po skončení [[Druhá světová válka|Druhé světové války]] stržena, čímž se odkryla zadní strana některých domů. KSČ během své diktatury v tehdejším [[Československo|Československu]] tvrdila, že zde [[Klement Gottwald]] přednesl i svůj velmi známý projev ''„Právě jsem se vrátil z Hradu…“'' který symbolicky zahájil období komunistické vlády. Ve skutečnosti však řečnil z korby nákladního vozu na blízkém [[Václavské náměstí|Václavském náměstí]].<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Žádný balkon, Gottwald řečnil z korby vozu | url = http://zpravy.idnes.cz/zadny-balkon-gottwald-recnil-z-korby-vozu-fip-/domaci.aspx?c=A080226_142058_domaci_adb | datum přístupu = 2011-09-16 | vydavatel = idnes.cz}}</ref> |
||
V poválečném období neuspěl žádný plán na obnovu radnice, ale roku [[1966]] byla zrušena tramvajová trať a náměstí se změnilo v [[pěší zóna|pěší zónu]] (od roku [[1962]] je navíc [[Národní kulturní památka|Národní kulturní památkou]]). V souvislosti s rekonstrukcí mezi lety [[1987]] a [[1988]] bylo kompletně předlážděno. [[2. červen|2. června]] [[1990]] zde vybuchla bomba neznámého původu. V 90. letech se náměstí stalo velmi významnou turistickou atrakcí Prahy, hlavně díky [[Staroměstský orloj|orloji]]. |
|||
O [[Vánoce|Vánocích]] a [[Velikonoce|Velikonocích]] jsou zde umístěny stánky, které mají připomínat středověké trhy. |
|||
[[Soubor:Prague historical meridian.jpg|thumb|upright|Pražský poledník na Staroměstském náměstí (14°25'17" [[východ|v.]][[Zeměpisná délka|d.]] <ref>http://www.atlasceska.cz/praha/prazsky-polednik/</ref>) byl vyznačován stínem, který v pravé poledne vrhal Mariánský sloup]] |
|||
== Významné budovy a objekty == |
== Významné budovy a objekty == |
Verze z 22. 2. 2012, 17:02
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/12/Views_of_Prague_from_Church_of_Our_Lady_in_front_of_T%C3%BDn_tower27.jpg/220px-Views_of_Prague_from_Church_of_Our_Lady_in_front_of_T%C3%BDn_tower27.jpg)
Šablona:Geo cz Staroměstské náměstí (dříve také Velké náměstí, lidově dnes Staromák, řidčeji Staromáč[zdroj?]) je náměstí v Praze, centrum Starého Města a historického jádra velkoměsta vůbec. Rozkládá se na ploše více než 9000 m² a vede přes něj královská cesta.
Obecné informace
Historická radnice, Týnský chrám, Husitský kostel sv. Mikuláše na Starém Městě, palác Kinských, dům „U kamenného zvonu“ a další pozoruhodné stavby obklopují náměstí. Uprostřed Staroměstského náměstí stojí pomník mistra Jana Husa. Ve sklepeních domů, jež náměstí lemují, můžeme najít románské a gotické základy. Na nich stojí renesanční, barokní a rokokové domy.
Staroměstská radnice
Na jihovýchodní straně Staroměstského náměstí se nachází Staroměstská radnice s Orlojem. Ten vytvořil na počátku 15. století hodinář Mikuláš z Kadaně podle návrhu Jana Šindela; pověst přisuzující jeho autorství mistru Hanušovi je historickým omylem. Samotná radnice je vystavěna v gotickém slohu s kruhovými okny a lomenými oblouky.
Pozoruhodný je zejména arkýř s 5/8-uzávěrem, jenž patří ke gotické kapli započaté v roce 1360. Roku 1381 byla zasvěcena Panně Marii. Zatímco kružby cviklu a vyvařování korunované vimpergy (ozdobný štít) jsou nejzazším bodem originálu, jsou sloupové figury pod baldachýnem příměsí z 19. století. Pouze socha Marie na levém roku stavby je kopií jedné pískovcové sochy z roku 1381 (originál je v Muzeu Hlavního města Prahy).
Během Pražského povstání (1945) byla radnice silně poškozena bombardováním německých vojsk a po válce rozsáhle restaurována. Neogotická přístavba musela být zbourána. Na jejím místě je dnes malý parčík s památníkem obětem povstání.
Historický vývoj
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/9f/Praha_Staromestske_namesti_c1841.jpg/170px-Praha_Staromestske_namesti_c1841.jpg)
Už v 11. století se zde nacházelo tržiště s pravidelně se konajícími trhy; jeho význam postupně narostl do rozměrů toho nejvýznamnějšího v zemi. Konaly se zde i významné události – došlo tu ke vzpouře lidí po popravě Jana Želivského i k další popravě dvaceti sedmi českých „pánů“ v roce 1621. Význam náměstí klesl spolu s významem města až po přesunu hlavního města státu do Vídně.
V 19. století došlo k první významné změně po dlouhé době; vznikla novogotická přístavba Staroměstské radnice a vznikla tu tramvajová trať. V roce 1902 se zde manifestovalo za zavedení všeobecného hlasovacího práva, tehdy také – v rámci pražské asanace – byl zbořen Krennův dům uzavírající plochu Staroměstského náměstí před kostelem sv. Mikuláše. V roce 1915 byl na náměstí odhalen Pomník mistra Jana Husa, při příležitosti 500. výročí jeho smrti. 14. října 1918 se zde konala demonstrace za vyhlášení nezávislosti na Rakousku-Uhersku. Po vzniku nezávislého Československa 28. října 1918 dav spontánně strhl i mariánský sloup z roku 1650. Staroměstská radnice, silně poškozená za Pražského povstání byla po skončení Druhé světové války stržena, čímž se odkryla zadní strana některých domů. KSČ během své diktatury v tehdejším Československu tvrdila, že zde Klement Gottwald přednesl i svůj velmi známý projev „Právě jsem se vrátil z Hradu…“ který symbolicky zahájil období komunistické vlády. Ve skutečnosti však řečnil z korby nákladního vozu na blízkém Václavském náměstí.[1]
V poválečném období neuspěl žádný plán na obnovu radnice, ale roku 1966 byla zrušena tramvajová trať a náměstí se změnilo v pěší zónu (od roku 1962 je navíc Národní kulturní památkou). V souvislosti s rekonstrukcí mezi lety 1987 a 1988 bylo kompletně předlážděno. 2. června 1990 zde vybuchla bomba neznámého původu. V 90. letech se náměstí stalo velmi významnou turistickou atrakcí Prahy, hlavně díky orloji.
O Vánocích a Velikonocích jsou zde umístěny stánky, které mají připomínat středověké trhy.
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b2/Prague_historical_meridian.jpg/170px-Prague_historical_meridian.jpg)
Významné budovy a objekty
- Staroměstská radnice
- Staroměstský orloj
- Ungelt
- Pomník mistra Jana Husa
- Kostel svatého Mikuláše (Praha, Staré Město)
- Kostel Matky Boží před Týnem
- Palác Golz-Kinských
- Dům U Kamenného zvonu
- Týnská škola
- Pražský poledník
- Mariánský sloup (Staroměstské náměstí)
- Dům U Zlatého jednorožce
- Dům U Lazara
- Dům U Kamenného stolu
- Dům U Kamenného beránka
- Štorchův dům
- Dům U Bílého jednorožce
- Dům U Zlatého slona
- Dům U Minuty
- Dům U Zlatého rohu
- bývalý klášter pavlánů u svatého Salvátora
- bývalá Městská pojišťovna – dnes budova Ministerstva pro místní rozvoj
- Dům U Černého anděla
- Dům Vilímkovský
- Dům U Vola
Okolní ulice a náměstí
- Celetná ulice (první část královské cesty)
- Pařížská třída
- Dlouhá třída
- Týnská ulice
- Malé náměstí
- Železná ulice
- Náměstí Franze Kafky
Odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Staroměstské náměstí na Wikimedia Commons
Reference
- ↑ Žádný balkon, Gottwald řečnil z korby vozu [online]. idnes.cz [cit. 2011-09-16]. Dostupné online.
- ↑ http://www.atlasceska.cz/praha/prazsky-polednik/
Literatura
- HERAIN, Jan; TEIGE, Josef. Staroměstský rynk v Praze. Praha: Společnost přátel starožitností českých, 1908. Dostupné online.