Stalinův pomník: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 4. 1. 2017, 12:25

Stalinův pomník (známý též i pod posměšným jménem Fronta na maso^[1]) v Praze bylo největší skupinové sousoší v Evropě, postavené v Praze na Letné na počest sovětského vůdce Josifa Vissarionoviče Stalina za kultu osobnosti v 50. letech 20. století.

Vznik pomníku

Stavba byla zahájena 22. prosince 1949 za účasti Antonína Zápotockého. Vlastní práce na sousoší začala ale až v únoru 1952 a celé pak bylo odhaleno po setmění 1. května roku 1955 pod heslem „Svému osvoboditeli – československý lid“, tj. po smrti Stalina a nedlouho před Chruščovovou kritikou Stalinova kultu osobnosti.

Sochařem byl Otakar Švec (se svou manželkou), oba před odhalením díla spáchali sebevraždu, architektem pak Jiří Štursa, kteří před válkou pracovali na projektu pomníku prezidenta T. G. Masaryka v témže místě. Projekt umístil pomník na dobře viditelné místo nad letenské vyústění Čechova mostu. Byl ztvárněn jako řada za sebou stojících postav v čele s Josifem Stalinem (tzv. fronta na maso); za ním stály postavy pracujících. Po Stalinově levé ruce to byli zástupci sovětského lidu (dělník, vědec, kolchoznice a rudoarmějec) a po jeho pravé ruce pak zástupci lidu československého (dělník, rolnice, novátor a vojín).^[2]

Pomník ze žlutobílých opracovaných žulových kvádrů stál na rozsáhlé železobetonové konstrukci o výšce 15 metrů, zapuštěné do letenského svahu. Vlastní sousoší mělo rozměry: 15,5 m výšky, 12 m šířky a 22 m délky. V základech (7 metrů pod horní hranou podstavce) je zabudováno třiadvacet základních kamenů z nejrůznějších míst republiky (například část ze základů Staroměstské radnice, čedič z Řípu, onyx z Inovce, kámen z Ležáků, česká žula ze Skutče a také část nejstarší slovanské baziliky z Velehradu). Náklady na stavbu tohoto monumentu byly 140 miliónů tehdejších korun nových (po měnové reformě v roce 1953), spotřebováno bylo 17 tisíc tun materiálu.

Likvidace pomníku

Stalin ani Gottwald se odhalení pomníku již nedožili. Ani kamennému „osvoboditeli“ však nemělo být dopřáno shlížet na Prahu na věčné časy. Po vystoupení Stalinova nástupce N. S. Chruščova, který přišel s otevřenou kritikou stalinské éry a odsoudil tzv. Stalinův kult osobnosti, byli nuceni i komunisté v ČSR pomník zlikvidovat. Konečné rozhodnutí znělo monument nerozebrat (kvůli vysokým finančním nákladům), ale zbourat. Stalo se tak v listopadu roku 1962. Destrukční práce si vyžádaly 4,5 milionu korun, dlažební kostky a nepoužitelný materiál byl odvezen do slepého ramene Vltavy u Rohanského ostrova (některé kousky však dodnes zdobí sbírky kuriozit mnoha Pražanů). Svoji funkci tak plnil pouhých sedm let. Odstřelován byl několik týdnů; celá akce byla přísně střežena, bylo zakázáno oblast fotografovat, detonace však byly slyšet po celé Praze, byly komentovány, zejména středoškolskými studenty, jichž bylo tehdy plné celé Staré Město, za neskrývaného veselí zejména mladších občanů.

Po zničení pomníku

Na konci 70. let 20. st. proběhla soutěž na výstavbu Pomníku osvobození Československa Sovětskou armádou. 2. kolo bylo vyhodnoceno v roce 1978 a na podzim proběhla na Staroměstské radnici výstava postoupivších návrhů do kola 3. Více o tomto záměru v časopise Praha 78 - viz link níže.

Ústřední výbor KSČ přišel s myšlenkami na zbudování nové dominanty Prahy, roku 1988 Výbor zadal statikovi ke zjištění, kolik by mohl vážit nový monument na Letné. K jeho realizaci již nestačilo dojít. Po roce 1989 zde krátce působil rockový klub a také odtud vysílala první soukromá rozhlasová stanice (později nazvaná Radio 1).

Podstavec a jeho podzemní prostory jsou poškozené, betonové konstrukce se drolí, stropy prosakuje voda, ocelové výztuže korodují. Náklady na opravu se odhadují nejméně na 50 milionů korun.

Na podstavci dnes stojí pohyblivý metronom sochaře Vratislava Karla Nováka z roku 1991.

V roce 1998 sem instalovali reklamní megabillboard s nápisem Myslíme jinak a upravenou fotografií tehdejšího předsedy poslanecké sněmovny Václava Klause v nadživotní velikosti.^[3]

O půlnoci 1. ledna 2009 zde byla instalována obří modrá plachta s logem EU, vcelku však nevydržela ani do druhého dne.^[4]

Při příležitosti desátého výročí vstupu do EU a pětadvacátého výročí od pádu totality dne 1. května 2014 uspořádala obecně prospěšná společnost Opona pro veřejnost jednodenní akci – komentované prohlídky rozsáhlých podzemních prostor pod bývalým Stalinovým pomníkem v Praze na Letné. V prostorách pod metronomem byly (po dvaceti letech) k vidění fragmenty někdejší monumentální komunistické stavby. Veřejnost byla informována i o historických podrobnostech okolo vzniku, stavby a likvidace pomníku. ^[5]

Podzemní prostory (fragmenty monumentální stavby), duben 2014

Budoucnost

V červnu 2000 byla vypsána veřejná soutěž na využití částí pomníku. Vítězným projektem se nakonec stala stavba oceanária společností Underwater World Oceanarium. Vzhledem k tomu, že Letná je podle územního plánu historickou zahradou, bude nutné v něm provést změnu tohoto území z historické zahrady na území se sportovně-kulturní funkcí, pod kterou spadá i akvaristika. Metronom by podle plánů měl zůstat na svém místě.

V podzemních prostorách pod pomníkem také proběhl průzkum jeskyňářů. Ti neobjevili žádné další tajné prostory (ač se o nich v minulosti často spekulovalo).

The tears of Stalin

Stalinův pomník v umění

Literatura

Osudem pomníku a jeho tvůrce Otakara Švece se zabývá román Rudolfa Cainera (uváděn také jako Rudla Cainer) Žulový Stalin.^[6]

Film

Stalinův pomník byl údajně zachycen pouze ve třech československých hraných filmech (všechny jsou z roku 1960): Valčík pro milión (barevný film, režie Josef Mach), Holubice (režie František Vláčil) a Páté oddělení (špionážní detektivka, režie Jindřich Polák).^[7]

V roce 2016 byla na místě pomníku postavena jeho částečná replika, a to pro potřeby filmu Monstrum, který natáčí Česká televize podle scénáře a v režii Viktora Polesného^[8] Inspirací pro film byla kniha Žulový Stalin^[9]

Odkazy

@@ Řádek 86: / Řádek 86: @@
 * [http://www.tyrkys.cz/clanek/jm1.html Informace o&nbsp;pomníku]
 * [http://www.arsci.cz/%C5%BDulovy-stalin-74 Kniha Žulový Stalin – poprvé uveřejňuje fakta o&nbsp;stavbě a&nbsp;následné demolici největšího žulového pomníku v&nbsp;Evropě, postaveného na Letenské pláni v&nbsp;Praze a&nbsp;odtajněné protokoly o&nbsp;sebevraždě autora pomníku akad. sochaře Otakara Švece]
-* [http://www.peterlind.org#Letná_Park_Stalin_pirat_radio 1990 rockový klub, fotografie [[Peter Lind]]]
+* [http://www.peterlind.org/o/#Letná_Park_Stalin_pirat_radio 1990 rockový klub, fotografie [[Peter Lind]]]
 * Výraz vděčnosti a lásky, článek (z časopisu Praha 78) k soutěži o nový pomník: Památník osvobození Československa Sovětskou armádou https://drive.google.com/file/d/0B86u-JDGFd7YSnA5VFZSdm5TanM/view