Zlatý kopec (Přezletice)
| Zlatý kopec | |
|---|---|
_(1).jpg) | |
| Vrchol | 250 m n. m. |
| Poloha | |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko |
| Pohoří | Česká tabule / Středočeská tabule / Středolabská tabule / Českobrodská tabule / Kojetická pahorkatina / Přezletická tabule |
| Souřadnice | 50°10′6″ s. š., 14°34′24″ v. d. |
  Zlatý kopec | |
| Povodí | Labe |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Zlatý kopec (250 m n. m.) je vrch v geomorfologickém celku Středolabská tabule, nacházející se v okresu Praha-východ poblíž sv. okraje hlavního města Prahy. Proslavil se jako významná archeologická lokalita.
Popis[editovat | editovat zdroj]
Tento nevýrazný kopec leží asi kilometr severně od okraje obce Přezletice a kilometr jihovýchodně od Veleně. Nad okolní rovinatý terén vystupuje pouze o několik desítek metrů. Je tvořen zejména buližníkem, porost tvoří řídký listnatý les.[1]
Objev paleontologické lokality[editovat | editovat zdroj]
Po skončení 1. světové války se jeho majitelem stal Antonín Nedorost, který byl příslušníkem československých legií a obdržel jej za svoji účast v bojích na frontě v Rusku. Poblíž vrcholu zde začal těžit kámen; v kamenolomu byly ve třicátých letech 20. století objeveny velké kosti. Antonín Nedorost je odnesl k ohledání do Národního muzea v Praze profesoru Zázvorkovi; ten je identifikoval jako zvířecí kosti staré asi milion let.[2]
Archeologický výzkum[editovat | editovat zdroj]
Roku 1945 byly na Zlatém kopci nalezeny kamenné nástroje, které byly datovány do období staršího paleolitu. První vědecké pojednání o těchto nálezech sepsal profesor Janusz Krzysztof Kozlowski z univerzity v Krakově. Ještě po řadu let však přetrvávaly pochybnosti o věrohodnosti této interpretace. Konečný důkaz o její správnosti podal až český archeolog Jan Fridrich, který se výzkumem lokality začal zabývat v roce 1967. Cílený archeologický výzkum na Zlatém kopci pak probíhal v letech 1975 až 1991. Zachovaly se zbytky lidského obydlí – základového valu chaty, ohniště a místa s odpadky kostí.[3] Mezi nalezenými nástroji byly sekáče, pěstní klíny, špičáky, drasadla a nožovité kusy. Významný byl nález přiostřeného zlomku srnčí kosti, který patří mezi světově první doklady broušení předmětů.[4] Bylo určeno, že se jednalo o sídliště člověka vzpřímeného, který zde žil před asi 750 tisíci lety. Objevená část zubu – stoličky byla dlouho považována za pozůstatek člověka; dnes se zdá pravděpodobnější, že se jedná o zub medvěda.[1] Velká část naleziště o rozloze necelých 200 m² zůstává doposud neprozkoumaná.
Současnost[editovat | editovat zdroj]
Zlatý kopec je v současnosti majetkem obce Přezletice. Její současný územní plán zde předpokládá vznik archeologického parku a naučné stezky.[2]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Střední Polabí. www.mistopis.eu [online]. [cit. 2020-11-17]. Dostupné online.
- ↑ a b NASREGION.CZ. V místě nejstaršího výskytu člověka vyroste archeopark?. Náš REGION [online]. 2020-06-04 [cit. 2020-11-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-04-01.
- ↑ Obec Přezletice | Archeologické naleziště. prezletice.cz [online]. [cit. 2020-11-17]. Dostupné online.
- ↑ Přezletice, sídliště Zlatý kopec - archeolog.cz. www.archeolog.cz [online]. [cit. 2020-11-17]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Zlatý kopec na Wikimedia Commons - Archeologické naleziště Zlatý kopec
