Přeskočit na obsah

Zeravšanský hřbet

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Zeravšanský hřbet
Зеравшанский хребет
Pohled zpod vrcholu Čimtargy
Pohled zpod vrcholu Čimtargy

Nejvyšší bod5489 m n. m. (Čimtarga)
Délka370 km

Nadřazená jednotkaPamíro-Alaj
Sousední
jednotky
Hissarský hřbet, Turkestánský hřbet, Alajský hřbet, Pamír
Podřazené
jednotky
Fanské hory

SvětadílAsie
StátTádžikistánTádžikistán Tádžikistán
UzbekistánUzbekistán Uzbekistán
Čimtarga
Čimtarga
Horninyžula, vápenec, břidlice, pískovec
PovodíZeravšan, Amudarja
Souřadnice
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zeravšanský hřbet (rusky Зеравшанский хребет, uzbecky Zarafshon tizmasi, tádžicky Зарафшон, z perského زرافشان, transliterováno zar-afšan, rozprašovač zlata[1]) je horský hřbet ve střední Asii náležící do horské soustavy Pamíro-Alaje. Na východě je v Matčinském horském uzlu propojen s Alajským a Turkestánským hřbetem, ze severu jej od Turkestánského hřbetu odděluje údolí řeky Zeravšan, na západě zaniká v Turanské nížině, z jihu je obklopen Hissarským hřbetem, z jihovýchodu je od horstev Pamíru oddělen údolím řeky Vachš. Tento hřbet je protažen v rovnoběžkovém směru v délce cca 370 km.[2] Nejvyšším vrcholem je hora Čimtarga, která však neleží přímo na hlavním hřbetu, ale na jižní rozsoše ve Fanských horách[3].

Geologie a geomorfologie

[editovat | editovat zdroj]

Zeravšanský hřbet byl, stejně jako celý Pamiro-Alaj, vyvrásněn již Hercynským vrásněním v paleozoiku. Dalšími horotvornými procesy pak prošel při vrásnění Kimmerském a Alpinském. Pohoří je tektonicky aktivní do současnosti a jsou zde četná zemětřesení.[4]
Hřbet má asymetrickou stavbu, jeho severní svahy jsou silně rozčleněny mnoha příčnými údolími a na několika místech je zcela proříznut přítoky řeky Zeravšan. Nejvýznamnější z těchto průlomových údolí je soutěskovité údolí řeky Jaghnób, která odvodňuje jižní svahy Zeravšanského hřbetu, aby se pak pravoúhle stočila na sever a prorazila horstvo příčným údolím.[5]
Součástí Zeravšanského hřbetu jsou Fanské hory, které se nacházejí v jeho západní části, v horském uzlu s hřbetem Hissarským. Jde o nejznámější a nejnavštěvovanější část pohoří s četnými jezery a pětitisícovými vrcholy.[4]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Zarafshan Range na anglické Wikipedii.

  1. SOUCEK, Svat. A History of Inner Asia. Cambridge: Cambridge University Press, 2000. Dostupné online. ISBN 9780521657044. (anglicky) 
  2. Atlas sovětských republik střední Asie. Moskva: [s.n.], 1988. (rusky) 
  3. Generální štáb. Topografická mapa 1 : 500 000 J-42-A Dušanbe. Moskva: Generální štáb, 1963. 1 mapový list s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-05-02. (rusky)  Archivováno 2. 5. 2013 na Wayback Machine.
  4. a b ČERNÝ, Michal. Pamíro-Alaj. In: ŠLÉGL, Jiří. Světová pohoří: Asie. Praha: Euromedia Group, 2001. ISBN 80-242-0291-3. S. 94–101.
  5. VOTÝPKA, Jan. Fyzická geografie Sovětského svazu. Praha: SPN, 1982. 420 s. S. 300. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]