ZSU-23-4

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
ZSU-23-4
ZSU-23-4 v muzeu Velké vlastenecké války v Kyjevě
ZSU-23-4 v muzeu Velké vlastenecké války v Kyjevě
Typ vozidla samohybný protiletadlový systém
Země původu SSSR SSSR
Historie výroby
Výrobce Strojírenský závod Mytišči
Návrh 1957-1962
Období výroby 1964-1982
Vyrobeno kusů okolo 6500 ks
Ve službě 60. léta-dosud
Základní charakteristika
Posádka 4 (velitel, řidič, střelec, operátor radaru)
Délka 6,54 m [1]
Šířka 2,95 m [1]
Výška 2,25 m [1]
Hmotnost 20,5 t [1]
Pancéřování a výzbroj
Pancéřování svařovaná ocel, 9,4 mm trup, 8,9 mm věž [1]
Hlavní zbraň čtyři kanóny AZP-23 ráže 23 mm, 2000ks munice [1]
Pohon a pohyb
Pohon V6R, řadový vznětový šestiválec
209 kW (280 hp)
Odpružení samostatné torzní tyče s hydraulickými tlumiči na prvním, pátém levém a šestém pravém kole
Max. rychlost 50 km/h na silnici [1], 30 km/h v terénu
Poměr výkon/hmotnost 14,7 hp/t
Dojezd 450 km na silnici [1], 300 km v terénu

ZSU-23-4 "Šilka" je lehce panceřovaný, samohybný protiletadlový systém vybavený radarem. Zkratka "ZSU" (Zenitnaja samochodnaja ustanovka, rusky: Зенитная Самоходная Установка) znamená protiletadlová samohybná sestava. Číslice 23-4 pak označují ráži a počet kanónů. Stroj je pojmenován po ruské řece Šilce.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Předchozí sovětský protiletadlový dvojkanón, ZSU-57-2 byl vyzbrojen dvěma kanóny ráže 57 mm, které se zaměřovaly na cíl pomocí optického zaměřovače. I přes dobré parametry kanónů byl stroj v boji problematický. Příčinou byla absence radaru, malé množství munice a nemožnost střelby za pohybu.

Vývoj ZSU-23-4 začal v roce 1957 a první kusy se dostaly do služby v roce 1965. Postupně pak došlo k nahrazení všech stávajících ZSU-57-2 v sovětské výzbroji. Primárním úkolem ZSU-23-4 je protiletadlová obrana vojenských objektů, pěchoty a ostatní vojenské techniky během přesunu.

ZSU-23-4 se postupně dostaly do výzbroje mnoha států Varšavské smlouvy a dalších států sympatizujících se SSSR. Z celkového počtu 6500 vyrobených kusů bylo do 23 státu exportováno přibližně 2500 kusů.

Bojové nasazení[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g h ZSU-23 MM Antiaircraft gun [online]. FAS Military Analysis Network, [cit. 2013-09-28]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ZALOGA, Steven J.. ZSU-23-4 Shilka & Soviet soviet air defense gun vehicles. [s.l.] : Concord Publications, 1993. ISBN 962-361-039-4. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]