Východní Thrákie
Východní Thrákie (jiné názvy: Edirnská Thrákie, turecká Thrákie, Thrákie, evropské Turecko; bulharsky: Източна Тракия (Iztočna Trakija)/ Одринска Тракия (Odrinska Trakija), řecky: Ανατολική Θράκη (Anatoliki Thraki), turecky: Doğu Trakya) je území dnešní evropské části Turecka.
Historie
Oblast byla původně osídlena Thráky, kteří se zde usadili mezi 12.-9. století př. n. l. Jedna z teorii říká, že Thrákové sem přišli z Řecka, odkud je vyhnali řecké kmeny. Přibližně od 8. století př. n. l. se zde usadili Řekové, kteří zde u pobřeží zakládali kolonie. Řekové osídlili celou pobřežní oblast a většinu Thráků vyhnali. Nejznámější starořecké kolonie zde byly Kallipolis (dnes Gelibolu), Kardia, Ainos (dnes Enez), Sestos, Perinthos (dnes Marmara Ereğlisi), Selymbria (dnes Silivri) a Byzantion (dnes Istanbul). Řekové se usadili i na pobřeží Černého moře. Šlo hlavně o iónské Řeky, území v okolí Byzantionu obývali Dórové. Řecka kultura se odsud dostala i do vnitrozemské Thrákie.
Během peloponéské války stáli místní Řekové na straně Athén. Později Thrákie připadla Makedonii, pak svobodné Thrákii a v 1. století definitivně Římanům. Postupně se zde rozmohlo křesťanství. Císař Hadrián zde postavil město Hadrianopolis (dnes Edirne). Císař Konstantin Veliký Byzantion přebudoval na nové hlavní město, Konstantinopol, kde se usadilo obyvatelstvo z různých končin východní části říše (hlavně Řekové). Od roku 395 patří Thrákie do Východořímské (Byzantské) říše. V 6. století sem pronikli Slované, kteří se pokusili Konstantinopol dobýt, ale neúspěšně a tak se usadili v dnešní severní turecké Thrákii a slovanizovali původní Thrácké či helenizované thrácké obyvatelstvo. Od 7. století sem pronikali Prabulhaři, kteří se později se Slovany a Thráky pomíchaly a slovanizovali se. Řekové se udrželi, obývali širší pobřežní území. Od 14. století území ovládli Turci, kteří v roce 1453 dobyli Konstantinopol, dlouho bylo hlavní město Osmanské říše Edirne. Během turecké doby se zde usuzovalo řecké obyvatelstvo, hlavně ve vnitrozemí a v Konstantinopoli, na pobřeží žili Řekové kontinuálně. Většina vnitrozemského obyvatelstva (snad Bulharů) se do 17. století islamizovala a poturčila.
Turecký údaj z roku 1910 udává, že Východní Thrákie má 1 669 500 obyvatel, z toho 655 600 tvoří Řekové, 604 500 Turci, 71 800 Bulhaři a 337 600 obyvatel tvořili různé jiné národnosti. Místní Řekové se věnovali především obchodním činnostem, nejvýznamnější města byly Istanbul ( řec. Konstandinupoli), Edirne (řec. Adrianupoli), Gelibolu (řecky Kallipoli), Tekirdağ (řecky Redestos) a Kirklareli (řecky Saranda Ekklisies). Z posledně jmenovaného pocházel Evangelos Tsantalis, řecký vinař, který založil známou vinnou značku Tsantali. Území bylo známé pod jménem Romilia, tedy země Romaine (Řeků). V roce 1923, po vzniku Turecka a po Řecko-turecké válce, se konala výměna obyvatel mezi Řeckem a Tureckem. Většina místních Řeků se vystěhovala do Řecka (hlavně do oblastí Západní Thrákie a Makedonie) a do turecké Thrákie přišlo etnické turecké obyvatelstvo z Řecka. Mnoho nově usazených Turků pocházelo ze Soluně. Mezi muslimy se tu usadili i muslimští Arumuni z Řecka. Povoleno měli zůstat jen istanbulští Řekové, kteří se však po roce 1955 téměř všichni vystěhovali do Řecka.
Dnes
Dnes je území turecké Trácie vyspělou oblastí Turecka, nachází se zde největší město Istanbul. Jiná významná města jsou Edirne, Gelibolu, Kirklareli, Tekirdağ a Tekirdağ. Dnes zde žije přibližně 10 000 000 obyvatel, převážně Turků.
