Vrba šedá
|
|
||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 Vrba šedá (Salix elaeagnos)
|
||||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||||
|
||||||||||||||
|
|
||||||||||||||
| Salix elaeagnos Scop. |
||||||||||||||
|
|
||||||||||||||
|
Vrba šedá (Salix elaeagnos), známá též jako vrba hlošinovitá, bývá vzrostlý strom, je považovaný za ohrožený druh z rodu vrba, ve kterém je řazen do podrodu Vetrix.
Obsah |
Taxonomie[editovat]
Mimo staršího názvu vrba šedá (nebo šedivá) se nově objevuje pojmenování vrba hlošinovitá.[1][2] Někteří čeští vydavatelé používá vědecké druhové pojmenování ve tvaru elaeagnos, zahraniční (mimo[3]) užívají druhové jméno eleagnos.[4][5][6]
Druh vrba šedá se vyskytuje ve dvou poddruzích:
- Vrba šedá pravá (Salix elaeagnos Scop. subsp. eleagnos)
- Vrba šedá úzkolistá (Salix elaeagnos Scop. subsp. angustifolia) (Cariot) Rech. f.
V České republice roste ve volné přírodě pouze vrba šedá pravá. Vrba šedá úzkolistá pochází ze Španělska a Francie, kde vytváří kulovité nebo polokulovité keře. Její listy jsou nápadně dlouhé, až 20 cm, a velmi úzké. U nás se někdy vysazuje jako okrasná rostlina, je známá také pod taxonem Salix elaeagnos Scop. var. angustifolia.[1][7][8]
Výskyt[editovat]
Roste hlavně v Evropě, Malé Asii a v pohoří Atlas na severozápadě Afriky. V Evropě se hlavně nachází v mladých pohořích mírného a středozemního podnebí, roste v Pyrenejích, Apeninách, Alpách, Karpatech a na Balkáně. Česká republika tvoří severní hranici výskytu vrby šedé ve Střední Evropě.
V naší republice roste pouze v oblasti Moravskoslezských Beskyd a Podbeskydské pahorkatině, které jsou součástí Vnějších Západních Karpat. Vrba šedá je vázána na nečetný biotop štěrkových náplavů vyskytujících se v podhorských potocích a řekách, kde ještě dochází k divočení vodních toků. Rostliny na štěrkových sedimentech trpí často záplavami a v letním období zase suchem, substrát bez koloidních látek neudrží vlhkost. A právě na takových místech nemá vrba šedá konkurenci. Výskyt v jiných prostředích je velice náhodný a jedná se většinou o uměle vysazené jedince.[7][9][10]
Popis[editovat]
V nížinách je to dvoudomý strom dosahující průměrné výše 8 až 10 m, výjimečně i 16 m, s přímým kmenem o průměru i více než 25 cm. Ve vyšších polohách však převážně mívá tvar vysokého metlovitého keře. Kůra je vždy šedá a hladká, tmavě červené hranaté letorosty jsou řídce porostlé bělavými chlupy, zploštělé pupeny bývají dlouhé 2 až 3 mm. Vzpřímeně vyrůstající kožovité listy s drobounkými palisty mají řapík dlouhý jen do 4 mm, na podzim při usychání černají. Čárkovitě obkopinaté listové čepele, dlouhé 6 až 10 cm a široké jen 0,6 až 0,8 cm, jsou na obou stranách zúžené, v koncové části jsou jemně pilovité a jinak celokrajné. Líce čepelí jsou tmavozelené, většinou lysé nebo jen mírně chlupaté, ruby jsou šedobíle plstnatě chlupaté.
Jednopohlavné květy jsou sdružené do květenství jehnědy, které mají u báze několik brzy opadajících listů. Jehnědy jsou tenké, válcovitých tvarů, o délkách 1,5 až 3 cm a šířkách 0,3 až 0,4 cm. V samčích jehnědách mají květy toliko dvě chlupaté vespod srostlé tyčinky zakončené prašníky. Samičí jehnědy nesou květy s krátce stopkatým semeníkem, viditelnou čnělkou a dvoulaločnou bliznou. Listeny květů jsou světle zelené, obvejčitého tvaru a jemně brvité. V květech je po jedné nektarové žlázce.[7][9][10]
Hybridizace[editovat]
Vrba šedá se nekříží příliš často a hlavně se již nekříží zpětně. Na hybridech jsou patrné znaky po obou rodičích. V ČR se prokazatelně vyskytují tři kříženci: Salix × bifida, Salix × capnoides a Salix × oleifolia.[11]
Ohrožení[editovat]
Vrba šedá je v oblasti Beskyd v současnosti rozšířena poměrně hojně, přitom je ale vázána na vzácný biotop štěrkových náplavů, které jsou v souvislosti s pobřežní regulaci vodotečí postupně likvidovány. Problémem číslo jedna je malý počet míst kde náplavy nově vznikají, tj. vhodných míst, kde by se mohly uchytit nové rostliny a omladit současnou populaci. Problémem číslo dvě je křídlatka, které nová volná místa obsazuje rychleji. V roce 2000 byla "Černým a červeným seznam cévnatých rostlin České republiky" vrba šedá prohlášena za ohrožený druh.[12]
Využití[editovat]
V období úbytku fosilních energetických zdrojů se posuzuje možnost využití rychle rostoucí vrby šedé k produkci biomasy. Jsou už realizovány její uměle výsadby v nivě řeky Morávky. Uvádí se, že v tuně suché biomasy (štěpky) je skryta energie asi 800 Gj. Pěstování pro energetické účely by mohlo pomoci k jejímu rozšíření v původních areálech.[13]
-
Větvička s listy
-
Samčí jehnědy
-
Dozrávající semena
Odkazy[editovat]
Reference[editovat]
- ↑ a b c HRONEŠ, Michal. BioLib.cz: Vrba šedá [online]. Ondřej Zicha, BioLib.cz, rev. 04.01.2006, [cit. 2011-12-30]. Dostupné online. (cs)
- ↑ Biomonitoring: Vrbové křoviny štěrkových náplavů [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, [cit. 2011-12-30]. Dostupné online. (cs)
- ↑ Flora Europaea: Salix elaeagnos [online]. Royal Botanic Garden, Edinburg, UK, [cit. 2011-12-30]. Dostupné online. (en)
- ↑ ( ITIS: Salix eleagnos [online]. National Plant Data Center, NRCS, USDA. Baton Rouge, LA, USA, rev. 05.08.2011, [cit. 2011-12-30]. Dostupné online. (en)
- ↑ GRIN Taxonomy for Plants: Salix eleagnos [online]. United States Department of Agriculture, USA, rev. 24.08.2010, [cit. 2011-12-30]. Dostupné online. (en)
- ↑ Salix eleagnos [online]. Flora Iberica, Real Jardín Botánico, Madrid, ES, rev. 01.01.1970, [cit. 2011-12-30]. Dostupné online. (es)
- ↑ a b c KLEČKOVÁ, Lucie. DP: Vrba šedá v Moravskoslezských Beskydách: ... [online]. Univerzita Palackého, PřF, Katedra botaniky, Olomouc, rev. 12.08.2010, [cit. 2011-12-30]. Dostupné online. (cs)
- ↑ DANIHELKA, Jiří; CHRTEK, Jindřich; KAPLAN, Jan et all. Seznam druhů rostlin v ČR [online]. Botanický ústav AV ČR, Průhonice, rev. 23.01.2011, [cit. 2011-12-30]. Dostupné online. (cs)
- ↑ a b KĹČ, Vladimír. BOTANY.cz: Vrba šedá [online]. BOTANY.cz, rev. 09.12.2011, [cit. 2011-12-30]. Dostupné online. (cs)
- ↑ a b Dendrologie.cz: Vrba šedá [online]. P. Horáček a J. Mencl, rev. 31.12.2006, [cit. 2011-12-30]. Dostupné online. (cs)
- ↑ DANIHELKA, Jiří; CHRTEK, Jindřich; KAPLAN, Jan et all. Seznam druhů rostlin v ČR [online]. Botanický ústav AV ČR, Průhonice, rev. 23.01.2011, [cit. 2011-12-30]. Dostupné online. (cs)
- ↑ PROCHÁZKA, František. Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky [online]. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR= cs, [cit. 2011-12-30]. Dostupné online. ISBN 80-86064-52-2.
- ↑ RYCHTECKÁ, Petra. Produkce vrby šedé (Salix eleagnos) na přirozeném stanovišti ... [online]. Mendelova univerzita, Lesnická a dřevařská fakulta, Brno, rev. 21.05.2010, [cit. 2011-12-30]. Dostupné online. (cs)
