Velký strahovský stadion
| Velký strahovský stadion | |
|---|---|
| Masarykův stadion - kulturní památka | |
 Strahovský stadion | |
| Poloha | Strahov, Praha |
| Ulice | Zátopkova, Atletická a Vaníčkova |
| Souřadnice | 50°4′50″ s. š., 14°23′16″ v. d. |
| Otevření | 1926 |
| Přestavění | 1932, 1938 |
| Povrch | tráva |
| Kapacita | |
| 250 000 | |
| Rozměry | |
| 310,5 × 202,5 m | |
| Kód památky | 100097 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Velký strahovský stadion či Stadion Strahov, Stadion Masarykův nebo také Strahovský stadion je stadion s největší rozlohou na světě. Jeho kapacita činí 250 000 míst, z toho 56 000 k sezení.[1][2] Od 6. 3. 2003 jsou betonové tribuny na seznamu kulturních památek UNESCO.[3]
Stadion se nachází na pražském Strahovském kopci v těsné blízkosti Stadionu Evžena Rošického, na Atletické a Vaníčkově ulici (Břevnov čp. 100, Vaníčkova 6, Praha 6) mezi Malovankou a Hřebenkami.
Historický vývoj
Výstavba prvního stadionu, který byl dřevěný s částečně nasypanými nekrytými hliněnými tribunami, avšak již na dnešním půdoryse, zde začala již roku 1926 pro VIII. Všesokolský slet. Autorem projektu byl Alois Dryák. Stadion byl o dalších šest let později (1932), pro IX. Všesokolský slet modernizován. Na oba tyto slety přijel prezident T. G. Masaryk na koni Hektorovi.[4] Při Svatováclavském miléniu v roce 1929 se tam konala veřejná vystoupení orelských jednot, za nebývalé účasti cvičenců ve dnech 5. a 6. července 1929. Také této akce se jako představitel státu zúčastnil osobně prezident Masaryk.[5] V roce 1937, při Zborovských oslavách, se tam veřejně naposledy rozloučil s přítomnými Pražany a legionáři, když stadion několikrát objel 4. července v otevřeném automobilu Praga, mávaje červenobílým šátkem v levé ruce[6]. Největší návštěvnost zaznamenal areál v červnu a červenci roku 1938 již jako Masarykův státní stadion, u příležitosti jubilejního „světového“ protiválečného X. Všesokolského sletu.[7]
Kromě vlastní plochy stadionu stojí za zmínku, že se na komunikaci obkružující stadion konaly i motocyklové a automobilové závody, které mohli diváci sledovat právě z jeho vnějších ochozů.
Po druhé světové válce se stavělo dále, a to v letech 1947 (30. výročí bitvy u Zborova za účasti prezidenta Edvarda Beneše), kdy plochu stadionu zaplnila legionářská jízda podporovaná letectvem ve vzduchu jako v roce 1937, ale vzápětí lehká i těžká bojová vozidla. XI. všesokolský slet 1948 Sokol využil jako protest proti nastoupivšímu komunismu. Brzy poté došlo k rozpuštění Sokola a následovaly spartakiády.[8]
První celostátní spartakiáda se na strahovském stadionu uskutečnila v roce 1955. Před Československou spartakiádou 1975 vznikla současná podoba stadionu. Právě v druhé polovině 20. století se zde konaly celostátní a později Československé spartakiády, a to v pětiletých odstupech (celostátní 1955, 1960, 1965 a Československá 1975, 1980, 1985). V té době nesl stadion jméno Československé armády.[9] V roce 1970 se Spartakiáda nekonala z důvodu vpádu sovětských vojsk v roce 1968 (při obnovování Sokola v roce 1968 se tam předpokládal v červenci 1970 XII. všesokolský slet). V 60. letech se tu nacházela dokonce jeden čas i závodní dráha a později i kryté lehkoatletické a běžecké dráhy v tribunách. Poslední spartakiáda se konala roku 1985, k další plánované v roce 1990 již nedošlo (konaly se jen tzv. tělovýchovné slavnosti na malém stadionu). Obnovený XII. Všesokolský slet se zde za účasti prezidenta Václava Havla konal v roce 1994 opět na tomto velkém stadionu. Další Všesokolské slety se konaly již na Rošického stadionu v šestiletých intervalech - 2000, 2006 (jubilejní XV. Všesokolský slet se v roce 2012 konal 5. a 6. července na stadioně v Edenu, avšak většina cvičících Sokolů byla ubytována právě na Strahově ve studentských kolejích).
18. srpna roku 1990 se tu konal jeden z největších rockových koncertů Rolling Stones, který navštívilo cca 100 000 lidí, a to včetně tehdejšího prezidenta republiky Václava Havla.[10] Po pádu komunismu však megalomanská stavba neměla využití, a tak chátrala, na hřišti o rozloze 63 000 m² rostl plevel a malé stromky, ochozy se dostaly do havarijního stavu. V 90. letech byla plocha využívána i k výstavním akcím, konalo se zde mimo jiné také několik veletrhů ForArch. Na počátku 90. let zde byl také ukázkově předváděn kolektivní jezdecký sport pólo.
Na začátku 21. století se objevovaly tendence stadion zbourat, nakonec ale padlo rozhodnutí, že bude zachován. V roce 2003 část stadionu za finanční podpory hlavního města Prahy rekonstruovala AC Sparta Praha, vzniklo zde na 7 fotbalových hřišť normálních rozměrů, z nich jedno s umělým trávníkem, a jedno hřiště na minifotbal, také s umělým povrchem. V roce 2014 se vyřešily složité majetkové vztahy a Stadion připadl městu.
Koncerty
- Rolling Stones, 18.8.1990 a 5.8.1995, návštěvnost cca 100 a 127 tisíc lidí
- Guns N' Roses, 20.5.1992, návštěvnost 60 tisíc lidí, předkapely: Soundgarden a Faith No More
- Bon Jovi, 4.9.1993
- Aerosmith, 27.5.1994, návštěvnost 150 tisíc lidí
- Pink Floyd, 7.9.1994, návštěvnost 115 tisíc lidí
- Bratři Nedvědové, 21.6.1996, návštěvnost 60 tisíc lidí
- U2, 14.8.1997, návštěvnost 75 tisíc lidí
- AC/DC, 12.6.2001, návštěvnost 25 tisíc lidí, předkapela: Rammstein
- Ozzfest, 30.5.2002, návštěvnost 30 tisíc lidí. Line-up: Škwor, AntiProduct, AstroMetro, Royal Playboy Cartel, Tool, Slayer, Ozzy Osbourne
Parametry
- Kapacita: 250 000
- Rozměry: 310,5 x 202,5 m
- Plocha: 62 876 m²
Galerie
-
Strahovský stadion od severozápadu. -
Vnitřek stadionu (prosinec 2006). Pohled ze severovýchodního rohu. -
Pohled na strahovský kopec se stadionem zdálky od jihu.
.jpg)
Odkazy
Reference
- ↑ Strahovský stadion kapacitou překonal jen římský Circus maximus. ČT24 [online]. Dostupné online.
- ↑ ŠVEC, Petr. Pražská nej: nejstarší panelák i největší stadion. iDNES.cz [online]. 2007-09-07. Dostupné online.
- ↑ MonumNet: Nemovité památky: stadión Masarykův [online]. Praha: Národní památkový ústav. Dostupné online.
- ↑ Jak se stavělo Sokolské sletiště, Praha 1926,1932
- ↑ Karel Čáslavský: Hledání ztraceného času 1999, Milénium II.
- ↑ SKILLING, Harold Gordon. T. G. Masaryk: Proti proudu 1882 – 1914. Praha : Patriae, 1995. 243 s. ISBN 80-85809-33-8, str.18.
- ↑ Karel Čáslavský: Hledání ztraceného času 1994, 1995: Sokolské slety, I - VI (I-XI)
- ↑ Ruina Strahov? Stadion dočasně ožívá, v jeho útrobách se tvoří ateliéry. Lidovky.cz [online]. 2018-05-26. Dostupné online.
- ↑ Fotbalový STADION: Velký Strahovský Stadion, Strahov, Praha [online]. EU-Football.info. Dostupné online.
- ↑ Rolling Stones: dobře odvedená rocková show. Novinky.cz [online]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Velký strahovský stadion na Wikimedia Commons
