Třístoličník
| Třístoličník Dreisesselberg (de) | |
|---|---|
_in_2011.JPG) Nejvyšší vrchol masivu Dreisesselberg − Hochstein (1333 m) | |
| Vrchol | 1333 m n. m. |
| Prominence | 70 m |
| Izolace | 1,3 km → Vysoký hřeben |
| Seznamy | Tisícovky v Česku #58 Hory a kopce Šumavy #20 |
| Poznámka | na vrcholu vyhlídka |
| Poloha | |
| Stát |  Německo Česko (pouze východní svah) |
| Pohoří | Šumava / Trojmezenská hornatina / Plešská hornatina / Plešský hřbet / Třístoličnická část |
| Souřadnice | 48°47′6″ s. š., 13°48′8″ v. d. |
  Třístoličník Dreisesselberg | |
| Hornina | žula |
| Povodí | Vltava, Dunaj |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Třístoličník (německy Dreisesselberg) je šumavská hora, jejíž vrcholové partie leží v Bavorsku v blízkosti česko-německé hranice. Nachází se 5 kilometrů jihovýchodně od bavorského Haidmühle a 8 km jižně od českého Stožce. Vrchol má nadmořskou výšku 1333 metrů.
Jméno hory
Německé jméno Dreisesselstein, později Dreisesselberg bylo vrcholu dáno podle blízkého Trojmezí (3 km na východ), kde se odedávna stýkají hranice Čech, Bavorska a Rakouska.[1] České jméno Třístoličník je novodobým překladem německého jména. Používaly se rovněž názvy Třízubec nebo Říruřec. Podle legendy se na třech kamenných stolicích (křeslech) scházeli panovníci tří zmíněných zemí.[2]
Vrchol hory
Vrcholové partie Třístoličníku jsou tvořeny zaobleným hřbetem protáhlým od severu na jih v délce 500 m s četnými žulovými skalními útvary (věžičkami apod.), které vznikly zvětráváním. Maximální výšky 1333 m dosahuje na severu hřbetu vrchol Hochstein, pod nímž se nachází kaple biskupa Neumanna (Bischof-Neumann-Kapelle; zasvěcena českému rodáku, misionáři v USA a prvnímu severoamerickému světci) z roku 1980. Jižní vedlejší vrchol se skalní skupinou Dreisesselfels má nadmořskou výšku 1311 m. Odtud je dobrý kruhový rozhled mj. do Bavorska a při dobré viditelnosti i na Alpy.
O dalekém rozhledu z Třístoličníku na alpský řetěz od Pinzgau až k dolnorakouskému pohoří Schneeberge psal již v roce 1867 Adalbert Stifter ve svém posledním díle Aus dem bayrischen Walde.[3] U Dreisesselfels stojí horská chata Berggasthof Dreisessel s restaurací. U chaty stávala hraniční bouda, která v roce 2016 kompletně vyhořela.[4] České území (k. ú. Nová Pec) do vrcholových partií Třístoličníku nezasahuje − jeho nejvyšším bodem je roh hranice u hraničního mezníku č. 14 ve výšce 1302 m n. m. v přímé vzdálenosti 30 m od jižního vedlejšího vrcholu.[5]
Okolí
Na severním svahu začíná Schwarzenberský plavební kanál. Od vrcholu Třístoličníku se směrem k jihovýchodu táhne výrazný hřeben, na němž leží také Trojmezná (1361 m) a nejvyšší hora české části Šumavy Plechý (1378 m). Česká strana tohoto pohraničního hřebene včetně svahů Třístoličníku je chráněna coby přírodní památka Trojmezná hora.
Reference
- ↑ LUTTERER, Ivan; ŠRÁMEK, Rudolf. Zeměpisná jména v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Havlíčkův Brod: nakladatelství Tobiáš, 1997. ISBN 80-85808-50-1. Kapitola Šumava, s. 253.
- ↑ REICHARDT, Jan; REICHARDTOVÁ, Blanka. Třístoličník [online]. www.stara-sumava.cz. Dostupné online.
- ↑ Adalbert Stifter na webu Kohoutí kříž
- ↑ Rozbor trojmezenského hřebene. www.zdeneksmida.cz [online]. [cit. 2016-08-19]. Dostupné online.
- ↑ http://www.tisicovky.cz/cs/hory/sumava/tristolicnik-hlv58/
Související články
Externí odkazy
- Třístoličník na webu o státních hranicích a pohraniční turistice
Obrázky, zvuky či videa k tématu Třístoličník na Wikimedia Commons
