Traian Băsescu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Traian Băsescu
Traian Băsescu
Traian Băsescu

Úřadující
Ve funkci od: 23. května 2007[1]
Předseda vlády Călin Popescu-Tăriceanu
Emil Boc
Victor Ponta
Předchůdce Nicolae Văcăroiu
Nástupce Crin Antonescu
Ve funkci:
20. prosince 2004 – 20. dubna 2007
Předseda vlády Eugen Bejinariu
Călin Popescu-Tăriceanu
Emil Boc
Předchůdce Ion Iliescu

Starosta Bukureště
Ve funkci:
26. června 2000 – 20. prosinec 2004
Předseda vlády Eugen Bejinariu
Călin Popescu-Tăriceanu
Emil Boc
Předchůdce Aurel Novac
Anton Ionescu
Nástupce Aurel Novac
Anton Ionescu
Anca Boagiu

Předseda vlády Eugen Bejinariu
Călin Popescu-Tăriceanu
Emil Boc
Předchůdce Viorel Lis
Nástupce Adriean Videanu

Narození 4. listopadu 1951 (63 let)

Murfatlar

Politický subjekt Partidul Democrat-Liberal (2007–současnost)
Choť Maria Băsescu
Děti Elena Băsescu
Ioana Băsescu
Vzdělání

Academia Navală "Mircea cel Bătrân"

Zaměstnání Kapitán obchodní lodi
Náboženství Rumunská ortodoxní církev
Podpis Traian Băsescu, podpis
Webová stránka http://www.basescu.ro/
Commons Traian Băsescu

Traian Băsescu (* 4. listopadu 1951) je rumunský politik. Je současným prezidentem Rumunska. Parlament jej dvakrát odvolal z funkce, ale v následném referendu (které po takovém aktu povinně následuje) svůj post v obou případech uhájil

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Băsescu se narodil v Basarabi poblíž města Constanța. Jeho otec Dimitru byl armádním důstojníkem. Traian Băsescu má bratra Mirceu. Se svou ženou Marií má dvě dcery, starší Ioanu a mladší Elenu Băsescu, která je od roku 2009 poslankyní Evropského parlamentu.

Kariéra[editovat | editovat zdroj]

Kapitán obchodní lodi[editovat | editovat zdroj]

Băsescu v roce 1976 absolvoval Námořní institut v Konstanci a stal se úředníkem pro obchodní loďstvo u rumunské státní lodní společnosti Navrom. V letech 19811987 pracoval jako kapitán na rumunských obchodních lodích, a v roce 1984 byl povýšen na kapitána tankeru Biruința, největší lodi rumunské flotily. V roce 1989 se odstěhoval do Belgie, kde řídil místní pobočku Navromu v Antverpách.

Politická kariéra[editovat | editovat zdroj]

Băsescu byl členem komunistické strany (PCR). Po pádu komunismu prohlásil, že do PCR musel vstoupit kvůli své námořní kariéře, a vešel do politiky jako člen velké Národní fronty spásy (FSN). V roce 1992, když se FSN rozštěpila na dvě frakce - Sociálně demokratickou stranu Rumunska (PDSR, později PSD), vedenou Ionem Iliescem, a Demokratickou stranu (PD), vedenou Petrem Romanem, Băsescu vstoupil do Demokratické strany a ještě téhož roku byl zvolen do dolní komory rumunského parlamentu - Poslanecké sněmovny a byl znovu zvolen ve volebním období 1996-2000.

Současně Băsescu několikrát vykonával funkci ministra dopravy - v letech 19911992 a poté od listopadu 1996 do června 2000.

V prosinci 1997 nařkl v interview pro známé rumunské noviny tehdejšího premiéra Victora Ciorbeu, že zavádí příliš málo reforem, ačkoliv byl Ciorbea opozicí kritizován naopak pro přílišné reformování. To bylo prvním krokem k rozvinutí velkého sporu uvnitř vládní koalice, který vedl k rezignaci všech ministrů Demokratické strany (včetně Băseska), a posléze k rezignaci samotného premiéra. Následně však Băsescu znovu usedl do ministerského křesla v novém kabinetu Radu Vasileho.

Po porážce Petre Romana, který ji vedl 9 let, byl v roce 2001 zvolen předsedou Demokratické strany. V roce 2003 Băsescu vyjednal volební koalici s Národní liberální stranou (PNL), aby byla vytvořena silná středo-pravicová opozice proti vládnoucí PSD. Nový pakt, nazvaný Aliance Pravda a Spravedlnost, vyslal společné kandidáty do obecních a parlamentních voleb a byl volen jako blok. Jakožto prezident Demokratické strany byl Băsescu zvolen místopředsedou Aliance Pravda a Spravedlnost, spolu s předsedou PNL Theodorem Stolojanem. Nástupcem Stolojana se pak stal Călin Popescu-Tăriceanu.

Primátor Bukurešti[editovat | editovat zdroj]

V roce 2000 byl Băsescu zvolen primátorem Bukurešti, když velmi těsně (50,7 % ku 49,3 %) zvítězil nad kandidátem PSD Sorinem Oprescem. Ve funkci primátora byl chválen za výraznou redukci (ačkoliv použil velmi drastické metody, jako např. hromadnou eutanázii) počtu toulavých psů - z 200 až 300 000 psů v roce 2000 na 25 000 v roce 2004 (počet kousnutí toulavým psem se snížil z 1500 měsíčně na 200).

Tato kampaň byla velmi kontroverzní, mnoho ochránců zvířat protestovalo proti hromadné eutanázii psů. Též se objevilo několik případů, kdy lidé oznámili úřadům, že se chtějí zbavit toulavých psů a druhý den se v útulcích objevili sousedi, kteří psy krmili a vzali je zpátky. Băsescu byl také nařčen z pouhého stěhování toulavých psů z centra města na periferii. V roce 2006 počet psů-tuláků opět překročil 200 000 a 29. ledna 2006 na následky útoku toulavého psa zemřel japonský turista.

Ale v roce 2004 Băsescu považoval kampaň za úspěšnou. Také o modernizaci kanalizace a veřejného osvětlení (které byly ve velmi špatném stavu) hovořil jako o úspěších. Podařilo se mu též modernizovat městskou hromadnou dopravu v Bukurešti. Jeho volební období bylo ve znamení neustálých sporů s institucemi, kontrolovanými opozicí (především PSD). V duchu údajné potřeby decentralizace schválila národní vláda (vedená PSD) několik vyhlášek přesouvajících moc z rukou primátora do rukou městských čtvrtí a městské rady. Băsescu obvinil členy městské rady z korupce a podařilo se mu u soudu zrušit několik rozhodnutí rady. Následně se vláda rozhodla městskou radu rozpustit, ovšem nakonec k tomu nedošlo. Tyto konflikty vedly ke zpoždění nebo zrušení některých plánovaných městských investic (např. na opravu silniční sítě), financovaných Evropskou investiční bankou. V roce 2004 byl Băsescu zvolen znovu, když získal necelých 55 % hlasů. Koncem roku však na svou funkci rezignoval, protože vyhrál prezidentské volby.

Rumunský prezident[editovat | editovat zdroj]

Zvolení a nástup do funkce[editovat | editovat zdroj]

V souvislosti s překvapivým stažením prezidentské kandidatury Theodora Stolojana byl na kandidáta navržen Aliancí Pravda a Spravedlnost právě Băsescu. Jeho největším protivníkem byl tehdejší sociálnědemokratický premiér Adrian Năstase. Ačkoliv první volbu vyhrál Năstase s náskokem 7 %, druhou volba byla ve znamení Băseskova comebacku - rozdílem 2,5 % vyhrál prezidentské volby (získal 51,2 % hlasů).

Protože Băsescu ihned po nástupu rozjel velké reformy a spustil protikorupční kampaň, bylo jeho vítězství ve volbách označováno za „rumunskou Oranžovou revoluci“ (dle událostí na Ukrajině ve stejném roce). Později však vyvolal několik afér svými xenofobními výroky.[2]

Suspendování[editovat | editovat zdroj]

Po jmenování Băsesca prezidentem začalo brzy docházet ke sporům o kompetence mezi ním a předsedou vlády Tăriceanem, které vytvářely politickou nejistotu v zemi. Počátkem roku 2007 vznikla iniciativa na sesazení prezidenta, kterou vyšetřovací výbor rumunského parlamentu odůvodnil tím, že se Băsescu prohřešil v devatenácti případech proti ústavě, překračoval kompetence a chránil zájmy mafie. Rumunský ústavní soud však žádná závažná pochybení proti ústavě neshledal. Vše vyvrcholilo začátkem dubna 2007 krachem koalice a politickou krizí. Po odchodu Demokratické strany z vlády vytvořil Tăriceanu menšinový kabinet se zástupci maďarské menšiny a s podporou sociálních demokratů (PSD). Při hlasování v parlamentu (20. dubna 2007) podpořila suspendování prezidenta většina poslanců (322 pro, 108 proti, 10 absencí). Rozhodnutí parlamentu však ještě musela v referendu podpořit nadpoloviční většina všech oprávněných voličů. Referendum se uskutečnilo 19. května 2007 - volební účast činila necelých 44 procent a proti odvolání hlavy státu se vyslovilo více než 74 procent hlasujících. Plebiscit je označován za vyvrcholení dlouhé politické bitvy mezi prezidentem a jeho protivníky z vlády i opozice v parlamentu.

Další návrh referenda schválil rumunský parlament 6. července 2012. Băsescu byl do vyhlášení výsledků hlasování zbaven funkce, jeho pravomoce dočasně přebral předseda Senátu Crin Antonescu.[3] Referendum se konalo 29.července 2012. Volební účast byla pouze 46%, hlasování tedy bylo neplatné.[4] Jeho neplatnost potvrdil 21. srpna 2012 ústavní soud, od té chvíle Băsescu může opět vykonávat funkci prezidenta.[5]

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Traian Băsescu ve Wikimedia Commons

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. V době od 6. července do 21. srpna 2012 byl Băsescu dočasně suspendován kvůli vyhlášení referenda o jeho dalším setrvání v této funkci.
  2. http://www.taz.de/index.php?id=start&art=4623&id=europa-artikel&src=AR&cHash=ca96c306c2
  3. Lidovky.cz. Tahanice v Rumunsku: premiér se pokusí sesadit prezidenta [online]. [cit. 2012-07-07]. Dostupné online.  
  4. Lidovky.cz. K rumunskému referendu nepřišlo dost lidí, Basescu může zůstat [online]. [cit. 2012-07-30]. Dostupné online.  
  5. Novinky.cz. Odvolání rumunského prezidenta bylo neplatné, zůstává ve funkci [online]. [cit. 2012-08-24]. Dostupné online.