Tiszafüred
| Tiszafüred | |
|---|---|
 Letecký pohled na Tiszafüred | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 47°37′8″ s. š., 20°45′36″ v. d. |
| Časové pásmo | +1 |
| Stát |  Maďarsko |
| Župa | Jász-Nagykun-Szolnok |
| Okres | Kunszentmárton |
| Administrativní dělení | Buda, Tiszaörvény, Tiszavég |
  Tiszafüred | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 210,0 km² |
| Počet obyvatel | 10 752 (2023)[1] |
| Hustota zalidnění | 51,2 obyv./km² |
| Správa | |
| Status | Město |
| Starosta | Ujvári Imre |
| Vznik | 1273 |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | 59 |
| PSČ | 5350, 5351, 5358 a 5359 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Tiszafüred [tisafyred] je město v Maďarsku, nacházející se na severu župy Jász-Nagykun-Szolnok, těsně u hranic se župou Heves. Díky své poloze u břehu vodní nádrže Tisza-tó na řece Tise je město častým cílem turistů a vhodným místem např. pro vodní sporty. Od župního města Szolnoku se nachází asi 77 km severovýchodně a je správním městem stejnojmenného okresu. V roce 2018 zde žilo 10 745 obyvatel.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Archeologické vykopávky odhalily pozůstatky lidského osídlení z doby 5. tisíciletí před naším letopočtem. Písčité břehy řeky Tisy byly atraktivní lokalitou v době neolitu.[2] První zmínka obce po vzniku maďarského státu zde nicméně pochází z roku 1273, a to pod názvem Fyred Villa. Jednalo se o rybářskou osadu na řece Tise, kterou zde nechal zřídit biskup z dnešního rumunského města Oradea. Část názvu města pochází od slova fűr označujícího křepelku, nikoliv od maďarského slova fűrdő, které označují lázně. Obdobný vznik názvu je možné nalézt i přímo na Blatenském jezeře (Balatonfüred). Není však spojen s místní lázeňskou kulturou, léčivé prameny zde byly objeveny až v 20. století.
Po pohnuté historii z doby raného novověku (v letech 1596-1713 bylo město pětkrát opuštěno kvůli tureckým nájezdům) udělila rakouská císařovna Marie Terezie městu v roce 1744 statut města s tržním právem. V závěru 18. století se obec rozvíjela na pevném břehu obklopeném ze severní strany rozsáhlým močálem při řece Tise. Ze všech stran obklopovaly Tiszafüred také početné vinice. Postupně byl narovnáván i tok řeky Tisy, což přesouvalo místní přístav.
První stálý most přes řeku Tisu postavený v roce 1833 dal městu navíc celostátní význam. Vznikl v lokalitě Császlód. Vedle Tokaje, Szolnoku a Szegedu to byl jediný bezpečný přechod přes řeku. Z této doby lze datovat rozvoj silničního spojení s okolními sídly, které dalo nový impuls rozvoji a významu osady.
Ve městě byl postaven barokní kostel. Ještě před první světovou válkou překročil počet obyvatel Tiszafüredu metu deset tisíc lidí. Na počátku století sem byla zavedena i železnice. Do roku 1941 měl Tiszafüred spojení do tří okolních měst, včetně např. Karcagu jižním směrem. Nové nádraží bylo vystavěno v samotné blízkosti středu města.
V 50. letech 20. století zde vznikl areál s nízkými venkovskými domy, vybudovanými nicméně ve stylu socialistického realismu. Později nedaleko od města existovalo také nápravné zařízení.
Ekonomika[editovat | editovat zdroj]
Ve městě je zastoupený potravinářský průmysl, nachází se zde jeden z největších mlékárenských závodů v Maďarsku.
Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]
Západně od města se na břehu řeky Tisy nachází jezero Tisza-tó, jehož je Tiszafüred považováno za hlavní město.[3] Kromě toho zde leží i národní park (Hortobágyi). Slepá ramena řeky Tisy, která byla v 19. století oddělena od původní řeky a některé další lokality (např. les Zátony) představují dnes hlavní oázy zeleně v okolí města.
Ve městě také stojí muzeum věnované Pálu Kisovi. Sídlí v budově bývalé kurie. Mezi další historicky zajímavé budovy patří bývalá synagoga nebo radnice v historizujícím stylu, postavená roku 1896.
Kromě toho se v historickém středu Tiszafüredu nachází ještě i reformovaný kostel.
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Městem prochází silnice celostátního významu č. 33, která spojuje Tiszafüred s Egerem na západě a Debrecínem na východě. V obdobném směru tudy vede i železniční trať.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Magyarország helységnévtára. Hungarian Central Statistical Office. 30. října 2023. Dostupné online. [cit. 2023-11-05].
- ↑ Szombaton nyit Tiszafüred legújabb interaktív kiállítása. I love tiszato. Dostupné online [cit. 2023-06-22]. (maďarština)
- ↑ Programok, rendezvények, fejlődés: Tiszafüred ezért is a Tisza-tó fővárosa. I love tiszato. Dostupné online [cit. 2023-06-22]. (maďarština)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Tiszafüred na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
