Přeskočit na obsah

Tereza Brdečková

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tereza Brdečková
Narození10. února 1957 (67 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolánípřekladatelka, novinářka, spisovatelka, scenáristka a filmová režisérka
Alma materAkademie múzických umění v Praze
Období1976
OceněníNovinářská křepelka (za rok 1994)
Manžel(ka)Jiří Dědeček
DětiViktorie Dědečková[1]
Antonie Dědečková[1]
RodičeJiří Brdečka[1]
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tereza Brdečková (* 10. února 1957, Praha) je česká spisovatelka, scenáristka, a filmová publicistka, dcera scenáristy a režiséra Jiřího Brdečky. S manželem Jiřím Dědečkem vede od roku 2013 rodinné nakladatelství Limonádový Joe zaměřené na ilustrované knihy a filmovou literaturu.

Životopis

[editovat | editovat zdroj]

Roku 1976 maturovala na pražském Gymnáziu Jana Nerudy, poté vystudovala obor střihová skladba na FAMU (19771982).

Po revoluci pracovala jako dramaturgyně Filmového studia Barrandov (19901992). V roce 1992 byla programovou ředitelkou MFF Karlovy Vary. V letech 19992003 byla programovou ředitelkou, později (20042006) hlavní dramaturgyní Febiofestu.

V roce 1995 obdržela cenu Českého literárního fondu Stříbrná křepelka za nejlepší kulturní publicistiku. Její novinářská práce byla spjatá především s Týdeníkem Respekt, s Lidovými novinami, Českým rozhlasem a Radio Suisse Romande. Přispívala do novin a časopisů Cinema, Český deník, Film a doba, Hospodářské noviny, Literární noviny, Nová Přítomnost, Pražský deník, Prostor, Scéna, Tvar. Opakovaně zasedala v porotě mezinárodní kritiky FIPRESCI na festivalech v Cannes, Berlíně, Locarnu a dalších.

České televizi letech 1996–2012 natáčela s režisérem Zdeňkem Tycem cyklus Ještě jsem tady, rozhovory s podtitulem Tereza Brdečková hovoří s lidmi, kteří mají víc za sebou než před sebou.

V letech 2012–2016 zasedala jako radní Ve Fondu kinematografie. Od roku 2017 působí jako kmenová pedagožka na FAMU, obor scenáristika a dramaturgie.[2]

Její nejznámější prací je velkorozpočtový televizní seriál Bohéma o českých hercích a filmařích v době Protektorátu a v raných padesátých letech.

Literární dílo

[editovat | editovat zdroj]

V literatuře i ve filmu se Brdečková zajímala vždy o propojení faktů a fikce, o vzájemné vztahy magického a konkrétního, o postavy lapené v tenatech dějinných zvratů.

Scénáře

[editovat | editovat zdroj]
  • 1995Zrcadla pro Valdštejna (spoluautor Otakar Votoček)
  • 2001Toyen, režie Jan Němec
  • 2004 – Muž a stín, režie Dušan Klein, TV film
  • 2013 – Donšajni, režie Jiří Menzel
  • 2014 – Lucerna (dokumentární TV seriál v koprodukci s Francií, režie Joel Farges)
  • 2017 – Bohéma (TV seriál), režie Robert Sedláček[3]
  • 2017 – Universum Brdečka, režie Miroslav Janek
  • 2017 – Anežka (v developmentu)

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Sobecký itinerář (1993)
  • Listy Markétě (1996)
  • Šahrazád a král (2000)
  • Učitel dějepisu (2004)
  • Toyen (2005)
  • Slepé mapy (2006)
  • Alhambra (2010)
  • Zrcadlo Serafina (2016)[4]

Literatura faktu

[editovat | editovat zdroj]
  • 1990 – Gérard Depardieu, ČFU Praha
  • 1990 – Jan Špáta: dívej se dolů, společně s Janou Hádkovou
  • 2005 – Ještě jsem tady
  • 2013 – Jiří Brdečka
  • 2015 – Jiří Brdečka, Life, animation, magic
  • 2022 – O Janě a Zdenkách kolem Jana Wericha

Politické aktivity

[editovat | editovat zdroj]

V roce 2004 kandidovala ve volbách do Evropského parlamentu jako nestranice za Cestu změny (na 5. místě společné kandidátky Unie liberálních demokratů).[5] Do zrušených parlamentních voleb na podzim 2009 byla nominována na 2. místě středočeské kandidátky Strany zelených.[6]

  1. a b c Slovník české literatury po roce 1945. Ústav pro českou literaturu AV ČR. Dostupné online. [cit. 2023-07-07].
  2. doc. Mgr. Tereza BRDEČKOVÁ. sp.amu.cz [online]. AMU [cit. 2023-07-12]. Dostupné online. 
  3. Když byly filmy veselejší než skutečnost – minisérie Bohéma. ofilmu.wordpress.com [online]. 2018-10-18 [cit. 2023-07-12]. Dostupné online. 
  4. Zrcadlo Serafina. limonadovyjoe.com [online]. [cit. 2023-07-12]. Dostupné online. 
  5. Volby do Evropského parlamentu konané na území České republiky ve dnech 11.06. – 12.06.2004: Přednostní hlasy pro kandidáty. Volby.cz [online]. Český statistický úřad [cit. 2023-07-12]. Dostupné online. 
  6. MAŇOUR, Igor; RAJLICHOVÁ, Eva. Zelení vybírali kandidáty pro předčasné volby. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2009-08-01 [cit. 2023-07-12]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Kdo je kdo = Who is who: osobnosti české současnosti: 5000 životopisů. Příprava vydání Michael Třeštík. 5. vyd. Praha: Agentura Kdo je kdo, 2005. 775 s. ISBN 80-902586-9-7. S. 59. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]