Třemšín
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Třemšín | |
|---|---|
 |
|
| pohoří | Brdy |
| vrchol | 827 m |
| světadíl | Evropa |
| státy |  Česko |
| poznámka | rozhledna, zbytky opevnění |
Třemšín je vrchol v jižní části středočeského pohoří Brdy. S výškou 827 m n. m. je to nejvyšší bod jižních Brd a přirozená dominanta Třemšínska. Na vrcholu se nachází zbytky středověkého opevnění v romantické úpravě a chátrající dřevěná vyhlídková věž. V rozhledu brání okolní stromový porost. Název vrcholu odkazuje na tři zlaté šíny – zlaté pruty, které podle jedné z mnoha místních pověstí tvoří poklad ukrytý v hradní studni. Jiná verze hledá původ názvu podle střemchy, která zde roste.
[editovat] Historie hradu
Hrad založil rod Buziců kolem roku 1200. Prvním známým pánem hradu je roku 1349 Beneš z Třemšína, roku 1389 Hroch z Třemšína a koncem 14. století Diviš z Třemšína a jeho synové Herš a Jodok Zajíc. Po zmizení hradního pána Jodoka a Heršově smrti daroval král Václav IV. roku 1403 hrad jako odúmrť Janu Zajíci z Třemšína. V následujících letech se zde vystřídalo několik majitelů. V době husitských válek se na hrad vrátil katolík Jan Zajíc a roku 1424 byl hrad dobyt a vypleněn husity. Ještě v letech 1436–1446 jej obýval Mikuláš Vepř řečený Svinda, poté hrad zpustl.
Zdeněk Lev z Rožmitálu získal roku 1528 od krále Ferdinanda I. povolení k obnovení hradu, ale obnova se z finančních důvodů neuskutečnila. Kolem roku 1800 nechal arcibiskup Salm upravit cesty (tzv. Salmova cesta) i samotný vrchol Třemšína kamennými valy, čímž byl však nenávratně zničen původní stav hradiště.
