Třebechovická tabule
| Třebechovická tabule | |
|---|---|
 Letecký pohled na město Třebechovice pod Orebem | |
| Nejvyšší bod | 454 m n. m. (U rozhledny) |
| Rozloha | 795,2 km² |
| Střední výška | 292,1 m n. m. |
| Nadřazená jednotka | Orlická tabule |
| Sousední jednotky | Úpsko-metujská tabule Východolabská tabule Svitavská pahorkatina Podorlická pahorkatina |
| Podřazené jednotky | Opočenský hřbet Rychnovský úval Českomeziříčská kotlina Černilovská tabule Brodecká plošina Vysokochvojenská plošina Bědovická plošina Orlické nivy |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko |
 | |
| Horniny | slínovec jílovec, sedimenty, spraš, váté písky |
| Povodí | Labe |
| Souřadnice | 50°12′35″ s. š., 16°2′47″ v. d. |
| Identifikátory | |
| Kód geomorf. jednotky | VIC-2B |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Třebechovická tabule je geomorfologický podcelek v jižní části Orlické tabule, ležící v okresech Náchod, Hradec Králové a Rychnov nad Kněžnou v Královéhradeckém kraji a v okresech Pardubice a Ústí nad Orlicí v Pardubickém kraji.
Poloha a sídla[editovat | editovat zdroj]
Území podcelku se rozkládá zhruba mezi sídly Předměřice nad Labem (na severozápadě), Nové Město nad Metují (na severu), Kvasiny (na východě), Vysoké Mýto (na jihu), Holice (na jihozápadě) a Opatovice nad Labem (na západě). Zcela nebo částečně uvnitř podcelku leží krajské město Hradec Králové, okresní město Rychnov nad Kněžnou, titulní město Třebechovice pod Orebem a další města Choceň, Dobruška, Týniště nad Orlicí, Kostelec nad Orlicí a Vamberk.[1]
Geomorfologické členění[editovat | editovat zdroj]
Podcelek Třebechovická tabule (dle značení Jaromíra Demka VIC–2B) geomorfologicky náleží do celku Orlická tabule. Dále se člení na osm okrsků: Opočenský hřbet (VIC–2B–1) uprostřed, Rychnovský úval (VIC–2B–2) na severovýchodě, Českomeziříčská kotlina (VIC–2B–3) na severu, Černilovská tabule (VIC–2B–4) na severozápadě, Brodecká plošina (VIC–2B–5) na jihovýchodě, Vysokochvojenská plošina (VIC–2B–6) na jihozápadě, Bědovická plošina (VIC–2B–7) a Orlické nivy (VIC–2B–8) uprostřed.
Alternativní členění Balatky a Kalvody[2] uvádí pět okrsků: Opočenský hřbet, Rychnovský úval, Českomeziříčská kotlina, Černilovská tabule a Choceňská plošina.
Tabule sousedí s druhým podcelkem Orlické tabule, Úpsko-metujskou tabulí na severu, a s celky Východolabská tabule na západě a jihozápadě, Svitavská pahorkatina na jihu a Podorlická pahorkatina na východě.[3]
Kompletní geomorfologické členění celé Orlické tabule uvádí následující tabulka:
Významné vrcholy[editovat | editovat zdroj]
Nejvyšším bodem Třebechovické tabule, potažmo celé Orlické tabule, je U rozhledny (454 m n. m.).[4]
V tabulce jsou uvedeny vrcholy s výškou nad 300 m n. m.
| název vrcholu | výška (m n. m.) | podřazená jednotka |
|---|---|---|
| U rozhledny | 454 | Opočenský hřbet |
| Osičina | 416 | Opočenský hřbet |
| Dubinka | 362 | Rychnovský úval |
| Chlum | 359 | Rychnovský úval |
| Chlum | 354 | Brodecká plošina |
| Čertův dub | 352 | Vysokochvojenská plošina |
| Červená vrata | 347 | Rychnovský úval |
| Chlum | 343 | Opočenský hřbet |
| Na Hradcích | 335 | Vysokochvojenská plošina |
| Vysoký Újezd | 321 | Černilovská tabule |
| Lohová | 311 | Černilovská tabule |
| Turek | 309 | Černilovská tabule |
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Třebechovická tabule na Mapy.cz
- ↑ BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech. Praha: Kartografie Praha, 2006. ISBN 80-7011-913-6.
- ↑ DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 2. vyd. Brno: AOPK ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9.
- ↑ Geoprohlížeč: Základní topografická mapa ČR 1 : 5 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2023-12-16]. Dostupné online.