Vysokochvojenská plošina
| Vysokochvojenská plošina | |
|---|---|
 Vrchol Čertův dub | |
| Nejvyšší bod | 352 m n. m. (Čertův dub) |
| Rozloha | 238,9 km² |
| Nadřazená jednotka | Třebechovická tabule |
| Sousední jednotky | Orlické nivy Brodecká plošina Východolabská tabule Svitavská pahorkatina |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko |
 | |
| Horniny | jílovec, slínovec, sedimenty, váté písky |
| Povodí | Tichá Orlice, Orlice, Loučná, Labe |
| Souřadnice | 50°7′11″ s. š., 16°1′11″ v. d. |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vysokochvojenská plošina je geomorfologický okrsek v jižní části Třebechovické tabule, ležící v okresech Hradec Králové a Rychnov nad Kněžnou v Královéhradeckém kraji a v okresech Pardubice a Ústí nad Orlicí v Pardubickém kraji.
Poloha a sídla[editovat | editovat zdroj]
.JPG)
.JPG)
Území okrsku se nachází zhruba mezi sídly Hradec Králové (na severozápadě), Třebechovice pod Orebem (na severu), Týniště nad Orlicí (na severovýchodě), Choceň (na jihovýchodě), Holice (na středozápadě) a Libišany (na západě). Uvnitř okrsku leží titulní obec Vysoké Chvojno, město Borohrádek, větší obec Horní Jelení, částečně krajské město Hradec Králové a obec Albrechtice nad Orlicí.[1]
Charakter území[editovat | editovat zdroj]
Okrsek zahrnuje chráněná území: PR Buky u Vysokého Chvojna, PR U parku, PR Mazurovy chalupy, PP Vstavačová louka, PP Vodní tůň, PP Bělečský písník, PP U císařské studánky, PP Černá stráň, PP Sítovka, PP U Sítovky, PP Roudnička a Datlík, PP Na Plachtě 1, PP Na Plachtě 2, PP Na Plachtě 3, PP Pětinoha, PPk Orlice.[2]
Geomorfologické členění[editovat | editovat zdroj]
Okrsek Vysokochvojenská plošina (dle značení Jaromíra Demka VIC–2B–6) geomorfologicky náleží do celku Orlická tabule a podcelku Třebechovická tabule.[2]
V alternativním členění Balatky a Kalvody[3] je Vysokochvojenská pouze (územně menším) podokrskem okrsku Choceňská plošina (ten členění Demka a Mackovčina neuvádí).
Plošina sousedí s dvěma okrsky Orlické tabule: Orlické nivy na severu a východě, Brodecká plošina na jihovýchodě. Dále sousedí s celky Východolabská tabule na západě a jihozápadě a Svitavská pahorkatina na jihu.[2]
Významné vrcholy[editovat | editovat zdroj]
Nejvyšším bodem Vysokochvojenské plošiny je Čertův dub (352 m n. m.).
| název vrcholu | výška (m n. m.) | podřazená jednotka |
|---|---|---|
| Čertův dub | 352 | - |
| Na Hradcích | 335 | - |
| Homole | 297 | - |
| Milířský kopec | 285 | - |
| Kopec svatého Jana | 277 | - |
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Vysokochvojenská plošina na Mapy.cz
- ↑ a b c DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 2. vyd. Brno: AOPK ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9.
- ↑ BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech. Praha: Kartografie Praha, 2006. ISBN 80-7011-913-6.