Světluška větší

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Světluška větší

Světluška větší
Světluška větší
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: členovci (Arthropoda)
Třída: hmyz (Insecta)
Řád: brouci (Coleoptera)
Podřád: všežraví (Polyphaga)
Čeleď: světluškovití (Lampyridae)
Rod: Světluška (Lampyris)
Binomické jméno
Lampyris noctiluca
L., 1767

Světluška větší (Lampyris noctiluca) lidově nazývaná svatojánská muška je druh brouka z čeledi světluškovitých. Známá je především svojí schopností vyzařovat ze svého těla zelenkavé světlo. Toto světlo mohou světlušky vlastní vůlí vypnout i zapnout. Létat umí pouze samci. Nenechte se zmást jejich drobným a nevinným zevnějškem, když se totiž světlušky cítí ohrožené, dokážou vás bolestivě kousnout[zdroj?].

Synonyma[editovat | editovat zdroj]

  • Lampyris bellieri Reiche, 1858
  • Lampyris carreti Olivier, 1895
  • Lampyris longipennis Motschulsky, 1853
  • Lampyris minor Olivier, 1901
  • Lampyris obscurella Motschulsky, 1853
  • Lampyris parvicollis Olivier, 1901
  • Lampyris sibirica Gebler, 1847
  • Lampyris submucronata Rey, 1891
  • Lampyris thoracica Motschulsky, 1853

Popis[editovat | editovat zdroj]

Samec (vlevo) a samice (vpravo) světlušky větší.

Světlušky patří k broukům, u kterých se samec od samičky výrazně odlišuje (pohlavní dimorfizmus).

Samec[editovat | editovat zdroj]

Samec je dlouhý 10 až 12 mm. Tělo je dosti ploché. Chitinový vnější plášť těla je zbarvený do hněda, pouze na okrajích se nachází žluté zbarvení. Na dlouhých krovkách se nachází několik podlouhlých rýh, které jsou pokryté jemnými chloupky. Hlava není vidět – je schovaná pod tělním pláštěm. Můžeme však spatřit nitkovitá tykadla. Na sedmém kroužku na břiše má sameček světelnou skvrnu.

Samice[editovat | editovat zdroj]

Samičky jsou dlouhé 15 až 20 mm. Nemají žádné krovky, takže vypadají podobně jako larvy. Hlava je též schovaná pod chitinovým tělním pláštěm. Samičky mají podstatně více světelných orgánů než samci. Světelná políčka se nacházejí na šestém a sedmém kroužku trupu, a na osmém jsou ještě dodatečné světelné skvrny.

Způsob života[editovat | editovat zdroj]

Světlušky jsou aktivní v noci. Samci létají se slabým svícením a hledají si samičky, které leží v trávě a svítí velmi výrazně. Larvy žijí na zemi a živí se slimáky. I ony mohou slabě svítit. Po pátém svlečení se zakuklí. Z kukly se vylíhne dospělý jedinec.

Doba svícení[editovat | editovat zdroj]

Hlavní výskyt dospělých jedinců je v období páření, což ve střední Evropě připadá na červenec a srpen. V teplých letních měsících svítí samičky při dostatečné tmě asi od 22:00 do 1:00.

Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

Samičky jsou v trávě a svítí, aby ukázaly samečkům, že jsou připraveny k páření. Samci svítí slaběji než samičky a létají ve výšce několika metrů nad zemí. Když zahlédnou samičku tak k ní přistanou. Páření a kladení vajíček probíhá na zemi. Oba partneři umřou do několika dnů po páření.

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Světluška větší se vyskytuje v Evropě, můžeme je nalézt hlavně na loukách a okrajích lesů. Jejich doba létání je od června do září.

Potrava[editovat | editovat zdroj]

Potravou světluškám jsou plži, které larvy usmrtí jedem při kousnutí. Dospělci většinou potravu nepřijímají.

Jak vzniká světlo?[editovat | editovat zdroj]

Světlušky svítí díky bioluminiscenci. Je to následek chemických reakcí v živých buňkách a tkáních – tyto procesy se nazývají chemoluminiscence. Při jednom z těchto procesů se luciferin odbourává enzymem luciferázou, energie při tom uvolněná je vyzářena ve formě světla. Proces neprodukuje žádné teplo, a proto je velmi efektivní - 90% vložené energie je přeměněné na světelnou energii. To je o mnoho víc než u žárovky, u které se většina energie ztratí ve formě tepla.

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí galerii k tématu