Stará radnice (Český Brod)
| Stará radnice | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Sloh | barokní architektura |
| Poloha | |
| Adresa | Český Brod,  Česko |
| Ulice | Nám. Arnošta z Pardubic v Českém Brodě |
| Souřadnice | 50°4′25,14″ s. š., 14°51′36,04″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 11229/2-4333 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Stará radnice v Českém Brodě čp. 1 je památkově chráněna od roku 1996. V jádru je to gotická stavba přestavěná v dalších obdobích.[1]
Popis památky[editovat | editovat zdroj]
Areál radnice se nachází ve střední části Náměstí Arnošta z Pardubic východně od kostela sv. Gotharda, ke kterému je obrácena zadním průčelím. Jádro budovy tvoří obdélná jednopatrová stavba s hlavním průčelím k jihozápadu. Na severovýchodě k radnici přiléhá dům čp. 6 (není předmětem ochrany) a na východní straně areál uzavírá ohradní zeď s výklenkovou kaplí, v níž je umístěna socha sv. Jana Nepomuckého. Předmětem ochrany je radnice, výklenková kaple se sochou sv. Jana Nepomuckého, ohradní zeď a náležející pozemky.[2]
Historie budovy[editovat | editovat zdroj]
Nejstarší část budovy bývalé radnice je z let 1379–1396 a je to jedna z nejstarších radničních budov na území České republiky (nejstarší zmínka je z roku 1402). Založena byla pravděpodobně za pražského arcibiskupa Jana z Jenštejna. V budově zasedal nejvyšší orgán městské samosprávy.
V roce 1547 byla budova přestavena v renesančním slohu.
Za třicetileté války bylo město zcela zničeno Švédy v roce 1639 a až do roku 1648 zůstalo zcela pusté. Poté byla radnice obnovena, neví se, zda v původním stylu nebo již barokně, protože další požár města v roce 1739 radnici znovu úplně zničil. V letech 1741–1743 byla přestavěna vrcholně barokně.
V budově radnice byla v letech 1800–1837 umístěna také lékárna U Jitřenky. Od roku 1850 v budově sídlil c. k. okresní soud a od roku 1868 i okresní hejtmanství.
Od roku 1960 slouží budova kulturním účelům: v patře je umístěna Městská knihovna, v přízemí informační centrum, galerie Šatlava (zřizovatel Centrum vzdělávání, informací a kultury) a kavárna CuKRátkov. Veřejnosti je přístupna i část historického podzemí.[3]
Architektura budovy[editovat | editovat zdroj]
Radnice je jednopatrová budova s devítiosým průčelím. Vstupním portálem uprostřed se vchází do střední chodby se, která byla přepažena. Na jejím konci je masivní třídílné schodiště do patra, na piedestalu je umístěna socha mytologického Gryfa od architekta a sochaře Jana Kouly z roku 1884 přemístěná sem ze střechy sokolovny. Dvě místnosti v průčelí jsou klenuty valenými klenbami s výsečemi. Ve střední pravé části je zachována původní šatlava se čtyřmi celami, v níž je umístěno informační centrum a galerie Šatlava.[4]
Patrové prostory jsou z větší části plochostropé, v části jsou plackovité klenby.[3]
Výklenková kaple se sochou sv. Jana Nepomuckého[editovat | editovat zdroj]
Výklenková kaple se sochou sv. Jana Nepomuckého je památkově chráněna od roku 2014 a byla vsazena do barokní ohradní zdi staré radnice v roce 1900. Socha sv. Jana Nepomuckého údajně nahradila někdejší barokní sochu, která stála až do konce 19. století před radnicí.
Převýšená výklenková kaple předstupují z roviny zdi je zakončena obloukem a je umístěna ve střední části ohradní zdi proti průčelí kostela. Lícová strana je zdobena rustikou. Nahoře je završena obloukovou římsou nesenou po stranách volutovými konzolemi. Stříška kaple je pokryta bobrovkami a na vrcholu s kamenným křížem. Střední část kaple vyplňuje nika, v níž je na podstavci umístěna socha sv. Jana Nepomuckého. 150 cm vysoká pískovcová socha zobrazuje stojícího světce v nařaseném splývavém rouchu, na hrudi drží kříž s ukřižovaným Kristem a v pravé ruce má palmovou ratolest. Kolem hlavy světce je zlacená svatozář s pěticí hvězd. Na soklu pod sochou je deska s nápisem „Věnovala Matylda Weidenhofferová vdova po lékárníku v Českém Brodě. Vysvětil důstojný pán P. Alois Kašpárek děkan českobrodský L. P. 1900 15/5“. Socha je kvalitní prací z konce 19. století.[2][5]
Ohradní zeď[editovat | editovat zdroj]
Ohradní zeď byla postavena při přestavbě radnice v 18. století.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Radnice – Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2024-04-07]. Dostupné online.
- ↑ a b https://pamatkovykatalog.cz/uskp/podle-relevance/1/seznam?uskp=11229%2F2-4333
- ↑ a b KIBIC, Karel; FIŠERA, Zdeněk. Historické radnice Čech, Moravy a Slezska. Část I. Vývoj radnic. Část II. Katalog historických radnic A–G. Praha: Libri, 2009. 383 s. ISBN 978-80-7277-399-2. S. 357-358.
- ↑ MRVÍK, Vladimír Jakub. Dějiny královského města Český Brod. Vydáno k výročí 600 let od dobytí a vypálení města husity. Český Brod: Město Český Brod, 2021. 446 s. ISBN 978-80-270-9575-9. S. 48-51.
- ↑ Kaplička sv. Jana Nepomuckého (Český Brod, Česko). ipac.svkkl.cz [online]. Středočeská vědecká knihovna v Kladně [cit. 2024-04-09]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. I. díl. A – G. Praha: Nakladatelství Libri, 1996. 874 s. ISBN 80-85983-13-3. S, 553–558.
- MRVÍK, Vladimír Jakub. Český Brod – centrum středověké správy. Českobrodský zpravodaj. 2017, roč. 56, č. květen, s. 29.
- MRVÍK, Vladimír Jakub. Historická topografie města Českého Brodu (VII): vnitřní město – dokončení. Archivní prameny Kolínska. 2016, roč. 16, s. 3–144. ISBN 978-80-88148-00-5.
- MRVÍK, Vladimír Jakub. Třicetiletá válka a její každodenní realita v královském městě Český Brod (1631–1635) v soudobé zprávě městské kanceláře. Středočeský sborník historický. 2015, roč. 41, s. 293–319. ISBN 978-80-88148-01-2. ISSN 0585-4172.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Stará radnice na Wikimedia Commons
