Sliač
| Sliač | |
|---|---|
 Kostel sv. Mikuláše ze 13. století ve Sliači | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 48°37′0″ s. š., 19°8′10″ v. d. |
| Nadmořská výška | 305 m n. m. |
| Stát |  Slovensko |
| kraj | Banskobystrický |
| okres | Zvolen |
  Sliač | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 39,830 km² |
| Počet obyvatel | 4 812 |
| Hustota zalidnění | 120,8 obyv./km² |
| Správa | |
| Status | město |
| Starosta | Stanislav Koreň |
| Vznik | 1244 |
| Oficiální web | www |
| msu | |
| Adresa obecního úřadu | Mestský úrad Sliač Letecká 1 926 31 Sliač |
| Telefonní předvolba | 045 |
| PSČ | 926 31 |
| Označení vozidel (do r. 2022) | ZV |
| NUTS | 518808 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Sliač (maďarsky Szliács, německy zřídkavě Sliatsch) je město na středním Slovensku, v Banskobystrickém kraji, v okrese Zvolen. Známé jsou zdejší lázně a také mezinárodní letiště, jediné na středním Slovensku.[1]
Poloha
Město se nachází 5 km od Zvolena směrem na Banskou Bystricu, v údolí řeky Hron, přes kterou zde vede most. Dostupné je po železnici spojující Zvolen s Bratislavou a po silnicích nižší třídy.
Historie
Archeologické nálezy z oblasti jsou datovány do 5. až 9. století.[1] První písemná zmínka o městě je z roku 1250 (týká se osady Hájniky). Dnešní město vzniklo sloučením doposud samostatných obcí Hájniky a Rybáre s lázeňským střediskem Sliač v roce 1959 a tato obec byla povýšená na město v roce 1969.
Hájniky
První písemná zmínka o osadě je z roku 1250, kdy je zmiňována latinsky jako Villa Custodum silvarum. V místech osady Hájniky žili Slované již v 6. století. Od 14. století náležela vesnice hradu Zvolen. V letech 1582–1657 byla součástí Osmanské říše. V této době byla roku 1626 poškozena požárem. Z obyvatelů se stali kalvíni, katolická farnost byla obnovena až v roce 1675. K dalšímu požáru došlo v roce 1876. Roku 1910 ve vesnici žilo 696 obyvatel, (maďarská menšina, slovenská většina). Do roku 1919 byla obec součástí Zvolenské župy (okresu Zvolen), poté se stala součástí Československa.
Rybáry
První zmínka o osadě pochází z roku 1249, kdy byla nazývána maďarsky Halasz (tj. „rybář“). Byla součástí opevnění města Zvolen. V letech 1582–1668 byla součástí Osmanské říše. Obyvatelé se živili především pěstováním chmelu a chovem hovězího dobytka. Roku 1910 ve vesnici žilo 671 obyvatel, (maďarská menšina, slovenská většina). Do roku 1919 byla obec součástí Zvolenské župy (okresu Zvolen), poté se stala součástí Československa.
Sliač
Zatímco vesnice Hájniky a Rybáry se nacházejí na pravém břehu řeky, lázeňské středisko Sliač leží na břehu levém. Lázně jsou na tomto místě známy od 13. století.
Obyvatelstvo
V roce 2001 žilo ve městě 4667 obyvatel, z toho 4485 Slováků.
Pamětihodnosti
- gotický katolický kostel sv. Mikuláše ze 13. století
- kaple sv. Hildegardy z roku 1855
- šlechtický dům ze 16. století
- impozantní klasicistický lázeňský dům z 19. století
- luteránský kostel z roku 2003
- dvoupatrový kaštel
Lázeňství
Sliač je známé lázeňské centrum pro léčbu civilizačních chorob, např. srdečně‐cévních.[2]
V desátých letech 21. století byly zdejší lázně posledními lázněmi na Slovensku, jejichž většinovým akcionářem byl stát. V roce 2009 skončily v účetní ztrátě až 1,3 milionů eur a v roce 2012 přes 800 tisíc eur. Aby odvrátil hrozící konkurz, navýšil v červnu 2006 Fond národního majetku základní jmění společnosti o 1,5 milionů eur a svůj podíl zvýšil z 67 na 72,5 %.[3]
Partnerství
Od roku 2004 je partnerským městem české Přibyslavi. Smlouva o spolupráci byla podepsána dne 25. června 2004 primátorem města Stanislavem Koreněm a přibyslavským starostou Janem Štefáčkem při účasti přibyslavské delegace na oslavách 760. výročí první písemné zmínky a 35. výročí udělení statutu města.[4][5]
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sliač na esperantské Wikipedii.
- ↑ a b O Sliači [online]. Mesto Sliač [cit. 2014-05-11]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ MACEK, Jindřich. Návštěva partnerských škol ve Sliači. Přibyslavský občasník. Červen 2009, roč. XIX, čís. 222, s. 14. Dostupné online.
- ↑ http://zvolen.sme.sk/c/7143889/kupele-sliac-by-mohli-rozsirit-v-buducnosti-svoje-aktivity.html#ixzz31PwZOi6b
- ↑ ŠTEFÁČEK, Jan. Slovo má. Přibyslavský občasník. Červenec 2004, roč. XV, s. 2. Dostupné online.
- ↑ ŠTEFÁČEK, Jan. Slovo má starosta. Přibyslavský občasník. Srpen 2004, roč. XV, s. 2. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Sliač na Wikimedia Commons - (slovensky) Oficiální stránky města
