Přeskočit na obsah

Sliač

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Sliač
Kostel sv. Mikuláše ze 13. století ve Sliači
Kostel sv. Mikuláše ze 13. století ve Sliači
Sliač – znak
znak
Sliač – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška305 m n. m.
Časové pásmoUTC+01:00 (standardní čas)
UTC+02:00 (letní čas)
StátSlovenskoSlovensko Slovensko
KrajBanskobystrický
OkresZvolen
Sliač
Sliač
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha39,830 km²
Počet obyvatel4 812 (2005[1])
Hustota zalidnění120,8 obyv./km²
Správa
Statusměsto
StarostaStanislav Koreň
Vznik1244
Oficiální webwww.sliac.sk
E-mailmsu@sliac.sk
Adresa obecního úřaduMestský úrad Sliač
Letecká 1
926 31 Sliač
Telefonní předvolba045
PSČ926 31
Označení vozidel (do r. 2022)ZV
NUTS518808
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sliač (maďarsky Szliács, německy zřídkavě Sliatsch) je město na středním Slovensku, v Banskobystrickém kraji, v okrese Zvolen. Známé jsou zdejší lázně a také mezinárodní letiště, jediné na středním Slovensku.[2]

Jméno Sliač souvisí se slovem slatina „minerální pramen, kyselka". [3]

Město se nachází 5 km od Zvolena směrem na Banskou Bystricu, v údolí řeky Hron, přes kterou zde vede most. Dostupné je po železnici spojující Zvolen s Bratislavou a po silnicích nižší třídy.

Archeologické nálezy z oblasti jsou datovány do 5. až 9. století.[2] První písemná zmínka o městě je z roku 1250 (týká se osady Hájniky). Dnešní město vzniklo sloučením doposud samostatných obcí Hájniky a Rybáre s lázeňským střediskem Sliač v roce 1959 a tato obec byla povýšená na město v roce 1969.

V době okupace Československa sovětskými vojsky (v letech 1968 – 1991) byly ve Sliači v a jeho okolí dislokovaná sovětská vojska. V červnu 2016 slovenský prezident Andrej Kiska odhalil ve městě památník odsunu sovětských vojsk, první svého druhu na Slovensku.[4]

První písemná zmínka o osadě je z roku 1250, kdy je zmiňována latinsky jako Villa Custodum silvarum. V místech osady Hájniky žili Slované již v 6. století. Od 14. století náležela vesnice hradu Zvolen. V letech 15821657 byla součástí Osmanské říše. V této době byla roku 1626 poškozena požárem. Z obyvatelů se stali kalvíni, katolická farnost byla obnovena až v roce 1675. K dalšímu požáru došlo v roce 1876. Roku 1910 ve vesnici žilo 696 obyvatel, (maďarská menšina, slovenská většina). Do roku 1919 byla obec součástí Zvolenské župy (okresu Zvolen), poté se stala součástí Československa.

První zmínka o osadě pochází z roku 1249, kdy byla nazývána maďarsky Halasz (tj. „rybář“). Byla součástí opevnění města Zvolen. V letech 15821668 byla součástí Osmanské říše. Obyvatelé se živili především pěstováním chmelu a chovem hovězího dobytka. Roku 1910 ve vesnici žilo 671 obyvatel, (maďarská menšina, slovenská většina). Do roku 1919 byla obec součástí Zvolenské župy (okresu Zvolen), poté se stala součástí Československa.

Zatímco vesnice Hájniky a Rybáre se nacházejí na pravém břehu řeky, lázeňské středisko Sliač leží na břehu levém. Lázně jsou na tomto místě známy od 13. století.

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]

V roce 2001 žilo ve městě 4667 obyvatel, z toho 4485 Slováků.

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]

Lázeňství

[editovat | editovat zdroj]

Sliač je známé lázeňské centrum pro léčbu civilizačních chorob.[5] Probíhá zde léčba srdečně-cévních chorob, chorob pohybového aparátu, onkologických a gynekologických chorob a post–covidového syndromu.[6]

V desátých letech 21. století byly zdejší lázně posledními lázněmi na Slovensku, jejichž většinovým akcionářem byl stát. V roce 2009 skončily v účetní ztrátě až 1,3 milionů eur a v roce 2012 přes 800 tisíc eur. Aby odvrátil hrozící konkurz, navýšil v červnu 2006 Fond národního majetku základní jmění společnosti o 1,5 milionů eur a svůj podíl zvýšil z 67 na 72,5 %.[7]

Partnerství

[editovat | editovat zdroj]

Od roku 2004 je partnerským městem české Přibyslavi. Smlouva o spolupráci byla podepsána dne 25. června 2004 primátorem města Stanislavem Koreněm a přibyslavským starostou Janem Štefáčkem při účasti přibyslavské delegace na oslavách 760. výročí první písemné zmínky a 35. výročí udělení statutu města.[8][9]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sliač na esperantské Wikipedii.

  1. www.statistics.sk [online]. [cit. 03-10-2007]. Dostupné v archivu pořízeném dne 21-06-2009. 
  2. a b O Sliači [online]. Mesto Sliač [cit. 2014-05-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-06. (slovensky) 
  3. Ivan, LUTTERER,Milan MAJTÁN a Rudolf ŠRÁMEK. Zeměpisná jména Československa: Slovník vybraných zeměpisných jmen s výkladem jejich původu a historického vývoje. Praha: Mladá fronta, 1982, s.275
  4. A.S, Petit Press. V Sliači postavili pamätník odchodu sovietskych vojsk. Má ho iba Slovensko (FOTO). myzvolen.sme.sk [online]. [cit. 2023-09-09]. Dostupné online. (slovensky) 
  5. MACEK, Jindřich. Návštěva partnerských škol ve Sliači. Přibyslavský občasník. Červen 2009, roč. XIX, čís. 222, s. 14. Dostupné online. 
  6. Kúpele Sliač [online]. [cit. 2022-07-17]. Dostupné online. (slovensky) 
  7. http://zvolen.sme.sk/c/7143889/kupele-sliac-by-mohli-rozsirit-v-buducnosti-svoje-aktivity.html#ixzz31PwZOi6b
  8. ŠTEFÁČEK, Jan. Slovo má. Přibyslavský občasník. Červenec 2004, roč. XV, s. 2. Dostupné online. 
  9. ŠTEFÁČEK, Jan. Slovo má starosta. Přibyslavský občasník. Srpen 2004, roč. XV, s. 2. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]