Sliač

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Sliač
Kostel sv. Mikuláše ze 13. století ve Sliači
Sliač – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 305 m n. m.
Stát Slovensko Slovensko
kraj Banskobystrický
okres Zvolen
Sliač
Sliač
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 39,830 km²
Počet obyvatel 4 812 (2005[1])
Hustota zalidnění 120,8 obyv./km²
Správa
Status město
Starosta Stanislav Koreň
Oficiální web www.sliac.sk
Email msu@sliac.sk
Adresa obecního úřadu Mestský úrad Sliač
Letecká 1
926 31 Sliač
Telefonní předvolba 045
PSČ 926 31
Označení vozidel ZV
NUTS 518808
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sliač (maďarsky Szliács, německy zřídkavě Sliatsch) je město na středním Slovensku, v Banskobystrickém kraji, v okrese Zvolen. Známé jsou zdejší lázně a také mezinárodní letiště, jediné na středním Slovensku.[2]

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Město se nachází 5 km od Zvolena směrem na Banskou Bystricu, v údolí řeky Hron, přes kterou zde vede most. Dostupné je po železnici spojující Zvolen s Bratislavou a po silnicích nižší třídy.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Archeologické nálezy z oblasti jsou datovány do 5. až 9. století.[2] První písemná zmínka o městě je z roku 1250 (týká se osady Hájniky). Dnešní město vzniklo sloučením doposud samostatných obcí Hájniky a Rybáre s lázeňským střediskem Sliač v roce 1959 a tato obec byla povýšená na město v roce 1969.

Hájniky[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o osadě je z roku 1250, kdy je zmiňována latinsky jako Villa Custodum silvarum. V místech osady Hájniky žili Slované již v 6. století. Od 14. století náležela vesnice hradu Zvolen. V letech 15821657 byla součástí Osmanské říše. V této době byla roku 1626 poškozena požárem. Z obyvatelů se stali kalvíni, katolická farnost byla obnovena až v roce 1675. K dalšímu požáru došlo v roce 1876. Roku 1910 ve vesnici žilo 696 obyvatel, (maďarská menšina, slovenská většina). Do roku 1919 byla obec součástí Zvolenské župy (okresu Zvolen), poté se stala součástí Československa.

Rybáry[editovat | editovat zdroj]

První zmínka o osadě pochází z roku 1249, kdy byla nazývána maďarsky Halasz (tj. „rybář“). Byla součástí opevnění města Zvolen. V letech 15821668 byla součástí Osmanské říše. Obyvatelé se živili především pěstováním chmelu a chovem hovězího dobytka. Roku 1910 ve vesnici žilo 671 obyvatel, (maďarská menšina, slovenská většina). Do roku 1919 byla obec součástí Zvolenské župy (okresu Zvolen), poté se stala součástí Československa.

Sliač[editovat | editovat zdroj]

Zatímco vesnice Hájniky a Rybáry se nacházejí na pravém břehu řeky, lázeňské středisko Sliač leží na břehu levém. Lázně jsou na tomto místě známy od 13. století.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

V roce 2001 žilo ve městě 4667 obyvatel, z toho 4485 Slováků.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Lázeňství[editovat | editovat zdroj]

Sliač je známé lázeňské centrum pro léčbu civilizačních chorob, např. srdečně‐cévních.[3]

V desátých letech 21. století byly zdejší lázně posledními lázněmi na Slovensku, jejichž většinovým akcionářem byl stát. V roce 2009 skončily v účetní ztrátě až 1,3 milionů eur a v roce 2012 přes 800 tisíc eur. Aby odvrátil hrozící konkurz, navýšil v červnu 2006 Fond národního majetku základní jmění společnosti o 1,5 milionů eur a svůj podíl zvýšil z 67 na 72,5 %.[4]

Partnerství[editovat | editovat zdroj]

Od roku 2004 je partnerským městem české Přibyslavi. Smlouva o spolupráci byla podepsána dne 25. června 2004 primátorem města Stanislavem Koreněm a přibyslavským starostou Janem Štefáčkem při účasti přibyslavské delegace na oslavách 760. výročí první písemné zmínky a 35. výročí udělení statutu města.[5][6]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sliač na esperantské Wikipedii.

  1. {title}. www.statistics.sk [online]. [cit. 03-10-2007]. Dostupné v archivu pořízeném dne 21-06-2009. 
  2. a b O Sliači [online]. Mesto Sliač [cit. 2014-05-11]. Dostupné online. (slovensky) 
  3. MACEK, Jindřich. Návštěva partnerských škol ve Sliači. Přibyslavský občasník. Červen 2009, roč. XIX, čís. 222, s. 14. Dostupné online. 
  4. http://zvolen.sme.sk/c/7143889/kupele-sliac-by-mohli-rozsirit-v-buducnosti-svoje-aktivity.html#ixzz31PwZOi6b
  5. ŠTEFÁČEK, Jan. Slovo má. Přibyslavský občasník. Červenec 2004, roč. XV, s. 2. Dostupné online. 
  6. ŠTEFÁČEK, Jan. Slovo má starosta. Přibyslavský občasník. Srpen 2004, roč. XV, s. 2. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]