Pytlonoš

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Pytlonošovití

Pytlonoš horský (Thomomys bottae)
Pytlonoš horský (Thomomys bottae)
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Třída: savci (Mammalia)
Řád: hlodavci (Rodentia)
Čeleď: pytlonošovití (Geomyidae)
Bonaparte, 1845
Rody
Sesterská skupina
pytloušovití (Heteromyidae)

Pytlonoš je české jméno pro všechny rody čeledi pytlonošovití. Pro jednotlivé rody této čeledi nemáme jedinečný český název, a proto je všechny označujeme jako pytlonoše (podobně jako u sesterské skupiny pytloušovitých).[1]

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Pytlonoši jsou středně velcí hlodavci s krátkýma nohama připomínající sysly. jejich zvláštností jsou lícní torby, které slouží k přenášení potravy nebo materiálu do hnízda. Oproti jiným hlodavcům (např. křečkům) jsou tyto torby vnější – jsou situovány po obou stranách tváře.

Vyskytují se v severní a střední Americe od Kanady až po Panamu. Nejvíce druhů se vyskytuje v USA. Žijí převážně pod zemí, kde si vyhrabávají systémy tunelů. Zde se také živí – konzumují kořínky, hlízy a oddenky, v zemědělských oblastech i sladké brambory nebo např. hrách.[2]

Přehled rodů[editovat | editovat zdroj]

Čeleď pytlonošovití (Geomyidae):

  • Thomomys – pytlonoš – zahrnuje 9 druhů rozdělených do 2 podrodů Megascapheus a Thomomys. Jde o různě velká zvířata s délkou těla od 115 do 445 mm a váhou od 45 do 545 g. Žijí především na středozápadě USA, ale zasahují i do Kanady a Mexika. Obývá různé typy půd a dostupuje až do nadmořské výšky 4000 m.[3]
  • Geomys – pytlonoš – zahrnuje 9–10 druhů, které obývají prakticky stejnou geografickou oblast, jako předchozí rod, ale obsazují jen lehké písčité půdy, kde si hloubí mělké tunely. Jejich tělo je 130–240 mm dlouhé. Váží 300–450 g.
  • Orhtogeomys – pytlonoš – zahrnuje 11 druhů rozdělených do 3 podrodů Orthogeomys, Hetergeomys a Macrogeomys. Měří do 100 do 350 mm (bez 50–140 mm dlouhého ocasu) a váží od 100 do 950 g. Vyskytují se ve Střední Americe od Mexika až po severozápadní část Kolumbie. Žijí v různých prostředích od hladiny moře až po 3000 m n. m.
  • Pappogeomys – pytlonoš – dva druhy žijí v středozápadním Mexiku. Jsou jen 75–130 mm dlouzí. Byli pozorováni v nadmořské výšce 910–3010 m n. m. Jejich biologie není příliš prozkoumaná.
  • Crategeomys – pytlonoš – sedm druhů žije v středním a středozápadním Mexiku, jeden z nich zasahuje až na středozápad USA do Kansasu. Tyto pytlonoši jsou 140–260 mm dlouzí a váží od 230 do 900 g. Žijí v různých prostředích od pouští přes travnaté pláně, plantáže tropických palem až po lesy do 3700 m n. m.
  • Zygogeomys – pytlonoš – jediný druh žije jen v hlubokých drobivých půdách v nadmořských výškách nad 2200 m v několika izolovaných oblastech ve středním Mexiku. Jeho tělo měří 200–250 mm. Hloubí si převážně mělké nory.

Někteří autoři neuznávají samostatný rod Crategeomys a její příslušníky zařazují do rodu Pappogeomys.[4]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Profil taxonu pytlonošovití [online]. BioLib, [cit. 2012-08-18]. Dostupné online.  
  2. NOWAK, Ronald M.. Walker's Mammals of the World. 6. vyd. Baltimore and London : Johns Hopkins University Press, 1999. 1921 s. ISBN 0-8018-5789-9. Kapitola Pocket Gophers, s. 1309-11. (anglicky) 
  3. Encyclopedia of Mammals. Příprava vydání Macdonald, David W.. 1. vyd. Oxford : Oxford University Press, 2009. ISBN 978-0-19-956799-7. Kapitola Pocket Gophers, s. 216-19. (anglicky) 
  4. Profil taxonu Pappogeomys [online]. BioLib, [cit. 2012-09-29]. Dostupné online.