Pragocentrismus
Pragocentrismus je termín, který označuje soustředění moci do hlavního města Prahy a její (údajné) zneužívání k neoprávněným výhodám. V Československu a méně i nyní v Česku termín, kterým kritici vyčítali charakter republiky jako centralizovaného státu se soustředěním moci v hlavním městě Praze. Zdůrazňování významu a vlivu hlavního města na rozhodování v celém státě. Obvykle se o pragocentrismu mluvilo v souvislosti se Slovenskem; mnoho Slováků cítilo ukřivděnost a nespokojenost s koncentrací významných státních orgánů v hlavním městě a s výši investic, které do rozvoje hlavního města šly. Po roce 1993, kdy se Československo rozpadlo, se začali ozývat Moravané, byť však již ne tolik hlasitě.
V politické sféře se opírá o umístění sídel většiny státních institucí do Prahy (s výjimkou některých institucí kontrolní povahy, např. Nejvyššího soudu, Ústavního soudu, Nejvyššího správního soudu nebo Veřejného ochránce práv – vše v Brně), rozpočtové určení daní. V hospodářství je pragocentrismus opřen o státní monopoly (ČEZ, Česká televize…) a nadnárodní firmy se sídly poboček v Praze. Rovněž sídla tuzemských firem se přesunují do Prahy a to pravděpodobně z důvodů faktické absence daňové, jakož i státní kontroly vůbec, resp. rizika spojená s výkonem kontroly státní mocí v Praze jsou (s ohledem na počty podnikatelů) nižší a méně pravděpodobná, než-li ve zbytku České republiky. [1]
V jazykové sféře se vlivem pražských médií a obecné češtiny bohužel stírají rozdíly mezi nářečími češtiny.
