Pivovar Buštěhrad

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Buštěhradský pivovar
Pohled z křižovatky ulic Náměstí a Pražská
Pohled z křižovatky ulic Náměstí a Pražská
Účel stavby

žádné

Základní informace
Slohbaroko
ArchitektAnselmo Lurago
Výstavba16. století
Přestavba1755
Současný majitelHabsburkové, Berounsko-rakovnické pivovary, n.p.
Poloha
AdresaBuštěhrad, ČeskoČesko Česko
UliceNáměstí 112/1 a 111/3
Souřadnice
Map
Další informace
Rejstříkové číslo památky102807 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Buštěhradský pivovar je areál bývalého pivovaru, pocházejícího už ze 16. století, ve kterém se pivo naposledy vařilo roku 1967. Administrativní budova pivovaru je chráněna jako kulturní památka.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Buštěhrad získal právo várečné již v době jeho povýšení na město (1497). První zmínky o zdejším pivovaru, k němuž náležela i sladovna a chmelnice, pocházejí z roku 1548. Během třicetileté války byl podnik silně poškozen a dokonce vyrabován. Varní kotel měl být odtáhnut až do Drážďan.[2] K velkolepé barokní přestavbě došlo roku 1755 a vedl ji Anselmo Lurago, podílející se i na nové koncepci buštěhradského zámku.[3]

V pivovaru se vystřídalo mnoho majitelů, k nimž patřila například i Anna Marie Františka Toskánská. V roce 1847 se podnik dostal do vlastnictví Ferdinanda I. Dobrotivého a až do roku 1918 zůstal v habsburských rukou.[2] Náležel tedy přímo císařské komoře.[4] Roku 1873 byly vyhloubeny nové ležácké sklepy.[5] Po únoru 1948 byl pivovar začleněn do správy podniku Berounsko-rakovnické pivovary, n.p.[6]

Buštěhradské pivo mělo na našem území výbornou pověst, o čemž vypovídá výhra prvního místa na pivní přehlídce v Pardubicích v roce 1964. Již o tři roky později však podnik podlehl sílící konkurenci a poslední várka byla exportována dne 9. září 1967.[2] Po privatizaci probíhala neúspěšná jednání o jeho demolici, jelikož se pro prázdný objekt nepodařilo najít uspokojivé využití.[7][8] Studenti Ústavu památkové péče Fakulty architektury Českého vysokého učení technického v Praze vypracovali projekty, které zachovávají historickou hmotu barokního pivovaru a spojují ji s novým možným bytovým využitím.[9] O záchranu areálu a zapsání všech budov na seznam kulturních památek bojuje místní občanské sdružení.[10]

Od 29. prosince 2008 je bývalá administrativní budova pivovaru pod památkovou ochranou. Jedná se o barokní dům s mansardovou střechou a osovým rizalitem. Jeho přízemí je zaklenuté a obytné patro plochostropé.[1]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Administrativní budova pivovaru. Památkový katalog [online]. Národní památkový ústav [cit. 2024-01-31]. Dostupné online. 
  2. a b c Pivovar. Město Buštěhrad [online]. [cit. 2024-01-31]. Dostupné online. 
  3. DVOŘÁKOVÁ, Eva; JIROUŠKOVÁ, Šárka; PEŠTA, Jan. 100 technikých a industriálních staveb Středočeského kraje. Praha: Titanic, 2008. 221 s. ISBN 978-80-86652-37-5. S. 28-29. 
  4. LIKOVSKÝ, Zbyněk. Známky českých pivovarů. Plzeň: Pivovarské muzeum v Plzni, 2008. 207 s. ISBN 978-80-254-1848-2. S. 33. 
  5. Pivovar v Buštěhradu. www.pivovary.info [online]. 2019-09-08 [cit. 2024-01-31]. Dostupné online. 
  6. KOZEL, Jiří; ŠÍPEK, Jaroslav. Katalog pivních etiket. Střední Čechy 3/I. díl. Praha: Klub sběratelů pivovarských suvenýrů, 2006. S. 79. 
  7. Pivovar v Buštěhradu na odstřel. Týden.cz [online]. 2008-03-14 [cit. 2024-01-31]. Dostupné online. 
  8. NIČ HUSÁROVÁ, Kateřina. Buštěhradský pivovar je v ohrožení, povolení k demolici trvá. Kladenský deník [online]. 2013-02-08 [cit. 2024-01-31]. Dostupné online. 
  9. Pivovar fungoval déle než 400 let, teď v něm vzniknou atraktivní byty. iDNES.cz [online]. 2011-02-20 [cit. 2024-01-31]. Dostupné online. 
  10. Občanské sdružení bojuje za záchranu buštěhradského pivovaru. ČT24 [online]. 2010-02-12 [cit. 2024-01-31]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]