Peklo (národní přírodní památka)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek je o národní přírodní památce. O přírodní rezervaci pojednává článek Peklo u Nového Města nad Metují.

Šablona:Infobox - chráněné území v Česku Národní přírodní památka Peklo (německy Höllengrund) u České Lípy se nachází v údolí Robečského potoka mezi obcí Zahrádky u České Lípy a městem Česká Lípa. Jedná se o maloplošné chráněné území, který bylo vyhlášeno již roku 1967. Památka byla ve správě Ministerstva životního prostředí prostřednictvím Agentury ochrany přírody a krajiny ČR[1], později ve správě rozšířené CHKO Kokořínsko. Údolím je vedena naučná stezka Peklo, hojně navštěvovaná zejména na jaře kvůli kobercům kvetoucích bledulí.

Popis přírodní památky

Chráněné území o rozloze 43,73 ha zasahuje do katastrálních území obcí Zahrádky u České Lípy, Kvítkov, Sosnová a Česká Lípa (k. ú. Dubice u České Lípy). Je ve výšce 247–303 m n. m. a patří geomorfologicky jak do Českolipské kotliny, tak do Provodínské pahorkatiny.[2]

Starší typ tabule naučné stezky

Robečský potok v katastru obce Zahrádky vytéká z Novozámeckého rybníka a protéká pískovcovým skalním masivem, kde vytváří velice malebnou skalní průrvu v celkové délce asi 4 km, která končí poblíž města Česká Lípa, v části Dubice - Robeč. Příkré pískovcové skalní stěny zde vytváří impozantní a mohutný pískovcový kaňon s malou údolní nivou na jeho dně. Voda se zde hluboko zařízla do druhohorních kvádrových pískovců, jež tvoří geologický podklad celé zdejší oblasti. Je zde řada jeskyní, převisů, voštin.[1]

Historie

Neprostupné údolí se stávalo v období válek (třicetiletá válka, prusko-rakouská válka) pro obyvatele okolních vsí úkrytem před vojenskými oddíly i pruskými verbíři.

Počátkem 19. století upravil hrabě Vincenc Karel Kounic, tehdejší majitel panství Nový zámek (dnešní Zahrádky), okolí svého zámku v romantický krajinný celek, k němuž patřilo i Peklo. Robečský potok byl po celém svém toku splavněn a plavba na člunu patřila k oblíbeným kratochvílím šlechty pobývající na zámku.[3]

Most nad údolím a potokem

V roce 1881 byla projektována železnice Česká Lípa - Lovosice (dnešní Trať 087), která měla vést údolím. Na nátlak vlastivědného spolku Excursions Club, majitele pozemků hraběte Kinského a veřejnosti byl ale projekt přepracován a v průběhu roku 1898 tak údolí nad osadou Karba překlenul ocelový viadukt s pěti pískovcovými oblouky o výšce 24 m (světlost 12 m) a celkové délce 209 m.[4] Území Pekla bylo vedeno od roku 1895 jako soukromá rezervace.[5]

Rozcestník v Pekle

Výnosem MKI (Ministerstvo kultury a informací) č.13.903/67 byla lokalita 18. listopadu 1967 zapsána mezi chráněná území. Dne 21. prosince 1987 byla zapsána do obdobného seznamu výnosem Ministerstva kultury ČSR č.17.094/87 se začleněním do CHN - chráněná naleziště. Rozsah byl 43,73 ha a předmětem ochrany byla Lokalita bledule jarní v pískovcovém kaňonu.[6] Také most přes údolí (který je již vně rezervace) byl navržen k zařazení mezi technické památky.[7] V roce 1992 byla lokalita přeregistrována mezi NPP (národní přírodní památky).[8]

Naučná stezka

Malebně půvabným údolím dnes vede červená turistická značená cesta od železniční zastávky Zahrádky až do České Lípy. Asi 2 km od České Lípy u Skautské skály začíná naučná stezka Peklo, která seznamuje v úseku 4 km na 10 zastaveních návštěvníky s místní přírodou a zajímavostmi. Původní panely byly několikrát nahrazeny novými.[7] Trasa naučné stezky je po březích potoka s občasnými přechody po mostech z jedna na druhou stranu, je vybavena kvůli velkému množství turistů povalovými chodníky a řadou mostů. Stěny kaňonu jsou zarostlé reliktními bory, javořinou, lipami.[1] Na trase v soutěsce je tunel a skalní byt.[9] Poslední zastavení (tedy tabule s informacemi) je u osady Karba.[10] Na jaře v mokřinách kolem potoka zde kvete bledule jarní a další chráněné byliny. Byl zde zaznamenán při dlouhodobém průzkumu v letech 1995 - 1996 výskyt 148 druhů obratlovců a 250 druhů hmyzu, desítky z nich patří k druhům ohroženým, či kriticky ohroženým (např. volavka bílá, žluva hajní, konipas luční, slepýš křehký).[11][5]

Skalní reliéfy

Na českolipské straně údolí jsou na skalách vyryty reliéfy, podobizny bez popisu. Jejich autory byli Erich Hockel (podobizna Friedricha Nietzscheho, podobná Stalinovi) a sochař Augustin Schindler z České Lípy zde vytvořil v letech 1934 či 1935 podobiznu Richarda Wagnera.[12]

Přístup turistů

Pěší turisté mohou pokračovat po červené stezce (kdysi trasa 0354, nyní Evropská dálková trasa E10) dál na Zahrádky, a pak po břehu rezervace Novozámeckého rybníka. Pokud jdou z jihu, pak po průchodu soutěsky dojdou k České Lípě, bývalému přírodnímu koupališti v Dubici. Odtud jezdí linka MHD až k nádraží. Nad údolím u Zahrádek jsou stopy po zřícenině hradu Frýdlant. V polovině naučné stezky je žlutě značená odbočka k obci Kvítkov.[13] Cykloturistika je v údolí zakázána.

Po povodních v létě 2010 byla řada mostků a povalové chodníky v majetku Lesů ČR poničeny a Peklo se stalo neprůchodné. Do konce roku 2010 měly být dle tvrzení MěÚ Česká Lípa opravené,[14] opravy byly provedeny s ročním zpožděním.

Problémem je nedodržování zákazu vjezdu cyklistů a motorových vozidel, který navrhuje řešit i s dalšími opatřeními plán na roky 2014-2022.[15]

Počátkem října 2013 bylo údolí na týden zcela uzavřeno, protože zde Lesy ČR po dohodě se Správou CHKO Kokořínsko prováděly první část úprav terénu a trasy naučné stezky.[16]

Začátek NPP od Zahrádek

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c MODRÝ ING. PHD, Martin; SÝKOROVÁ RNDR, Jarmila. Maloplošná chráněná území Libereckého kraje. Liberec: Liberecký kraj, referát ŽP a zemědělství, 2004. S. 24. 
  2. ↑ BÍNA, Jan; DEMEK, Jaromír. Z nížin do hor. Praha: Academia, 2012. ISBN 978-80-200-2026-0. Kapitola Dokeská pahorkatina, s. 227. 
  3. ↑ Českolipsko, Průvodce 56. Praha: Soukup a David, 2009. ISBN 978-80-86899-19-0. Kapitola I peklo může být romantické, s. 103. 
  4. ↑ RŮŽIČKA, Jiří. Českolipsko do kapsy. [s.l.]: KMa, s.r.o, 2007. ISBN 978-80-7309-488-1. Kapitola Karba, s. 71. 
  5. ↑ a b AUTORSKÝ KOLEKTIV. Chráněná území ČR, Liberecko, svazek III. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2002. ISBN 80-86064-43-3. Kapitola Okres Česká Lípa, s. 91. 
  6. ↑ AUTORSKÝ KOLEKTIV. Chráněná území v České republice. Praha 3: Informatorium, 1991. ISBN 80-85368-13-7. Kapitola okres Česká Lípa, s. 152. 
  7. ↑ a b AUTORSKÝ KOLEKTIV. Naučné stezky Libereckého kraje. Liberec: Liberecký kraj, 2006, 3.vydání. Kapitola Naučná stezka Pekelské údolí, s. 10. 
  8. ↑ VONDRÁČEK, Jiří. Inventarizační zoologický průzkum NPP Peklo. Bezděz , vlastivědný sborník Českolipska. 1998, roč. 7, s. 113. ISSN 1211-9172. 
  9. ↑ PODHORSKÝ, Marek. Liberecký kraj. Praha 7: freytag&berndt, 2002. ISBN 80-7316-032-3. Kapitola Česká Lípa, Peklo, s. 16. 
  10. ↑ Českolipsko do kapsy, str. 10
  11. ↑ Bezděz 1998, str. 128
  12. ↑ SOVADINA, Miloslav. Reliéf Richarda Wagnera. Bezděz , vlastivědný sborník Českolipska. 1999, roč. 78, s. 315. ISSN 1211-9172. 
  13. ↑ Mapa KČT 15, Máchův kraj, 4. vydání. Praha: Trasa s.r.o, 2008. ISBN 978-80-7324-168-1. 
  14. ↑ Kateřina Kotková. Oprava mostku v Pekle. i-noviny.cz [online]. 2010-11-02 [cit. 2010-11-03]. Dostupné online. 
  15. ↑ Michael Polák. Čtvrt milionu na tůňky a kontroly cyklistů. Ekologové mají nový plán pro Peklo. Českolipský deník [online]. 2013-02-27 [cit. 2013-02-28]. Dostupné online. 
  16. ↑ Michael Polák. Údolí Peklo se na jeden týden úplně uzavře. Čeká proměnu. Českolipský deník [online]. 2013-09-27 [cit. 2013-09-28]. 

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Peklo_(národní_přírodní_památka)&oldid=15262220“