Oxid chlorný
Vzhled
Oxid chlorný | |
---|---|
Obecné | |
Systematický název | Oxid chlorný |
Anglický název | Dichlorine monoxide |
Sumární vzorec | Cl2O |
Vzhled | Hnědožlutý plyn, hnědočervená kapalina |
Identifikace | |
Registrační číslo CAS | 7791-21-1 |
PubChem | 24646 |
ChEBI | 30198 |
SMILES | O(Cl)Cl |
InChI | InChI=1S/Cl2O/c1-3-2 |
Vlastnosti | |
Molární hmotnost | 86,905 g/mol |
Teplota tání | −116 °C |
Teplota varu | 3,8 °C |
Hustota | 0,003 89 g/cm3 (0 °C) |
Rozpustnost ve vodě | 0,78 (0 °C) |
Struktura | |
Dipólový moment | 2,6 Cm |
Termodynamické vlastnosti | |
Standardní slučovací entalpie ΔHf° | 80,4 kJ/mol |
Entalpie varu ΔHv | 298 J/g |
Standardní molární entropie S° | 266,2 JK−1mol−1 |
Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf° | 97,9 kJ/mol |
Izobarické měrné teplo cp | 0,522 JK−1g−1 |
Bezpečnost | |
[1] Nebezpečí[1] | |
R-věty | R2 R6 R8 R9 R26 R34 R36/37/38 R50[2] |
S-věty | S23 S26 S28 S36/37/39 S38 S45 S61[2] |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Oxid chlorný, Cl2O, je nestabilní chemická sloučenina. Je to oxid jednomocného chloru. Za laboratorní teploty je to hnědožlutý plyn a po ochlazení pod teplotu varu se změní v hnědočervenou explozivní kapalinu. Je to anhydrid kyseliny chlorné.
Příprava
[editovat | editovat zdroj]Vzniká jako nestabilní produkt rozkladu chlornanu vápenatého. Ve vyšších koncentracích se výbušně rozkládá po iniciaci třením nebo statickou elektřinou.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Oxid chlorný na Wikimedia Commons
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Chlorine monoxide. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Safety data for chlorine dioxide - Physical & Theoretical Chemistry Lab., Oxford University. msds.chem.ox.ac.uk [online]. [cit. 2010-12-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2010-12-11.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- VOHLÍDAL, Jiří; ŠTULÍK, Karel; JULÁK, Alois. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.