Othello (Verdi)
| Othello Otello |
|
| Základní informace | |
|---|---|
| Žánr | opera |
| Hudba | Giuseppe Verdi |
| Libreto | Arrigo Boito |
| Počet dějství | 4 |
| Originální jazyk | italština |
| Literární předloha | Williama Shakespeare Othello, the Moor of Venice |
| Datum vzniku | 1884-86 |
| Premiéra | 5. února 1887, Milán, Teatro alla Scala |
Othello (italsky Otello) je opera o čtyřech jednáních od Giuseppe Verdiho. Italské libreto napsal Arrigo Boito, na základě divadelní hry Williama Shakespeare Othello, mouřenín benátský. Jedná se o Verdihoo předposlední operu. Premiéra proběhla 5. února 1887 v divadle Teatro alla Scala v Miláně. Bylo to více než 15 let od premiéry předcházející Verdiho opery Aida.
Opera je považována za jeden z vrcholů Verdiho díla [1].
Česká premiéra v Národním divadle v Praze proběhla 7. ledna 1888, libreto do češtiny přeložil Václav Juda Novotný. Zásluhu na tak brzkém uvedení nové opery v Čechách má i Tereza Stolzová, která zprostředkovala v této věci setkání ředitele Národního divadla Františka Adolfa Šuberta s Verdim [2]. Roli Desdemony při české premiéře zpívala Berta Lautererová[3], která se později provdala za Josefa Bohuslava Foerstera.
Obsah |
Hlavní postavy[editovat]
- Othello (tenor) - Maur, velitel benátského vojska
- Jago (baryton) - praporečník
- Cassio (tenor) - kapitán
- Rodrigo (tenor) - benátský šlechtic
- Lodovico (bas) - benátský vyslanec
- Montano (bas) - vládce na Kypru, Othellův předchůdce
- Desdemona (soprán) - manželka Othellova
- Emílie (mezzosoprán) - manželka Jagova
- vojáci, námořníci, šlechtici, lid řecký, dalmátský a albánský, děti, hostinští
Obsah[editovat]
První dějství[editovat]
Kyperský lid s obavami sleduje v přístavu rozbouřené moře. Očekávají příjezd hrdiny Othella, vítěze nad Turky. Bouře ustává, loď přistane a Othello je nadšeně vítán. Pouze praporečník Jago nesdílí všeobecnou radost. Othello si místo něho vybral za kapitána Cassia. Jago se rozhodne se Othellovi pomstít. Nejprve navede Rodriga, aby se dvořil Desdemoně. Pak v krčmě vyprovokuje bitku Montana s Cassiem. Přivolá Othella k zápasu a ten zbaví Cassia hodnosti. Poté se Othello konečně setkává s milovanou manželkou.
Druhé dějství[editovat]
Sesazení Cassia Jagovi nestačí k ukojení pomsty. Navede Cassia, aby prosil Desdemonu za přímluvu u Othella. V Othellovi zase vzbuzuje žárlivost. Svou nic netušící ženu a Desdemoninu společnici Emílii využije k získání Desdemonina šátku. Ten pak má sloužit jako důkaz nevěry.
Třetí dějství[editovat]
V hodovní síni provádí Jago své intriky. Nastrojený rozhovor s Cassiem vyslechne v skrytu Othello a zuří žárlivostí. I Desdemoniny přímluvy za Cassia pokládá za další důkaz toho, že je podváděn. Přichází poselstvo z Benátek a povolává Othella k dóžeti a na jeho místo dóže jmenuje Cassia. To Othellovu zuřivost ještě vystupňuje. Srazí Desdemonu na zem a proklíná ji.
Čtvrté dějství[editovat]
Desdemona se ve své komnatě trápí proměnou svého muže, vzpomíná na jeho lásku a modlí se. Do ložnice vrthne Othello a přes Desdemoniny prosby a ujišťování lásky ji uškrtí. Křik přivolá dvořany, mezi kterými je i Emílie. Ta odhalí Othella jako nástroj vraždy a Jaga jako pravého původce. Když Othello pochopí, že manželce křivdil a stal se obětí intrik, probodne se dýkou.
Odkazy[editovat]
Literatura[editovat]
- HOSTOMSKÁ, Anna. Opera : průvodce operní tvorbou. 10.., doplněné vyd. Praha : NS Svoboda, 1999. ISBN 80-205-0578-4. S. 113-115.
- WARRACK, John; WEST, Ewan. Oxfordský slovník opery. Překlad Jaroslav Holba. Praha : IRIS, 1998. ISBN 80-85893-14-2. S. 399-400.
Reference[editovat]
- ↑ HOSTOMSKÁ, Anna. Opera : průvodce operní tvorbou. 10.., doplněné vyd. Praha : NS Svoboda, 1999. ISBN 80-205-0578-4. S. 114.
- ↑ ŠUBERT, František Adolf. Moje vzpomínky. Praha : Unie, 1902.
- ↑ NEJEDLÝ, Zdeněk. Opera Národního divadla do roku 1900. Praha : Sbor pro zřízení druhého Národního divadla, 1935.
Externí odkazy[editovat]
- (italsky) Libreto opery
- (anglicky) Partitura opery
- Othello v archivu Národního divadla
