Macbeth (opera)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Macbeth
Birgit Nilsson v roli Lady Macbeth (1947)
Birgit Nilsson v roli Lady Macbeth (1947)
Základní informace
Žánr opera
Hudba Giuseppe Verdi
Libreto Francesco Maria Piave
Počet dějství 4
Originální jazyk italština
Literární předloha William Shakespeare: Macbeth
Premiéra 14. března 1847, Florencie, Teatro della Pergola
Česká premiéra 30. listopadu 1935, Praha, Nové německé divadlo

Macbeth je název opery Giuseppe Verdiho z roku 1847. Autorem libreta je Francesco Maria Piave na motivy divadelní hry Macbeth Williama Shakespeara.

Hlavní postavy[editovat | editovat zdroj]

  • Macbeth (baryton)
  • lady Macbeth, jeho manželka (soprán)
  • Banco (bas)
  • Fleance, jeho syn (němá role)
  • Macduff (tenor)
  • Duncan, skotský král (němá role)
  • Malcolm, Duncanův syn (tenor)

Obsah[editovat | editovat zdroj]

Macbeth je dramatická opera o čtyřech dějstvích. Její děj se odehrává v 11. století ve Skotsku.

První dějství[editovat | editovat zdroj]

Po vítězné bitvě vyslechnou Macbeth a Banco věštbu čarodějnice, podle které se první stane nejprve šlechticem a později skotským králem a druhý předkem skotských králů. Jako potvrzení věštby je vzápětí Macbeth povýšen na hraběte.

Při návštěvě krále Duncana na Macbethově hradě přiměje lady Macbeth manžela, aby jej zavraždil a tím se posunul blíže k naplnění druhé části věštby. Zkrvavený nůž vsune Macbeth do ruky spícího králova strážce.

Druhé dějství[editovat | editovat zdroj]

Malcolm, Duncanův syn a právoplatný dědic trůnu, prchá, aby se vyhnul otcovu osudu, čímž na něj padá podezření, že sám otce zavraždil nebo nechal zavraždit. Macbeth tedy usedá na trůn, ale je stále zneklidněn třetí částí věštby, podle které bude po něm vládnout Bancův rod. Nechává proto Banca zavraždit, Bancův syn Fleance však uprchne.

Třetí dějství[editovat | editovat zdroj]

Macbeth se vrací k čarodějnici, která mu věští, že jej může porazit pouze pochodující birnamský les a zemřít může pouze rukou člověka neporozeného ženou. Přesto ale čarodějnice potvrzuje, že po Macbethovi nastoupí na trůn Bancův rod. Lady Macbeth proto vybízí Macbetha, aby pokračoval v hledání Bancova syna Fleance.

Čtvrté dějství[editovat | editovat zdroj]

Na pomezí Skotska se shromažďuje vojsko uprchlíků před Macbethovou krutovládou, které vede Malcolm. Ten nařizuje (aniž by tušil, že tím plní část věštby), aby se při pochodu vojáci zakryli větvemi stromů a takto maskovaní se přesunuli k zámku.

Lady Macbeth je pronásledována vinou za všechny uskutečněné kruté činy, takže zešílí a spáchá sebevraždu. Macbeth, sám také týrán pocitem viny, přijímá tuto zprávu lhostejně, stejně jako zprávu o pochodujícím lesu - stále ještě věří, že ho nikdo nemůže zabít. V souboji je napaden Duncanovým bývalým důvěrníkem Macduffem a během souboje vychází najevo, že Macduff nebyl nikdy porozen, ale vyříznut z těla již mrtvé matky. Macbeth poznává, že přišla jeho hodina a po zásluze umírá.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HOSTOMSKÁ, Anna. Opera : průvodce operní tvorbou. 10.., doplněné vyd. Praha : NS Svoboda, 1999. ISBN 80-205-0578-4. S. 94-96.  
  • WARRACK, John; WEST, Ewan. Oxfordský slovník opery. Překlad Jaroslav Holba. Praha : IRIS, 1998. ISBN 80-85893-14-2. S. 312.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Macbeth v archivu Národního divadla