Otakar Hák

škpt. Otakar Hák
škpt. Otakar Hák
Narození	9. ledna 1913; Račice nad Trotinou; Rakousko-Uhersko
Úmrtí	?
Národnost	česká
Alma mater	Vojenská akademie v Hranicích
Povolání	voják
	Některá data mohou pocházet z datové položky.; Chybí svobodný obrázek.

Škpt. Otakar Hák (9. ledna 1913 Račice nad Trotinou – ?) byl důstojník československé armády a partyzánský velitel z období druhé světové války.

Život[editovat | editovat zdroj]

Před druhou světovou válkou[editovat | editovat zdroj]

Otakar Hák se narodil 9. ledna 1913 v Račicích nad Trotinou na královéhradecku. Vystudoval gymnázium a následně nastoupil na prezenční vojenskou službu v Terezíně. V jejím rámci absolvoval školu pro důstojníky jezdectva v záloze v Pardubicích. Po rozhodnutí zůstat v armádní službě studoval mezil lety 1934 a 1936 na Vojenské akademii v Hranicích. Do rozpadu Československa sloužil v Bratislavě. Byl známý bouřlivou povahou a kázeňskými prohřešky.

Druhá světová válka[editovat | editovat zdroj]

Po německé okupaci v březnu 1939 a následném rozpuštění Československé armády pracoval Otakar Hák jako úředník hospodářské kontroly v Hradci Králové. Dne 13. dubna 1940 vstoupil do Vládního vojska, sloužil v Benešově a poté v Josefově. Jako příslušník 7. josefovského praporu a velitel jezdecké čety odeslán v květnu 1944 do severní Itálie, kde 18. června téhož roku zběhl společně s dalšími k italským partyzánům v rámci předem domluveného přepadu v Rosone. Poté byl ustanoven velitelem asi šedesátičlenného československého partyzánského oddílu tvořeného přeběhlými příslušníky Vládního vojska. Oddíl nepůsobil jako celek, ale jako operativně organizované menší skupiny. K jejich soustředění došlo v srpnu 1944 v Champorcher před přechodem Alp do Francie. Itálii jednotka opustila 6. září 1944, dne 9. září se v Moûtiers setkala s dalšími oddíly, následně došlo ke společnému přesunu do Lyonu. V něm se skupina zkontaktovala z Karlem Horou. Ten obstaral automobil, kterým malá delegace včetně Otakara Háka odjela do Paříže vyjednat vstup bývalých vládních vojáků do československého zahraničního vojska. To se podařilo a skupina, ke které se postupně přidaly další jednotky přešlé z Itálie, byla 3. října 1944 převezena automobily Československé samostatné obrněné brigády k jednotce. Otakar Hák byl 13. října odeslán do Velké Británie, kde absolvoval kurz u československého tankového výcvikového střediska. Dne 1. dubna 1945 byl ustanoven velitelem tanku v rámci záložní roty Československé samostatné obrněné brigády. S ní se 18. května téhož roku vrátil do Československa.

Po druhé světové válce[editovat | editovat zdroj]

Po ukončení druhé světové války zůstal Otakar Hák v armádní službě, jako příslušník 14. tankové brigády sloužil v Ostravě, Pardubicích a Milovicích. Z důvodu kázeňských prohřešků a nízkým sympatiím k novému lidově-demokratickému zřízení byl k 1. červenci 1949 v pouhých třiceti šesti letech přeložen do výslužby s poznámkou jakékoliv vojenské služby neschopen. Dosáhl hodnosti štábního kapitána.

Vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Vojenské osobnosti československého odboje 1939-1945.. Praha: Ministerstvo obrany ČR - AVIS, 2005. 350 s. Dostupné online. ISBN 80-7278-233-9. S. 87–88.