Onamo 'namo!

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Oнамо, 'намо!
Tam, tamhle!
Hymna Flag of the Kingdom of Montenegro.svg Černohorské království
Jiné názvy

srbsky: Oнамо, 'намо!
česky: Tam, tamhle!


anglicky: There, over there!
Slova JV král Nikola I. Černohorský
Hudba JKV korunní princ Danilo III.
Davorin Jenko
Franjo Vimer
Přijata Flag of the Kingdom of Montenegro.svg 28. srpen 1910
Konec užívání State Flag of Serbia (1882-1918).svg 28. listopad 1918

Onamo, 'namo! (cyrilicí: Онамо, 'намо!, česky: Tam, tamhle!), také známá jako Srbská Marseillaisa (Српска марсељеза), byla hymna Černé Hory v dobách monarchie (1910-1918).

V současnosti je Onamo, 'namo! hymnou černohorské politické strany Narodna stranka.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Slova napsal původně jako báseň černohorský kníže a později král Nikola I. Petrović-Njegoš. Hudbu později složili Davorin Jenko s Franjo Vimerem, za pomoci králova syna, korunního prince Danila III. Alexandra.

Při korunovaci Nikoly I. a královny Mileny 28. srpna 1910 v Cetinje bylo také vyhlášeno Černohorské království. Král Nikola I. nechal Onamo, 'namo! prohlásit za národní státní hymnu. Píseň Ubavoj nam Crnoj Gori (bývalá národní hymna Černohorského knížectví se stala královskou hymnou.

V roce 1992 se neúspěšně hlasovalo pro zvolení písně za národní hymnu. V roce 2003 měla být píseň hymnou Srbska a Černé Hory, hlasování bylo opět neúspěšné.

Slova[editovat | editovat zdroj]

Text hymny v černohorské cyrilici, transkripci a češtině.

Онамо, 'намо!

Онамо, 'намо... за брда она,
говоре да је разорен двор
мојега цара; онамо веле,
био је негда јуначки збор.

Онамо, 'намо... да виђу Призрен!
Та то је моје - дома ћу доћ'!
Старина мила тамо ме зове,
ту морам једном оружан поћ'.

Онамо, 'намо... са развалина
дворова царских врагу ћу рећ':
"С огњишта милог бјежи ми, куго,
зајам ти морам враћати већ'!"

Онамо, 'намо... за брда она
казују да је зелени гај
под ким се дижу Дечани свети:
молитва у њих присваја рај.

Онамо, 'намо... за брда она,
ђе небо плаво савија свод;
на српска поља, на поља бојна,
онамо, браћо, спремајмо ход!

Онамо, 'намо... за брда она
погажен коњ'ма кликује Југ:
"У помоћ, ђецо, у помоћ, синци,
светит' ме старца - свет вам је дуг!"

Онамо, 'намо... сабљи за стара
његова ребра да тупим рез
по турским ребрим'; да бједној раји
њом истом с руку ресјецам вез!

Онамо, 'намо... за брда она
Милошев, кажу, пребива гроб!
Онамо покој добићу души,
кад Србин више не буде роб.

Onamo, namo!

Onamo, 'namo... za brda ona,
govore da je razoren dvor
mojega cara; onamo vele,
bio je negda junački zbor.

Onamo, 'namo... da viđu Prizren!
Ta to je moje - doma ću doć'!
Starina mila tamo me zove,
tu moram jednom oružan poć'.

Onamo, 'namo... sa razvalina
dvorova carskih vragu ću reć':
"S ognjišta milog bježi mi, kugo,
zajam ti moram vraćati već'!"

Onamo, 'namo... za brda ona
kazuju da je zeleni gaj
pod kim se dižu Dečani sveti,
molitva u njih prisvaja raj.

Onamo, 'namo... za brda ona
đe nebo plavo savija svod;
na srpska polja, na polja bojna
onamo, braćo, spremajmo hod!

Onamo, 'namo... za brda ona
pogažen konj'ma klikuje Jug:
"U pomoć, đeco, u pomoć, sinci,
svetit' me starca, svet vam je dug!"

Onamo, 'namo... sablji za stara
njegova rebra da tupim rez
po turskim rebrim'; da bjednoj raji
njom istom s ruku resjecam vez!

Onamo, 'namo... za brda ona
Milošev, kažu, prebiva grob!
Onamo pokoj dobiću duši,
kad Srbin više ne bude rob.

Tam, tamhle!

Tam, tamhle... za těmi vrchy
říkají, že je pobořený hrad
mého cara; blízko tudy
táhl kdysi junáků sbor.

Tam, tamhle... spatřím Prizren.
Vše je tam mé, chci se vrátit domů!
Drahá minulost mne tam volá,
tam musím přijít ozbrojený.

Tam, tamhle... z rozvalin
carských hradů zvolám na nepřítele:
"Od rodného krbu prchej pryč, more,
dávný dluh splácet nastává čas!"

Tam, tamhle... za těmi vrchy
říkají, že leží zelený háj.
Pod ním se zvedá posvátné Dečani,
modlitba tam přivolává ráj.

Tam, tamhle... za těmi vrchy,
kde modré nebe sklání se k nám,
na srbská pole, bitevní pole,
na pochod, bratři, se připravte tam!

Tam, tamhle... za vrchy těmi
Jug Bogdan sténá, kopyty podupán:
"Na pomoc, děti, na pomoc, synci,
pomstít mne - starce - je vaše svatá povinnost!"

Tam, tamhle... za starého muže
otupím ostří šavle
o žebra Turků; jediným seknutím
zbavím zápěstí ubohých křesťanů okovů!

Tam, tamhle... za těmi vrchy
říkají, že leží Milošův hrob.
Tam dosáhne má duše pokoje,
Srb více nebude otrokem!

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]