Občanské náboženství

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Občanské náboženství, někdy též civilní náboženství, je termín, který poprvé použil Jean-Jacques Rousseau ve své knize O společenské smlouvě z roku 1762. Rousseau rozvinul teorii, podle které je občanské náboženství prvkem, který stmeluje společnost. Občanské náboženství podle něj dále tvoří základ moderní společnosti, určuje její ráz.

V sociologii náboženství se tento termín také užívá k označování jakési formy „lidového náboženství“, kdy jsou ve společenském systému natolik zakořeněny náboženské prvky, že se projevují i ve zcela běžném světském životě. Častým projevem této skutečnosti může být např. uctívání národních válečných hrdinů či používání náboženských symbolů na různých budovách. V politické rovině se občanské náboženství projevuje např. v projevech politiků, ve kterých se často dovolávají Boha, aniž by měli na mysli nějakého konkrétního.

Americký sociolog Robert N. Bellah tuto teorii rozvinul do koncepce tzv. amerického občanského náboženství.