Íránská krize

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Budova Anglo-íránské ropné společnosti
Fazlulláh Záhidí a šáh v roce 1953

Íránská krize byla krize způsobená znárodněním Anglo-íránské ropné společnosti íránskou vládou Muhammada Mosaddeka 1. května 1951.

Vypuknutí krize[editovat | editovat zdroj]

Krize vlastně začala již v březnu 1951, kdy íránský parlament (madžlis) odhlasoval znárodnění přírodních zdrojů, což znamenalo i znárodnění ropného průmyslu včetně Anglo-íránské ropné společnosti (Anglo-Iranian Oil Company) a jejich holdingů. Tento návrh byl dílem Muhammada Mosaddeka, který byl v dubnu zvolen íránským ministerským předsedou. Velká Británie reagovala obchodním embargem a vysláním vojsk do Perského zálivu. Vystupňovaný spor (britští zaměstnanci AIOC byli vyhoštěni a rafinerie v Ábádánu byly obsazeny íránskou armádou), byl přenesen před Mezinárodní soudní dvůr v Haagu, kde bylo rozhodnuto o 50% dělení zisku a uznání znárodnění, nicméně Muhammad Mosaddek toto rozhodnutí nepřijal. Stejně selhaly i další pokusy o zprostředkování ze strany USA a ztroskotala i jednání v Radě bezpečnosti OSN. Snahy Mosaddeka prodat ropu Sovětskému svazu vyvolaly napětí i ve vztahu k USA, protože Írán patřil k jednomu ze států, které podle geopolitického stanoviska USA měly tvořit řetěz států čelících sovětskému průlomu na jih (patřilo sem i Řecko a Turecko). Zároveň by ztráta Íránu ve prospěch Sovětského svazu znamenala i výraznou ztrátu ekonomickou (ropa).

Mosaddek zatím v Íránu začal provádět socialistické reformy a také se zbavovat vysoce postavených hodnostářů blízkých šáhovi Muhammadu Rezovi Pahlavímu. Došlo k pomalému sbližování s komunistickou stranou TÚDE, což mohlo do budoucna znamenat sblížení i se SSSR. Tyto tendence a zároveň rozbouřená vnitropolitická situace vedly k rozhodnutí Velké Británie a USA finančně podporovat státní převrat.

Přípravy Operace Ajax[editovat | editovat zdroj]

V dubnu 1953 Alan Welsh Dulles přidělil teheránské pobočce CIA milion dolarů na svržení Mosaddeka a byl vypracován plán Operace Ajax, podle kterého měl být šáh přesvědčen, aby konstituční cestou propustil Mosaddeka. Jako náhrada za něj byl vybrán generál Fazlulláh Záhidí. S cílem ovlivnit veřejné mínění byl podplácen místní tisk a členové parlamentu. V Íránu operovali agenti, kteří měli za úkol radikalizovat opozici v náboženských kruzích.

Státní převrat v Teheránu[editovat | editovat zdroj]

Mezitím se začalo ukazovat, že mezi Íránci má mnohem větší podporu komunistická strana než Mosaddekova Národní fronta. Mezinárodní embargo způsobilo hospodářskou krizi a slibované reformy nepřinesly takové výhody, jak se obecně očekávalo. 21. července 1953 proběhla v Teheránu velká demonstrace na podporu komunistické strany. Mosaddek proto 4.5. srpna uspořádal zmanipulovaný plebiscit, ve kterém se 99,4% hlasů vyslovilo pro rozpuštění parlamentu, což prakticky znamenalo soustředění veškeré moci v jeho rukou.

Šáh v reakci na to podepsal na naléhání Kermita Roosevelta mladšího, vnuka Theodora Roosevelta a šéfa blízkovýchodní a africké sekce CIA, dekrety, jimiž zbavoval Mosaddeka funkce a na jeho místo dosazoval Fazlulláha Záhidího. Fakticky měl Záhidího k moci dostat vojenský puč, který měl proběhnout 15. srpna. Převrat v noci z 15. na 16. srpna selhal; Mosaddek byl o všem zpraven a dokázal jej ještě v zárodku překazit. (Detailně o puči bylo zpraveno zřejmě i vedení komunistické strany, v té době již v opozici vůči Mosaddekovi).

Ráno 16. srpna Mosaddek rozpustil madžlis. Mezitím komunistická strana přistoupila k akcím na svržení monarchie a postavila se i proti Mosaddekovým jednotkám. Šáh uprchl ze země, Záhidí se ukryl, USA a Velká Británie se urychleně distancovaly od situace a Američané začali připravovat plány vojenského zásahu, pokud by do země vstoupila sovětská vojska.

Velice rychle se ukázalo, že komunisté přecenili své síly. Již v noci z 18. na 19. srpna proti nim zasáhla policie a císařská garda, na Teherán táhla i šáhova armáda generála Bachtijára. Večer 19. srpna Záhidí oficiálně převzal moc a Mosaddek byl uvězněn.

Šáh se vrátil do Íránu a o rok později došlo k dohodě o těžbě ropy s Mezinárodním naftovým konzorciem, podle níž AIOC (nyní British Petroleum Company) měla 40% kontrolu akcií.

Nové skutečnosti[editovat | editovat zdroj]

20. srpna 2013  

Účast CIA na převratu v Íránu v roce 1953 byla už delší dobu veřejným tajemstvím. Tak nějak se o ní vědělo, dokonce i Barack Obama ji zmínil v jednom ze svých projevů. Sama CIA však nikdy nic formálně nepřiznala. Účast na tehdejších událostech potvrdily odtajněné dokumenty z jejího vlastního archivu.

Rok 1951, osmadvacátý duben. Novým předsedou íránské vlády se stává Muhammad Mosaddek, vůdce Národní fronty. Prominentní poslanec, vzděláním právník. Rychle zahajuje reformy. Pozemkové, sociální...

Nicméně Západ nejpozorněji sleduje jiné jeho kroky: ty v oblasti ropného průmyslu. Íránská ropa je od roku 1913 de facto pod kontrolou Britů, respektive jejich Anglo-perské ropné společnosti (z níž se později stane British Petroleum neboli BP). Ale Mosaddek to chce změnit. Začíná ropný průmysl znárodňovat, a tedy odebírat z britských rukou. To se Londýnu líbí jen pramálo. A kromě toho se Británie a USA bojí, že Mosaddek tíhne k Sovětskému svazu.

Co s tím? O dva roky a pár měsíců později, přesně 19. srpna 1953, je Muhammad Mosaddek sesazen vojenským převratem a vládcem země se stává šáh Réza Páhlaví. Ten, kterého pak Íránci sami svrhnou během islámské revoluce 1979.

"V poledne už je jasno..."[editovat | editovat zdroj]

A teď skok do roku 2000. Tak nějak se ví, že za Mosaddekovým svrženém v roce 1953 stáli Britové spolu s Američany. Respektive jejich tajné služby MI6 a CIA. Teď to však připouští i americká ministryně zahraničí Madeleine Albrightová. A netrvá dlouho a list The New York Times publikuje materiál z roku 1954, který unikl přímo ze CIA a v němž se o angažmá americké tajné služby v íránském převratu hovoří.

Pak, o devět let později, přichází další potvrzení: nový prezident Barack Obama pronáší 4. června 2009 v Káhiře svůj napjatě očekávaný projev k muslimskému světu a říká v něm: "Uprostřed studené války hrály USA roli v sesazení demokraticky zvoleného íránského kabinetu."

Jen CIA mlčí. Svou roli v íránských událostech roku 1953 nikdy formálně nepotvrzuje. Nakonec to však za ni činí její vlastní dokumenty, které odtajnila v rámci amerického zákona o svobodném přístupu k informacím a které byly zveřejněny tento týden - u příležitosti 60. výročí převratu. O nově odtajněných materiálech, které zkoumají vědci z Univerzity George Washingtona, napsala americká i britská média.

PodleCNN nabízí dokumenty detailní vhled do vnitřního fungování tehdejší CIA a do jejího postupu týkajícího se Íránu. "Vojenský převrat , který svrhl Mosaddeka a jeho kabinet, byl proveden na pokyn CIA a coby akt americké zahraniční politiky, s vědomím a posvěcením z nejvyšších vládních pater," stojí v dokumentu.

Autorem je Donald Wilber, špion a hlavní architekt "projektu Ajax", jak znělo kódové jméno íránské operace. Wilber tehdy napsal, že se USA obávaly "pádu Íránu za Železnou oponu". "Kdyby se tak bývalo stalo, mohlo by to znamenat vítězství Sovětů ve studené válce a pro Západ velký nezdar na Blízkém východě," napsal tehdy Wilber, jenž zemřel v roce 1997.

Cílem projektu Ajax byl pád Mosaddekovy vlády a znovunastolení vlády šáha Rézy Páhlavího. CIA (spolu s Brity) začala Moseddekovo svržení připravovat vcelku záhy po nástupu jeho kabinetu. Obě tajné služby vedly intenzivní kampaň na premiérovu diskreditaci: v novinách, prostřednictvím letáků či za pomoci vlivného teheránského duchovenstva. Chtěly Mosaddeka znemožnit "všemi dostupnými prostředky".

Den D pak nastal, jak už bylo řečeno, 19. srpna 1953. Američané a Britové pomohli shromáždit šáhovy stoupence a uspořádat velké protesty proti Mosaddekovi. "Armáda se velmi brzy přidala na stranu šáhových stoupenců a už v poledne bylo jasné, že Teherán, stejně jako některé provincie, jsou pod kontrolou armádních jednotek a pouličních skupin nakloněných šáhovi. Členové Mossadekovy vlády se skrývali nebo již byli uvězněni," popsal v dokumentu Wilber.

A aby si mohla nová vláda zjednat klid a pořádek, dostala během dvou dnů od CIA pět milionů amerických dolarů. Mosaddek byl po převratu odsouzen k smrti, ale verdikt nebyl nikdy vykonán. Expremiér zemřel v roce 1967 v Teheránu.

A jak dodala CNN, stín tehdejších událostí nevymizel ani po šedesáti letech: íránští politici a náboženští vůdci dodnes používají americkou účast na převratu k rozdmýchávání antiamerických nálad.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Goode, J. F.: The United States and Iran. In the Shaddow of Mussadiq, London 1997.
  • Devine, R. A.: Eisenhower and the Cold War, Oxford 1981.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]