Nymburská poprava
Nymburská poprava nebo nymburské peklo, v estonských pramenech pro širší souhrn událostí obvykle české peklo (estonsky Tšehhi põrgu) je označení pro události na konci druhé světové války během pražské ofenzívy a českého povstání v květnu 1945. Jednalo se o věznění a mimosoudní popravy neozbrojených vojáků a důstojníků 1. estonské granátnické divize SS.[1]
Pozadí[editovat | editovat zdroj]
Dne 5. dubna 1945 byla v Košicích zformována nová československá vláda. Komunistická strana v ní obsadila třetinu míst včetně ministerstev vnitra a obrany. Poválečné nálady povzbuzované komunisty vedly k hromadným projevům divoké lidové spravedlnosti proti jednotkám německých ozbrojených sil.[1]
Kapitulující německé jednotky zahrnovaly tisíce důstojníků a vojáků, včetně estonské divize, která původně působila v okolí jihopolské Jelení Hory (tehdy východopruský Hirschberg im Riesengebirge) a Świerzawy (Schönau an der Katzbach).[1] Některé prameny uvádějí, že do sil Waffen-SS byli odvedeni násilně, kromě pravidelných vojenských cvičení nedostali žádný zvláštní výcvik a nedopustili se válečných zločinů.[2][3][4]
Akce[editovat | editovat zdroj]
Estonská divize obdržela 7. května rozkaz k ústupu, shromáždění v Jablonci nad Nisou, přesunu přes Prahu směrem na Plzeň a nakonec ke kapitulaci do rukou amerických ozbrojených sil. Velitelství divize a zásobovací vlak zahájily ústup téhož dne, jednotky následovaly další den. Postup jednotek vedl na Turnov a Mělník.[5] České povstalecké síly požadovaly, aby německé jednotky odevzdaly zbraně, což Estonci učinili.[1] Někteří povstalci a partyzáni ale následně pronásledovali a zajali některé neozbrojené vojáky, poté je mučili a ponižovali.[2][4][3] Nedělali přitom rozdíl mezi estonskými občany, kteří byli nelegálně odvedeni, a německými silami.[4][3] Počet zabitých mužů se odhaduje na 500–1000,[2][4][3] ale skutečný počet není znám. Doložená je poprava sedmi důstojníků v Nymburce v prostoru za železničními dílnami,[6][7] podle nichž se užívá české označení nymburská poprava.[8]
Někteří z vojáků, kteří byli drženi českými partyzány, se mělo ulevit, když se dostali do zajetí Rudé armády.[1]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Czech Hell na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d e KAASIK, Peeter. Czech Hell. In: HIIO, Toomas; MARIPUU, Meelis; PAAVLE, Indrek. Estonia Since 1944: Reports of the Estonian International Commission for the Investigation of Crimes Against Humanity. Tallinn: [s.n.], 2009. ISBN 9789949183005. S. 349.
- ↑ a b c Estonian State Commission on Examination of Policies of Repression. The White Book: Losses inflicted on the Estonian nation by occupation regimes. 1940–1991 [online]. Estonian Encyclopedia Publishers, 2005 [cit. 2023-05-08]. Dostupné v archivu. ISBN 9985-70-195-X.
- ↑ a b c d HIIO, Toomas; KAASIK, Peeter. Estonian units in the Waffen-SS. In: HIIO, Toomas; MARIPUU, Meelis; PAAVLE, Indrek. Estonia Since 1944: Reports of the Estonian International Commission for the Investigation of Crimes Against Humanity. Tallinn: [s.n.], 2009. ISBN 9789949183005. S. 927–968.
- ↑ a b c d LAAR, Mart. Eesti leegion : sõnas ja pildis. Tallinn: Grenader 475 s. ISBN 978-9949-422-61-6, ISBN 9949-422-61-2. OCLC 276645460 (estonsky)
- ↑ U řeky Narvy se rvaly tanky. Jablonecký deník. 2012-10-07. Dostupné online [cit. 2023-05-08].
- ↑ JILEMNICKÝ, Miroslav S. Nymbursko v květnu 1945 (4.). Nymburský deník. 2015-05-11. Dostupné online [cit. 2023-05-08].
- ↑ PADEVĚT, Jiří. Krvavé finále. Vesmír [online]. 2015 [cit. 2023-05-08]. Roč. 94, čís. 6. Dostupné online.
- ↑ PLAVEC, Michal; ROSENTHAL, Reigo. Nymburská poprava. Pokus o rekonstrukci jedné historické události. Historie a vojenství. Časopis Vojenského historického ústavu. 2006, roč. 55, čís. 3, s. 64–70. ISSN 0018-2583.