Norbert Gombos

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Norbert Gombos
Gombos v kvalifikaci Wimbledonu 2016
PřezdívkaGombi[1]
StátSlovenskoSlovensko Slovensko
Datum narození13. srpna 1990 (33 let)[1]
Místo narozeníGalanta, Československo[1]
BydlištěBratislava, Slovensko[1]
Výška193 cm[1]
Hmotnost85 kg[1]
Profesionál od2009[1]
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek2 165 314 USD
Dvouhra
Poměr zápasů28–57
Tituly0 ATP, 7 challengerů, 3 Futures
Nejvyšší umístění80. místo (2. října 2017)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open2. kolo (2022)
French Open3. kolo (2020)
Wimbledon1. kolo (2017, 2018, 2021)
US Open2. kolo (2020)
Čtyřhra
Poměr zápasů1–4
Tituly0 ATP, 1 Futures
Nejvyšší umístění238. místo (19. října 2015)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20231118a18. listopadu 2023
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Norbert Gombos (* 13. srpna 1990 Galanta) je slovenský profesionální tenista. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour nevyhrál žádný turnaj. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal deset titulů ve dvouhře a jeden ve čtyřhře.[2]

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v říjnu 2017 na 80. místě a ve čtyřhře pak v říjnu 2015 na 238. místě. Trénuje ho Tibor Toth.[1]

Ve slovenském daviscupovém týmu debutoval v roce 2014 druhým kolem 1. skupiny zóny Evropy a Afriky proti Rakousku, v němž vyhrál nad Dominicem Thiemem a podlehl Andreasi Haiderovi-Maurerovi. Slováci zvítězili 4:1 na zápasy. Do září 2020 v soutěži nastoupil k deseti mezistátním utkáním s bilancí 5–10 ve dvouhře a 0–1 ve čtyřhře.[3]

Tenisová kariéra[editovat | editovat zdroj]

V rámci hlavních soutěží událostí okruhu ITF debutoval jako 18letý v květnu 2009, když na turnaji v Jablonci nad Nisou prošel kvalifikačním sítem. V úvodním kole dvouhry porazil krajana Marka Danise a ve druhém nestačil na Němce Zoppa. Do vydání žebříčku ATP z 18. června 2009 tak získal první bod v kariéře. Čtyři sezóny 2013–2016 zakončil v první dvoustovce. Průlom mezi sto nejlepších tenistů klasifikace učinil až v polovině května 2017, kdy mu patřila 100. příčka.[2] Premiérový challengerový titul si odvezl z Cherbourgu, kde v březnu 2015 ve finále přehrál francouzského hráče Benoîta Paireho.[1][2]

První utkání na okruhu ATP Tour vyhrál na marseillském Open 13 2017. Z pozice postoupivšího kvalifikanta porazil na cestě do čtvrtfinále dvouhry Rusa Jevgenije Donského a Francouze Nicolase Mahuta. Následně však nestačil na třetího nasazeného Australana Nicka Kyrgiose.[1] V rámci série ATP Masters odehrál první utkání hlavní soutěže na Monte-Carlo Rolex Masters 2015, kde jej na úvod vyřadil Belgičan David Goffin.[1][2]

Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenal na čtrnáctý pokus v mužském singlu Wimbledonu 2017. Na úvod jej zdolal Ital Andreas Seppi po čtyřsetovém průběhu. V sezónách 2014–2017 vypadl třináctkrát za sebou v grandslamové kvalifikaci. V prvním kole US Open 2017 podlehl Srbovi Viktoru Troickému po pětisetové bitvě, když nevyužil vedení 2–1 na sety.[1][2]

Finále na challengerech ATP a okruhu Futures[editovat | editovat zdroj]

Legenda
Challengery (7–7 D; 0–3 Č)
Futures (3–7 D; 1–1 Č)

Dvouhra: 28 (10–18)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch soupeř ve finále výsledek
Finalista 1. 20100701ačervence 2010 Kramsach, Rakousko antuka Rakousko Johannes Ager 2–6, 4–6
Finalista 2. 20110501akvětna 2011 Teplice, Česko antuka Česko Jiří Veselý 6–3, 6–7(7–9), 1–6
Vítěz 1. 20110701ačervence 2011 Kramsach, Rakousko antuka Německo Alexander Flock 6–4, 6–3
Finalista 3. 20120201aúnora 2012 Jü-si, Čína tvrdý (h) Francie Vincent Millot 5–7, 4–6
Finalista 4. 20120601ačervna 2012 Kiseljak, Bosna a Hercegovina antuka Bosna a Hercegovina Damir Džumhur 3–6, 6–7(3–7)
Finalista 5. 20120701ačervence 2012 Praha, Česko antuka Česko Jiří Veselý 4–6, 0–6
Finalista 6. 20121001aříjna 2012 Belek, Turecko tvrdý Bosna a Hercegovina Mirza Bašić 4–6, 4–6
Vítěz 2. 20130501akvětna 2013 Most, Česko antuka Rakousko Dominic Thiem 4–6, 6–2, 6–2
Vítěz 3. 20130501akvětna 2013 Teplice, Česko antuka Česko Jaroslav Pospíšil 6–4, 6–2
Finalista 7. 20130801asrpna 2013 Este, Itálie antuka Rakousko Dominic Thiem 1–6, 4–6
Finalista 1. březen 2014 Cherbourg, Francie tvrdý (h) Francie Kenny de Schepper 6–3, 2–6, 3–6
Finalista 2. červen 2014 Vicenza, Itálie antuka Srbsko Filip Krajinović 4–6, 4–6
Finalista 3. červen 2014 Prostějov, Česko antuka Česko Jiří Veselý 2–6, 2–6
Finalista 4. červen 2014 Košice, Slovensko antuka Kanada Frank Dancevic 2–6, 6–3, 2–6
Vítěz 1. březen 2015 Cherbourg, Francie tvrdý (h) Francie Benoît Paire 6–1, 7–6(7–4)
Vítěz 2. červen 2015 Praha, Česko antuka Španělsko Albert Montañés 7–6(7–5), 5–7, 7–6(7–2)
Finalista 5. říjen 2016 Orléans, Francie tvrdý (h) Francie Pierre-Hugues Herbert 5–7, 6–4, 3–6
Vítěz 3. říjen 2016 Brest, Francie tvrdý (h) Belgie Yannik Reuter 7–5, 6–2
Vítěz 4. listopad 2016 Bratislava, Slovensko tvrdý (h) Rumunsko Marius Copil 7–6(10–8), 4–6, 6–3
Finalista 6. květen 2017 Heilbronn, Německo antuka Srbsko Filip Krajinović 3–6, 2–6
Vítěz 5. říjen 2017 Orléans, Francie tvrdý (h) Francie Julien Benneteau 6–3, 5–7, 6–3
Finalista 7. březen 2019 Pau, Francie tvrdý (h) Kazachstán Alexandr Bublik 7–5, 3–6, 3–6
Vítěz 6. červen 2019 Bratislava, Slovensko antuka Maďarsko Attila Balázs 6–3, 3–6, 6–2
Vítěz 7. červenec 2019 Winnipeg, Kanada tvrdý Kanada Brayden Schnur 7–6(7–3), 6–3
Finalista 8. říjen 2021 Mouilleron-le-Captif, Francie tvrdý (h) Česko Jiří Veselý 4–6, 4–6
Finalista 9. duben 2022 Murcia, Španělsko antuka Čínská Tchaj-pej Ceng Čchun-sin 4–6, 1–6
Finalista 10. červenec 2022 Salcburk, Rakousko antuka Brazílie Thiago Monteiro 3–6, 6–7(2–7)
Finalista 11. duben 2023 Split, Chorvatsko antuka Maďarsko Zsombor Piros 6–7(2–7), 6–7(9–11)

Čtyřhra (1 titul)[editovat | editovat zdroj]

Č. datum turnaj povrch spoluhráč poražení finalisté výsledek
1. 20111001aříjna 2011 Budapešť, Maďarsko antuka Česko Roman Jebavý Rakousko Mario Kargl
Rakousko Lukas Weinhandl
6–2, 6–0

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Norbert Gombos na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f g h i j k l Norbert Gombos na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 20201219a19. prosince 2020
  2. a b c d e Norbert Gombos na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20201219a19. prosince 2020
  3. Norbert Gombos na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 20200309a9. března 2020

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]