Netiv ha-Gdud
| Netiv ha-Gdud נתיב הגדוד | |
|---|---|
| Poloha | |
| Souřadnice | 31°59′19″ s. š., 35°26′41″ v. d. |
| Nadmořská výška | −220 m n. m. |
| Stát |  Izrael |
| distrikt | Judea a Samaří |
| oblastní rada | Bik'at ha-Jarden |
  Netiv ha-Gdud | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 179 (2014[1]) |
| Správa | |
| Vznik | 1976 |
| Oficiální web | www |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Netiv ha-Gdud (hebrejsky נְתִיב הַגְּדוּד, doslova „Cesta batalionu“, podle Židovské legie - hebrejsky גְּדוּד - Gdud ha-ivri, která procházela během první světové války touto oblastí[2], v oficiálním přepisu do angličtiny Netiv HaGedud[3], přepisováno též Netiv HaGdud) je vesnice typu mošav a izraelská osada na Západním břehu Jordánu v distriktu Judea a Samaří a v Oblastní radě Bik'at ha-Jarden.
Geografie[editovat | editovat zdroj]
Nachází se v nadmořské výšce 220 metrů pod úrovní moře v jižní části Jordánského údolí, cca 15 kilometrů severně od centra Jericha, cca 30 kilometrů severovýchodně od historického jádra Jeruzalému a cca 63 kilometrů východně od centra Tel Avivu.
Na dopravní síť Západního břehu Jordánu je napojen pomocí dálnice číslo 90 (takzvaná Gándhího silnice), hlavní severojižní dopravní osy Jordánského údolí. Mošav stojí cca 8 kilometrů od řeky Jordán, která zároveň tvoří mezinárodní hranici mezi Izraelem kontrolovaným Západním břehem Jordánu a Jordánským královstvím.
Vesnice je součástí územně souvislého pásu izraelských zemědělských osad, které se táhnou podél dálnice číslo 90. Jediným významnějším palestinským sídlem v okolí je vesnice al-Fasajil na severní straně tohoto sídelního pásu, do kterého ještě patří židovské zemědělské osady Peca'el, Tomer, Gilgal a Niran. Západně od Netiv ha-Gdud se zvedá z příkopové propadliny Jordánského údolí prudký svah hornatiny Samařska.
Dějiny[editovat | editovat zdroj]
Netiv ha-Gdud leží na Západním břehu Jordánu, jehož osidlování bylo zahájeno Izraelem po jeho dobytí izraelskou armádou, tedy po roce 1967. Jordánské údolí patřilo mezi oblasti, kde došlo k zakládání izraelských osad nejdříve. Takzvaný Alonův plán totiž předpokládal jeho cílené osidlování a anexi. Jako první v této části Jordánského údolí vznikla v roce 1970 osada Peca'el. Okolo ní pak postupně vznikaly další zemědělské obce.
Tato osada byla založena roku 1976.[3] Už 20. února 1973 rozhodla izraelská vláda, že založí novou osadu nazývanou pracovně Peca'el Bet. Definitivně o zřízení nové vesnice rozhodla vláda 16. března 1975. K jejímu zbudování pak došlo v roce 1976.[2]
Mošav se stále zaměřuje na zemědělství.[4] Detailní územní plán obce umožňuje výhledovou kapacitu 100 bytů, z nichž zatím bylo postaveno cca 80. V další fázi územní plán předpokládá možnou výstavbu 100 bytových jednotek.[2] Vedení obce chce zahájit výstavbu nové obytné čtvrti, která by do Netiv ha-Gdud měla přilákat mladé rodiny.[5] Osada vznikla podle promyšleného urbanistického plánu identického jako v případě nedaleké osady Peca'el, kdy se jednotlivé farmy symetricky rozkládají okolo centrálního prostoru.
Počátkem 21. století nebyla Netiv ha-Gdud stejně jako celá plocha Oblastní rady Bik'at ha-Jarden zahrnuta do projektu Izraelské bezpečnostní bariéry.[6] Izrael si od konce 60. let 20. století v intencích Alonova plánu hodlal celý pás Jordánského údolí trvale ponechat. Budoucnost vesnice zavisí na parametrech případné mírové dohody mezi Izraelem a Palestinci. Během druhé intifády nedošlo ve vesnici stejně jako téměř v celé oblasti Jordánského údolí k vážnějším teroristickým útokům.[7]
Demografie[editovat | editovat zdroj]
Obyvatelstvo Netiv ha-Gdud je v databázi rady Ješa popisováno jako sekulární.[8] Podle údajů z roku 2014 tvořili naprostou většinu obyvatel Židé (včetně statistické kategorie "ostatní", která zahrnuje nearabské obyvatele židovského původu ale bez formální příslušnosti k židovskému náboženství).[1]
Jde o menší obec vesnického typu s dlouhodobě stagnující či spíše klesající populací. K 31. prosinci 2014 zde žilo 179 lidí. Během roku 2014 registrovaná populace stoupla o 5,3 %.[1]
| Rok | 1983 | 1993 | 1994 | 1995 | 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 155 | 205 | 201 | 194 | 139 | 136 | 145 | 143 | 139 |
| Rok | 2001 | 2002 | 2003 | 2004 | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 133 | 132 | 120 | 132 | 127 | 125 | 114 | 108 | 175 | 185 | 175 | 162 | 170 | 179 |
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d יישובים 2014 [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2015-10-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-11-17. (hebrejsky)
- ↑ a b c Israel: Secret Defence Ministry Database Reveals Full Settlement Construction [online]. Fas.org Open Source Center [cit. 2009-11-22]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b יישובים 2013 [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2015-03-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-05-30. (hebrejsky)
- ↑ נתיב הגדוד [online]. מועצה אזורית בקעת הירדן [cit. 2009-11-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-09-28. (hebrejsky)
- ↑ Communities - of the Jordan Valley [online]. Yesha [cit. 2009-11-22]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Separation Barrier Map [online]. B´Tselem [cit. 2009-11-22]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Fatal Terrorist Attacks in Israel Since the Declaration of Principles [online]. Jewish Virtual Library [cit. 2009-11-22]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Jordan Valley Communities [online]. Yesha Communities [cit. 2009-11-22]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ רשימת היישובים, מאפיינים גיאוגרפיים ואוכלוסייה 1948,1961,1972,1983, 1995 [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2010-12-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-04-13. (hebrejsky)
- ↑ a b Table of population in each one of the settlements since 1967 [online]. Peace Now podle údajů Centrálního statistického úřadu [cit. 2009-11-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-01-26. (anglicky)
- ↑ Jordan Valley Settlement Population, 1983-2004 [online]. Foundation for Middle East Peace [cit. 2009-11-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-11-18. (anglicky)
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Netiv ha-Gdud na Wikimedia Commons - (hebrejsky) Oficiální profil obce na portálu Bik'at ha-Jarden Archivováno 28. 9. 2013 na Wayback Machine.
